Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Válečný pomník je i díky povodním zpět, v Podkrkonoší býval chloubou

  9:00aktualizováno  9:00
Do podkrkonošského Rudníku se vrátila někdejší chlouba obce - pomník obětem první světové války z roku 1934. Jeho hlavní část ještě nedávno sloužila jako lavička na autobusové zastávce. Na zrestaurování se složili Češi i Němci.

Obnovený válečný pomník v podkrkonošském Rudníku v Královéhradeckém kraji (9.7.2016). | foto: Tomáš Plecháč

Do podkrkonošského Rudníku se pomník obětem první světové války vrátil po 60 letech. Před někdejším pivovarem stál až do roku 1945. Obyvatelé, kteří po vysídlení sudetských Němců do Rudníku přišli, o něm ještě donedávna neměli ani tušení.

Na poničený středový blok narazili teprve před třemi lety při velkém úklidu po povodních (o povodních jsme psali zde). Novou verzi pomníku s původními komponenty vytvořil trutnovský kamenosochař Petr Beneš s akademickou sochařkou Lucií Truněčkovou. Na zrestaurování se složili Češi i Němci.

Autoři vycházeli z původního vzhledu, ale zachytili také poválečný osud skulptury. Do moderní varianty pomníku po vyčištění a zakonzervování zakomponovali originální středový blok, který zvýrazňuje zlatá linka. Zrenovované nápisy se jmény padlých a nezvěstných výtvarníci vsadili do nových dílů. Lucie Truněčková podle dobových fotografií vymodelovala vojenskou přilbu s dubovým listem.

„Rekonstrukce do takzvaně původního stavu nemám příliš rád, protože původní stav už neexistuje. Navrhli jsme proto středový blok zasadit do nového pomníku ve fragmentálním stavu. Každému, kdo je trochu vnímavý, by mělo dojít, že to už není jen památník věnovaný padlým ve válce, ale také historii obce a zároveň připomínka osudu samotného pomníku,“ vysvětluje sochař Petr Beneš.

Žulový kámen překryla hlína

Původní pomník byl celý ze žuly, pro vysoké náklady však autoři zvolili pískovec. Na skulptuře vážící okolo pěti tun pracoval čtyřčlenný tým restaurátorů s přestávkami tři měsíce. Památník stojí na téměř totožném místě jako ve 30. letech. Tehdy byl zakomponován do kamenné pivovarské zdi. Ta se ale nedochovala a autoři objekt předsadili o tři metry blíže k silnici.

Pozadí tvoří keře tisů. Pomník stál v Rudníku do konce druhé světové války, při násilném odsunu byl zničen. Dochovalo se pouze torzo obvodové zídky, která jej obklopovala.

Němečtí krajané zachránili černé nápisové desky se jmény obětí první světové války. Středový blok s věnováním byl ještě v roce 2000 součástí autobusové zastávky, sloužil jako lavička.

Po upozornění Němce Theodora Müllera, který v Podkrkonoší kdysi žil, jej obec uklidila za zdejší úřad. Žulový kámen překryla hlína a zapomnělo se na něj. Rudničtí blok znovu objevili až při odklízení následků ničivých povodní v roce 2013.

Věnováno našim synům

Podobně jako za první republiky se na obnovu pomníku složili místní občané, rudnická radnice, ale i němečtí krajané. Peníze iniciátoři získali také z Česko-německého fondu budoucnosti.

„Obnovený pomník je pro Rudník nejen kamennou kronikou připomínající do té doby nezměrnou tragédii místních rodin, ale i symbolem znovu vytvářených dobrých vztahů mezi tehdejšími a dnešními obyvateli obce,“ připomíná rudnická kronikářka Olga Hájková, která záchranu památky iniciovala.

Postavení monumentálního pomníku v tehdejších Heřmanových Sejfech realizoval v roce 1934 Spolek pro podporu vojenských vysloužilců. Peníze na jeho vytvoření věnovaly obce, spolky i obyčejní lidé. Návrh vytvořil sochař Ernst Kleinwächter z nedalekého Hostinného. Původní skulptura se skládala ze tří částí.

Na dvou postranních blocích byly černé mramorové desky se jmény padlých a nezvěstných, na středové části, jež byla završena přilbou s dubovým listem, se nacházel německý nápis Gewidmet unseren Heimatsöhnen (Věnováno našim synům).

„Jak dokládají dobové fotografie, pomník se stal chloubou obce, místem piety i shromažďování při slavnostních příležitostech,“ poznamenává Olga Hájková.



Nejčtenější

Policie uzavřela příjezdy do Adršpachu, pod náporem Poláků kolabuje doprava

Do skalních měst v Adršpachu a Teplicích nad Metují přijely tisíce návštěvníků...

Kvůli dopravnímu kolapsu v Adršpachu na Náchodsku policisté uzavřeli dvě ze tří příjezdových komunikací do obce....

Padesát let bydlí v jednom domě. Čtvrtá rekonstrukce stála 10 milionů

Dům prošel postupně několika rekonstrukcemi. Za poslední čtvrtou proměnou stojí...

Miloš Drapač se v malém dělnickém domku na Náchodsku narodil a dosud v něm žije. Dům prošel postupně třemi...



Chaos na D11. Řidiči se otáčeli a couvali, nechtěli čekat v koloně

Auta na D11 se otáčela a couvala ke sjezdu z dálnice (16.8.2018).

Neuvěřitelný hazard téměř tří desítek řidičů zaznamenaly kamery na dálnici D11 u Chlumce nad Cidlinou. Auta tam krátce...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Turista při toulkách v Krkonoších natočil horkem vyschlý pramen Labe

V Krkonoších vyschlo koryto u pramene Labe (8.8.2018).

Turista Luděk Bouška z Jilemnice natočil při svých toulkách Krkonošemi vyschlý pramen Labe. Video na jeho facebookovém...

Další z rubriky

První hostel na světě stál v Krkonoších, dnes z něj zbyly základy

Jak vypadal vrchlabský herberk ukazuje výřez z dobové pohlednice.

V Hořejším Vrchlabí dodnes stojí kamenné základy první bezplatné ubytovny pro studenty na světě. Takzvaný herberk zde...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Zámek v Horním Maršově nejspíš někdo zapálil, vzorky zkoumá laboratoř

Požár zámku v Horním Maršově (19.8.2018).

Vyšetřovatelé hasičů dopoledne odebrali vzorky z vyhořelého barokního zámku v Horním Maršově na Trutnovsku. Po ohledání...

Najdete na iDNES.cz