Obracečku, mlátičku či rozložený povoz uvidí v novém muzeu zřejmě od příští sezony turisté ve Žďáře nad Metují. Zatím vesnicí jen procházejí do skalních měst na Ostaši. Obec letos dokončí renovaci hospodářského stavení, která vyjde na necelých 7 milionů korun.
„Koupili jsme před šesti lety část statku, protože nám chybělo zázemí pro obecní techniku, stany nebo lavice. Už tehdy se v zastupitelstvu objevila myšlenka na zřízení muzea. Oba s místostarostou Františkem Dostálem pocházíme ze statků. Když to řeknu v nadsázce, potřebovali jsme vyklidit stodoly. Ve vsi už mnoho starých strojů nezbývá, jedna z posledních stodol je ještě u Kollertů. Kdyby nebylo muzea, stroje skončí ve sběrných surovinách a už je nikdo neuvidí,“ vysvětluje starosta Pavel Šubíř (nez.).
Budova původně patřila k statku čp. 32 naproti kravínu pod Ostašem. Usedlíci jí neřeknou jinak než „bejčárna“, protože se tu ještě v 70. a 80. letech odchovávali mladí býčci.
V přízemí, kde už parkuje obecní technika, se připravovalo krmení pro zvířata, na to navazovaly podlouhlé chlévy. Zanedbané stavení obec opravila s dotací na brownfieldy od ministerstva pro místní rozvoj ve výši 5,4 milionu korun.
Přízemí je zatím prázdné, na rozlehlé půdě, kam se dá vjet po novém náspu, už je k vidění řada strojů po předcích. K vidění byly už koncem srpna při slavnosti, na níž hejtman Martin Červíček (ODS) předával Žďáru titul Krajská vesnice roku.
Vstupné se vybírat nebude
Přestavba nebyla jednoduchá. Ukázalo se, že stavení je v horším stavu, než se zdálo podle sond, k tomu někdy až dvojnásobně zdražily stavební materiály. Kvůli vícepracím, při nichž dělníci odtěžili navíc 200 kubíků zeminy, nakonec opravy vyšly na 6,7 milionu korun včetně daně. Peníze, které obec dostala jako vítěz krajského kola soutěže, poputují na doplacení stavby muzea a nového interiéru hasičské zbrojnice.
Vstupné se v muzeu platit nebude. Obec ho chce zpřístupnit turistům či školním výletům nejspíš od května do září, v zimě by se prohlídka dala objednat. Možná se tu objeví i exponáty od jiných sběratelů, například dobové výrobky Wikovu, motocykly, jízdní kola či kočárky. Mohly by se zde konat tvůrčí dílny.
„V přízemí bude interaktivní část, muzeum chceme dotvářet postupně a ještě pracovat na některých nápadech. Bude to trvat tři až pět let, než ho dostaneme do kvalitního stavu,“ plánuje starosta.
Nové sídliště, plná škola
Obec hospodaří s osmnáctimilionovým rozpočtem. Žije v ní na 670 obyvatel, přičemž před rokem 2000 jich měla jen asi 420. Vzestup souvisí hlavně s vybudováním sítí na novém sídlišti, před dvaceti lety vzniklo nad železniční zastávkou devět soukromých dvojdomků s regulovaným vzhledem a po nich devět obecních domů s 36 byty.
Vesnice rokuV krajském kole se utkalo 13 obcí, Žďár nad Metují coby vítěz získal v červnu Zlatou stuhu a odměnu 1 milion korun od ministerstva pro místní rozvoj a 175 tisíc od kraje. V celostátním kole soutěžilo 13 obcí, finále se odehrálo v Luhačovicích 17. září a vítězem byla vyhlášena Kostelní Lhota ze Středočeského kraje, druhá byla obec Třeštice na Vysočině a třetí Poniklá z Libereckého kraje. Žďárští se účastní soutěže od roku 2009 pojedenácté, už mají Zelenou stuhu za péči o zeleň, Oranžovou za spolupráci se zemědělským podnikem a Modrou za společenský život. |
Podařilo se tak zachovat i málotřídní školu, kam chodilo v jednu dobu jen třináct dětí, nyní jich je až 55. Průměrný věk obyvatel je 41 let, mladé rodiny sem míří i kvůli přijatelným cenám domků k renovaci či pozemků.
