Dům v severovýchodním cípu náměstí býval nepřístupný. Vede k němu nenápadný průchod přes dvorek s kavárnou, v něm stojí zrekonstruovaný dům s expozicí věnovanou jedné z nejvýznamnějších evropských osobností své doby. Zájemci se sem mohou vypravit na prohlídku a také si vyrazí vlastní mince.
„Původně mělo jít pouze o mincovnu. Jak jsme rozvíjeli spolupráci s různými umělci, koncept se nakonec výrazně rozšířil. Z mincovny se tak stalo muzeum. Můj bratr Petr je historik architektury a odborník na dobu Albrechta z Valdštejna. Nápad vytvořit z domu v zadním traktu něco tak velkolepého, včetně vstupního portálu, byl velmi odvážný. Jsem ráda, že se všechno podařilo projednat s památkáři,“ popisovala před časem Štěpánka Frýbová Uličná, která spolu s manželem Tomášem Frýbou muzeum vybudovala.
Přízemí, do něhož se vstupuje portálem z dvorku s posezením, dominují dva dobové razicí stroje. Návštěvníci se chopí kladiva a jediným úderem si vyrobí Albrechtův čtvrttolar, podle výkladu sice slabší, avšak jinak na pohled stejný jako originál, a pamětní minci s Albrechtovým portrétem a daty narození a úmrtí na jedné straně a logem muzea a mincovny na straně druhé.
Do patra muzea vede úzké dřevěné schodiště. Na zdech v hlavní místnosti malířka a grafička Marta Řezníčková vytvořila malovaný životopis Albrechta z Valdštejna v datech technologií, která se v jeho době používala. V prvním patře na první pohled zaujme i kulatý pohyblivý astrologický stůl s pohyblivými modely planet a dřevěná postava Albrechta v nadživotní velikosti. V dolní části díla je klika, kterou se dá šlechtic rozpohybovat.
„Je to zároveň zábavný prvek pro děti. Dá se otočit kličkou a Valdštejn šoupe nohama. Takže si tady mohou děti točit planetami i Valdštejnem a rodiče se mohou v klidu podívat na prezentaci. Není to však jen hrací prvek, ale má i uměleckou hodnotu. Podílel se na něm výtvarník, jehož práci můžete znát z filmu Kuky se vrací,“ vysvětlila vedoucí muzea Jindřiška Kracíková.
Největším lákadlem je vlastnoruční ražba mincí. „To je tahák hlavně pro rodiče s dětmi. Když pokračujeme v prohlídce, návštěvníky zajímá životopis Albrechta z Valdštejna, astrologie či Valdštejnova architektura. Nemohu říci, že by některá část expozice byla opomíjena. Máme tu i dočasnou výstavu věnovanou prubířství (prubíř je znalec kontrolující kvalitu drahých kovů nebo rudy, pozn. red.), která vychází z knihy Lazara Eckera, který žil v 16. století a byl to výtečný znalec svého oboru,“ popsala Jindřiška Kracíková.
Žlab z červeného mramoru pochází ze zámku
„Za povšimnutí stojí i originál žlabu z červeného mramoru, který byl v konírně na zámku. Valdštejn koně miloval a podle toho vypadala jejich stání. Patřila k nim nika se zdobenou mříží, reliéf a nad tím dokonce i portrét konkrétního koně, což v expozici rovněž přibližujeme. Doufáme, že se nám do sbírek podaří získat například originály Valdštejnských mincí. Plánujeme také nabízet turistické známky a také další opatření, které nás propojí s turistickým systémem,“ říká Kracíková.
Albrecht z ValdštejnaByl český vojevůdce a politik. Vévoda meklenburský, frýdlantský a kníže hlohovský a zaháňský se narodil 14. září 1583 v obci Heřmanice u Jaroměře. Patřil k nejvýznamnějším evropským osobnostem. V roce 1625 byl jmenován vrchním velitelem císařské armády. Jičín byl centrem jeho frýdlantského panství, za jeho působení vznikla ve městě řada staveb. Později vévoda upadl v nemilost, byl prohlášen za zrádce a 25. února 1634 byl v Chebu zavražděn. |
Vstupné do muzea a mincovny činí pro děti, studenty a seniory 40 korun, dospělí platí dvakrát tolik. Až do konce prázdnin se budou každý pátek a sobotu od 20 hodin konat také večerní prohlídky.
„O muzeu jsme se dozvěděli z Facebooku. Líbilo se mi ražení vlastních mincí i expozice a výklad, který byl velmi zajímavě podaný,“ svěřila se čtyřicetiletá Hana Mádlová ze Starých Hradů. Do muzea se přijela podívat se synem, který se o Valdštejna zajímá.
„Velmi mě zaujala architektura, o které jsem toho dosud tolik nevěděl. Líbila se mi proto prezentace v prvním patře, která se věnuje nejen realizované architektuře, ale i té, která se tehdy plánovala. Pokud se bude expozice dále rozšiřovat, jistě se sem přijdu znovu podívat,“ zhodnotil její syn, dvacetiletý student Daniel Srb.
Spolumajitel muzea Tomáš Frýba upozorňuje také na tajemné aspekty Valdštejnova života. A také jeho smrti: „K horoskopům se váže řada tajemných příběhů, například co v nich bylo napsáno v souvislosti s dnem jeho smrti. Je mimořádně zajímavé porovnat, jak se shodují či neshodují s realitou. Lidé ty příběhy opravdu hltají.“
Majitelé chtějí muzeum ještě rozšířit o expozici, která se bude věnovat třicetileté válce a popravě českých pánů. Otevření plánují na příští rok, kdy od popravy uplyne 400 let.
