Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Domek hlídače č. 47 u České Metuje zahrnul bagr. Končí i další vechtrovny

  10:31aktualizováno  10:31
Někteří lidé v okolí Police nad Metují na Náchodsku litují demolice dvou strážních domků zvaných vechtrovny u železniční trati. Krajina tím přichází o svůj typický kolorit, podle místních stavby mohly ještě sloužit.

Strážní domek č. 47 u České Metuje těsně před demolicí. (24. září 2014) | foto: P. Dandy

Dávné vechtry neboli železniční strážníky proslavil ve dvacátých letech Josef Kopta svým románem Hlídač č. 47, jehož filmovou podobu zpracovali Josef Rovenský, Hugo Haas i Filip Renč. Strážní domek stejného čísla u České Metuje však koncem září skončil neslavně. 

V prosinci podlehla demolici další vechtrovna na Mýtě nedaleko polického nádraží. Třebaže by si je lidé třeba i opravili, Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) je nechce prodávat k bydlení. Radši platí za zbourání.

K čemu sloužily strážní domky neboli vechtrovny

  • Byly součástí nejdřív koněspřežných drah, od 40. let 19. století parostrojních železnic. Vznikaly v pravidelných rozestupech asi 1 kilometru. Strážci, vechtři, měli povinnost kontrolovat stav trati a předávat zprávy o průjezdu vlaků. 
  • Vechtrovny sloužily zároveň jako služební byty. Jakmile dráhy začaly zavádět telegraf a elektrická či mechanická návěstí, strážní domky přišly o původní funkci, ale zaměstnanci v nich konali službu při ovládání přejezdů, výhybek, návěstí a podobně.
  • Soukromá Společnost státních drah (StEG) stavěla svou trať z Chocně do Broumova v letech 1873 až 1875. Takřka celá trať byla hotova za 26 měsíců. Vznikly staniční budovy, výtopny, vodárny, skladiště a dále 95 strážních domků i 21 kamenných či ocelových mostů.
  • Podle SŽDC na trati od Meziměstí do Týniště nad Orlicí podlehly letos demolici strážní domek v České Metuji, zčásti domek v Náchodě, dále dva strážní domky ve Vysokově a provozní objekty v Novém Městě nad Metují, stálo to 3,5 milionu korun.

„Je to škoda. Jako obec jsme nesouhlasili, aby se vechtrovna u České Metuje bourala. Bylo tam číslo popisné a dřív tam bydlel i nájemník. Ten teď pobývá v azylovém domě a trvalý pobyt má na obci. Chtěli jsme případně odkoupit strážní domek a nabídnout ho k rekreačnímu nebo trvalému bydlení, protože tu bylo pět nebo šest zájemců. SŽDC nám ale žádnou nabídku nedalo, jen přišel papír, že je už vše rozhodnuto,“ lituje českometujský starosta Jaroslav Vaněček. 

Vechtr hlídal závory

Strážní domek byl vystaven při původní trati Choceň – Broumov, která se parnímu provozu otevřela v červenci roku 1875. 

Shodných domků stálo podél trati 95, číslovaly se od začátku trati a než dráhy přešly na modernější způsoby signalizace pohybu vlaků, byly vybavené elektromagnetickými zvonkovými návěstmi. Domek v České Metuji byl už nějakou dobu opuštěný.

„Byl obložený šindelem a podsklepený, zchátralý nebyl. Teprve když se sundaly šindele, objevilo se tam číslo 47, jako v té knížce. Přece jen patřil ke koloritu trati. Tamní vechtr měl na starosti závory, protože někteří zdejší sedláci, aby se dostali na svá pole pod Ostašem, museli přejet trať,“ říká starosta Vaněček. 

Druhý strážní domek zmizel ze zatáčky trati na Mýtě. Bagr ho zlikvidoval za pár dní, zbyla po něm už jen hromada trámů a prken. Býval kolem něj dost nepořádek, a tak ho lidé ze sousedství ani neželí.

Ze strážního domku na Mýtě nedaleko nádraží v Polici nad Metují zbyla po...

Ze strážního domku na Mýtě nedaleko nádraží v Polici nad Metují zbyla po několika dnech bourání už jen kupa prken.