Ve vsi slouží i školka, pošta, restaurace a obchod, který převzal vietnamský obchodník, protože předešlá provozovatelka už nechtěla čelit rostoucím cenám energií a na pomoci se s obcí nedohodla. Aktivní jsou hlavně dobrovolní hasiči.
V posledních letech obec dokončila chodník do Police nad Metují, opravila obecní dům a v podkroví vybudovala ubytovnu, někdejší patrové holičství upravila pro výstavy.
Je tu zánovní hřiště s umělým povrchem, které přitáhlo sportovce. Za novými atrakcemi sem míří děti i přespolní rodiny.
Před šesti lety však zastupitelé rozladili část obyvatel ve starší zástavbě, když rozhodli, že obec nezřídí novou kanalizaci. Mnozí proto museli pořídit domovní čističky, obec jim pouze vyřídila územní rozhodnutí a uhradila projekty.
Cení si lidského rozměru
Místní nedají na Žďár dopustit. „Bydlím tu celý život, postavili jsme si s rodiči domek. Chodíme na procházky pod Ostaš, je tu krásně. Žádnou vážnou chybu nevidím, fandila jsem obci i v soutěži. Jen ta čistička, kterou jsme si museli zaplatit, mi připadá trochu zbytečná,“ říká seniorka, která nechce zveřejnit jméno. Z nedalekého statku si zrovna nese bandasku s mlékem.
Spokojená je i Vlasta Dvořáková, která do chalupy nedaleko návsi jezdí padesát let. Teď tu vždy týden pomáhá zestárlým rodičům, pak se na pár dní vrací do Brna.
„Má to tady lidské rozměry. Než dojdu sto metrů do obchodu, pozdraví mě deset lidí a něco prohodíme. Hned vedle je restaurace, kam ráda zajdu. Se vším, co jsem kdy potřebovala na úřadu, v krámě nebo v knihovně, mi všichni vyšli vstříc. Když jsem požádala o uspořádání zlaté svatby pro rodiče, starosta si to nastudoval a bylo to výtečné. S autem můžu parkovat u souseda ve dvoře. Líbí se mi i jarmark se stánky, kde místní ženy vaří v kovárně kávu, Jarýk Kollertů peče maso a podílejí se i další,“ oceňuje Vlasta Dvořáková. Vadí jí jen přílišný provoz na rušné silnici.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Ve vsi nyní O2 začalo budovat vysokorychlostní internet. Žďár se také zapojil do studie v projektu Živá krajina, který by měl navrhnout kroky k zadržení většího množství vody v katastru, kde převažují pole obhospodařovaná velkým zemědělským družstvem.
Vedení obce teď řeší, jak by mělo reagovat na energetickou krizi a na zdražování. Škola i školka jsou zateplené, na jejich střechách i na obecním úřadu by v budoucnu mohly přibýt fotovoltaické panely.
„Školku zatím vytápíme plynem, ve škole je elektrokotel. Přehodnocujeme, jestli se nevrátíme ke kotlům na uhlí, i když to vypadá jako krok zpět. Současné vytápění by nás vyšlo při nynějších cenách na 4,2 milionu korun, provoz automatických kotlů na uhlí s fotovoltaikou by stál 3,8 milionu. Za současných podmínek bychom dostali náklady za rok zpět. Nikdo neví, co bude,“ podotýká starosta.
Pokud se vyjasní i patřičná legislativa, cestou by podle něj mohla být právě komunitní energetika.
