V Hradci Králové se navzdory snaze památkářů zbourala vila ve Střelecké ulici a jen o kousek dál se s největší pravděpodobností nepodaří zachránit ani hotel Černigov. V Jičíně i přes nesouhlas historiků zmizel areál kasáren. A v Trutnově nedávno demoliční firma srovnala se zemí vilu, kde bývala mateřská školka a potom školy.
Budova, které by příští rok bylo už 110 let, musela ustoupit blíže nespecifikovanému developerskému projektu. Zmizela dokonce bez povolení stavebního úřadu a trutnovský správní odbor už zahájil řízení o uložení sankce.
Někteří obyvatelé města nedovedou pochopit, jak je možné, že připomínka jednoho z nejvýznamnějších podnikatelů v historii města a Faltisovy textilní továrny, nebyla památkově chráněná.
„Je to hrozná škoda, že to nikoho nenapadlo. Mně je to líto o to víc, že jsem tam chodila do školy. Asi zvítězily vyšší zájmy, protože v budoucnu to bude velmi lukrativní adresa,“ říká Hana Tichá z Trutnova.
V budově bývala školka pro děti zaměstnanců továrny
Vilu znají stovky lidí. Původně to byla mateřská škola zaměstnanců firmy Johann Faltis, po druhé světové válce tu vznikla zemská rolnická škola, pak pobočka základní školy a ještě před několika lety tu byla jazyková škola Labyrint.
„Podle mého názoru byla budova k chátrání určena, aby došla do takového stavu, že nezbude nic jiného, než ji zdemolovat, a tak mohl nastoupit developerský projekt. Jediné, co se s vilou v posledních letech dělo nového, bylo zajištění proti bezdomovcům, kteří se tam začali stahovat,“ říká trutnovský zastupitel Petr Sobotka (Žít v Trutnově).
Podle Jaroslava Rufera, člena představenstva společnosti Rygesbon, jež nemovitost vlastní, budovu nešlo zachránit kvůli statickému narušení. Rovněž interiéry byly naprosto zničené po působení bezdomovců, kteří se dovnitř dokázali dostat navzdory všemožným opatřením. Podle investora je jisté, že na místě se bude stavět nový dům, ale zatím je předčasné mluvit o jeho využití, protože existují dva projekty.
Starosta Trutnova má pro developera pochopení. „Nejednalo se o památkově chráněný objekt a bylo pouze věcí jeho majitele, jak s ním naloží. A popravdě: já se mu ani příliš nedivím, že dům zboural, byl totiž už léta v naprosto dezolátním stavu,“ říká starosta Trutnova Ivan Adamec (ODS).
Historické budovy mizí, vila však mohla být ozdobou místa
Řediteli Muzea Podkrkonoší Vlastimilu Málkovi je sice ztráty budovy líto, avšak považuje to za docela přirozený proces.
„Je velká škoda každého historického objektu, který zmizí, ale často se stává, že časem ztratí svůj význam. Zkrátka, ač bychom tomu byli rádi, není možné zachránit všechny historické objekty,“ konstatuje smířlivě.
O poznání hůř bere demolici Martin Věchet, zakladatel trutnovského Open Air Festivalu. Podle něj je škoda, že bourání se radnice nesnažila zabránit: „Úřad šel v podstatě panu Ruferovi na ruku. K čemu lukrativni místo nedaleko centra zřejmě poslouží, je patrné. Historická vila překážela spekulacím s novou výstavbou.“
Podle Věcheta by se město mělo inspirovat na západě, kde se podobné budovy citlivě přestavují třeba na galerie nebo prestižní bydlení. „Zatímco v civilizovaných zemích si takové historické objekty hýčkají, pojmenovávají po nich celé čtvrti a vrací se do nich život, v Trutnově se bourají,“ řekl Věchet.
Diskuse v Trutnově nedávno vyvolala i jiná demolice - torza papírny ze 16. století stojící v bývalém areálu továrny Texlen. Pro historiky měl dům mimořádnou hodnotu, protože to byla jedna z velmi mála alespoň částečně zachovaných renesančních staveb ve městě.
Vila byla součástí impéria, které v první polovině 19. století nastartovalo celý Trutnov. Johann Faltis první mechanickou přádelnu lnu založil v roce 1836. Textilní továrna, kterou začal stavět v roce 1858, se brzy stala největší tohoto typu v Čechách. Budova sloužila firmě až do roku 1931, kdy na ni byl vyhlášen konkurz. Po válce vilu získal stát a kromě jiného sloužila za sídlo okresnímu a městskému národnímu výboru.
