Část lidí ve Velkém Dřevíči si přeje novou kanalizaci.

Část lidí ve Velkém Dřevíči si přeje novou kanalizaci. | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Hronov váhá nad kanalizací pro Dřevíč. Je to msta, míní lidé

  • 1
Část lidí z Velkého Dřevíče požaduje po městě Hronově stavbu kanalizace. Hronov to už jednou odmítl. Z nové technicko-ekonomické studie sice vyplynulo, že by se kanalizace dala v jedné variantě uskutečnit, ale město je opatrné.

Před pěti lety se Velký Dřevíč chtěl odtrhnout od Hronova a teď za to platí. Alespoň tak si místní vysvětlují neochotu města pustit se do vybudování nové kanalizace.

Dřevíčtí by přitom chtěli jen totéž, co se loni poštěstilo sousednímu Zbečníku. Jenže ten přímo navazuje na město a kanalizaci tam vybudovaly jako svůj majetek Vodovody a kanalizace (VAK) Náchod. Ve Velkém Dřevíči by se akce muselo ujmout přímo město, které se však bojí velké finanční zátěže i problémů s případnou dotací.

„Velký Dřevíč byl v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje jako jasně odkanalizovatelné území. Jednali jsme o tom na ministerstvu životního prostředí, krajském úřadě, s projektanty a dalšími lidmi a i studie ukazuje, že je to řešitelný projekt, ale musí to chtít město. Principiálně nám jde i o to, že my jsme také občané Hronova. Pro Zbečník se kanalizace udělá a nám ve Dřevíči řeknou, ať si vše vybudujeme sami,“ porovnává Martin Čejchan ze Spolku pro Velký Dřevíč. Podle sdružení by město mělo využít dotace.

Zastupitelé odmítli kanalizaci ve Velkém Dřevíči a Rokytníku už před třemi lety, když jim VAK Náchod spočítal, že dotace je v nedohlednu. Někteří lidé už se podle toho i zařídili. „Zaplatil jsem si dočištění pomocí biofiltru za tříkomorovým septikem. Určitě bych se ke kanalizaci nechtěl připojovat, vždyť by to pro mě byla ztracená investice a musel bych platit stočné,“ tvrdí Josef Špaček.

Po rozhodnutí zastupitelů město požádalo krajský úřad, ať vyškrtne území Velkého Dřevíče z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací. Správa Chráněné krajinné oblasti Broumovsko k tomu však dala negativní stanovisko a požadovala posouzení pro evropsky významnou lokalitu. V krajském rozvojovém dokumentu tak Velký Dřevíč dosud figuruje.

Studie ukázala jednu variantu na hranici dotace

Nová technicko-ekonomická studie posuzovala čtyři varianty odkanalizování okrajových částí Hronova. Nejvelkorysejší za 127 milionů korun, která by však nedosáhla na dotaci, uvažovala o centralizované kanalizaci pro celkem 1 226 obyvatel Velkého Dřevíče, Rokytníku, Žabokrk a hronovskou ulici Jungmannovu a část zvanou Vyšehrad.

Když je pak projektanti zkoušeli různě osekat, nejlépe dopadla varianta s centralizovaným odkanalizováním Velkého Dřevíče s 570 obyvateli do čističky v Náchodě za 54 milionů korun.

Místostarosta Josef Thér však zpochybnil počty osob, které síť využijí. „Uvědomuji si, po čem jdou kontroloři přijatých dotací, a zde by to byla povinnost připojit na kanalizaci určitý počet lidí. Ve Velkém Dřevíči zůstává pouze 330 lidí, kteří potřebují řešit odkanalizování domu,“ podotýká místostarosta, podle kterého by při malém počtu připojených lidí hrozilo vracení dotace i možné sankce.

Zastupitelé o ničem nerozhodli. Místostarosta navrhl, ať se zájemci upíší městu pomocí smluv o smlouvě budoucí. Až vznikne kanalizace, lidé se připojí. Radnice pošle smlouvy i lidem, kteří už mají vlastní nové domovní čističky nebo septiky s pískovými filtry, na něž získali povolení od vodoprávního úřadu.

Aby se snížily náklady za stavbu, budou si lidé muset uhradit i přípojky k domům, stejně jako ve Zbečníku. Někdo si bude muset koupit i tlakové čerpadlo. Každý dům dostane od radnice co nejpřesnější vyčíslení, na kolik jeho obyvatele přijde připojení k nové kanalizaci. VAK Náchod, který by novou síť provozoval, však vyčíslil stočné za jeden kubík vody kolem 80 korun, aby mohl zaplatit odpisy na obnovu zařízení, až doslouží. Dřevíčské to může odradit, ve Zbečníku totiž lidé platí solidární stočné 35 korun.

Na zastupitelstvu lidé vyčetli starostce, že odmítaná stavba kanalizace je její pomsta za referendum o odpojení Dřevíče a Rokytníku. „Dělají to stejní lidé, kteří chtěli odtržení. Teď chtějí budovat kanalizaci, i když to nemá ekonomický podklad,“ namítá starostka Hana Nedvědová, podle které by město kvůli kanalizaci nemohlo po sedm let dávat peníze do jiných investic.