„Domek byl v dezolátním stavu a už delší dobu byl opuštěný. Kdo by taky chtěl bydlet tak blízko trati!“ říká Josef Machula, který žije opodál. O vechtrovnu na Mýtě usiloval tamní nájemník, ale nepochodil. 

„Snažil se koupit domek delší dobu, ale nakonec odešel bydlet do Police. Domek byl sice vlhký, ale opravit by se dal. Nechali ho zbourat snad kvůli tomu, že byl moc blízko trati,“ popisuje starosta Velkých Petrovic Vladislav Friml, na jehož katastr domek patřil.

Další strážní domek změnil podobu u závor při nádraží v Náchodě, ze stavědla číslo 1 zbyla v prosinci jen malá místnost pro závoráře. 

Stavědlo u závor u nádraží v Náchodě prošlo v prosinci 2014 částečnou demolicí,...

Stavědlo u závor u nádraží v Náchodě prošlo v prosinci 2014 částečnou demolicí, zbyla jen část.

V příštích letech se plánují demolice strážních domků v Petrovicích nad Orlicí a Vysokově i výhybkářských domků v Teplicích nad Metují a Meziměstí. Zatím však není známo, kolik bude mít SŽDC volných prostředků a jaké budou rozpočty předpokládaných demolicí.

Prodej soukromníkům naráží na přísné předpisy

Podle SŽDC jsou k demolici určeny pouze zastaralé objekty ve špatném technickém stavu, které původně sloužily k řízení provozu dráhy, ale po modernizaci dráhy už dávno nejsou potřebné. Strážní domky se nacházejí v ochranném pásmu dráhy, kde je zákonem o dráhách stanoven přísnější režim pro stavby a určité činnosti.

„Prodej výše uvedených objektů do soukromého vlastnictví by v budoucnu vytvářel riziko pro bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy,“ říká mluvčí SŽDC Marek Illiaš. 

Správa trati se odvolává i na to, že kdyby domky nechala soukromníkům, v budoucnu by musela platit třeba za protihlukové stěny nebo udržovat přístupové cesty k domkům po jiných pozemcích SŽDC. Domky někde mohou bránit rozhledu na přejezdech.

„Rozhodujícími faktory jsou v daných případech ekonomický přínos v dlouhodobějším horizontu a bezpečnost železničního provozu,“ dodává mluvčí. V Královéhradeckém kraji letos SŽDC vydala za demolice nepotřebných objektů 7,3 milionu korun.

Podoba trati staré skoro 140 let se nenávratně mění. Vloni v srpnu například zmizela původní vodárna při náchodském nádraží, kterou zbourali kvůli stavbě nového autobusového terminálu.

„Strážní domky už byly vrostlé do krajiny, některé se nezachránily, z některých jsou třeba chaty. Stavěly se v pravidelných rozestupech a pokud nestály v zákrutech, vechtři na sebe viděli. Společnost stavějící dráhu šetřila, proto pro nádraží, skladiště, vodárny i třeba právě pro strážní domky používala typizované stavby,“ popisuje Petr David z Meziměstí, který se v tamním malém železničním muzeu věnuje drážní historii.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policejní hlídky v Hradeckém kraji dostaly automatizované externí...
Na horách přibudou defibrilátory, přispěl k tomu i náčelníkův kolaps

Nečekaný kolaps náčelníka krkonošského horské služby Adolfa Klepše na Sněžce upozornil na potřebu rozmístění přenosných defibrilátorů na místa, do nichž mají...  celý článek

Výjimečně zpřístupněné prostory podzemních zásobáren pitné vody pro Hradec...
Páteřní potrubí vody na východě Čech dožívá, pomohou miliardy

Vodárny na východě Čech budou muset žádat po státu peníze na opravu dožívajícího potrubí v regionu. A nepůjde o malou částku. Odhad nákladů na postupnou...  celý článek

Oltářní obraz Klanění Tří králů od Petra Brandla v zámecké kapli Zjevení Páně...
Cenný Brandlův obraz z kaple patří Smiřicím, ne farnosti, rozhodl soud

Oltářní obraz Klanění Tří králů od Petra Brandla, který byl v českých zemích jedním z hlavních představitelů vrcholného baroka, bude i nadále patřit městu...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.