Ještě před dvěma lety byla vysokorychlostní železniční trať (VRT) z Prahy do Wroclawi pouze nápadem, který se prověřoval. Když už se opatrně hovořilo o horizontu dokončení, nejčastěji se operovalo spíš jen s imaginárním letopočtem 2050.
Teď se ale zdá, že čas a obdoba japonských šinkansenů se výrazně přiblížily, a dokonce, že by česko-polská spojka podle některých zpráv měla vést přes Hradec Králové.
O rychlodráhu Praha - Wroclaw na dálku soupeří dvě města: kromě Hradce Králové si na ni dělá naději i Liberec. Souboj ještě rozhodnutý není, avšak podle některých indicií se zdá, že navrch má varianta trasy, jež by vedla souběžně s dálnicí D11 do Chlumce nad Cidlinou, kde by se jedna větev stočila jihovýchodně do Pardubic a druhá pokračovala přes Hradec a Trutnov až k polské hranici.
„O výsledné trase přes Liberec nebo Hradec Králové rozhodnuto není. Musí jej učinit Centrální komise ministerstva dopravy. Až poté můžeme zadat studii proveditelnosti, ta nám pak vyčíslí finanční náklady a určí přibližný časový harmonogram výstavby,“ říká poněkud neurčitě Marek Illiaš, mluvčí Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC).
Jenže o trasu VRT se musí shodnout nejen ministerstvo, ale hlavně Česko s Polskem. Právě Poláci prý docela jasně upřednostňují Hradec Králové. Na železniční konferenci v Pardubicích to prohlásil zástupce ředitele strategie polské železnice to alespoň Maarten Gutt.
S VRT by po kolejích přijely i prestiž, rozvoj a peníze
„My sami o trase rozhodnout nemůžeme a čeká se tedy na polského správce železnice, který dělá zase svou analýzu. Maarten Gutt nicméně potvrdil, že Polsku začíná lépe vycházet varianta přes východní Čechy. Je to sice jen předběžná zpráva, ale s velmi silnými argumenty. Touto variantou by se obsloužila mnohem větší masa lidí než v Libereckém kraji. Vždyť jen v souměstí Hradce a Pardubic žije asi čtvrt milionu obyvatel,“ říká poslanec Martin Kolovratník (ANO), který nedávno železniční konferenci v Pardubicích pořádal.
Jednání s Poláky o železniční trati nepopírá ani vedení Královéhradeckého kraje. Hejtmanství nejenže chce znát názor zahraničního partnera, ale současně i lobbuje. S VRT by totiž po kolejích přijely i prestiž, rozvoj a peníze.
„K záměru vysokorychlostní železnice se velmi intenzivně hlásíme. Skutečně bychom byli rádi, kdyby VRT procházela naším krajem, a myslíme si, že do karet nám hrají dva důvody: napojení na stávající železniční infrastrukturu, zejména pak k její pardubické části, a pak i historicky a územně zajímavější propojení do Polska právě přes nás,“ vypočítává přednosti „hradecké“ trasy náměstek hejtmana pro dopravu Martin Červíček (ODS).
„O VRT se diskutuje, ale myslím, že jsme teprve na začátku dlouhé cesty,“ snaží se předčasné nadšení krotit hejtman Jiří Štěpán (ČSSD). Kolovratník je však jiného názoru: „Polský zástupce mi díky jejich průzkumům potvrdil, že VRT povede právě přes náš region.“
Jenže i soupeř o trasu VRT - tedy Liberecký kraj - si myslí, že má šanci. „Ukazatele finanční náročnosti zatím hovoří v náš prospěch,“ upozorňuje Marek Pieter, náměstek hejtmana Libereckého kraje pro dopravu.
2030, 2035 nebo 2050?
A o tom, že Poláci možná mažou med kolem úst oběma krajům, svědčí slova Pavla Blažka, jednatele společnosti Korid LK, jež koordinuje veřejnou dopravu: „Ze studií v Polsku vyplývá, že by polská strana preferovala spíš přechod hranic v Jindřichovicích pod Smrkem. Zejména proto, že by Jelení Hora získala rychlé spojení s Wroclawí a Varšavou.“
Jestliže ještě před dvěma lety se mělo za to, že mluvit o dokončení VRT na Wroclaw před velmi neambiciózním rokem 2050 je nesmysl, nyní se operuje spíš s letopočtem 2035.
„Když mluvíme o 2050, v duchu myslíme na 2100. Termín 2050 znamená, že problém odsouváme na někoho jiného. VRT musí být hotovy do roku 2030. Pokud prosadíme německý zákon o liniových stavbách, je ten termín reálný,“ myslí si například majitel dopravní společnosti RegioJet Radim Jančura.
A souhlasí s ním i Kolovratník. „Pro mě je nepřijatelně daleko i rok 2035. Nyní novelizujeme zákon o urychlení výstavby liniových staveb, novela zrychluje výkupy pozemků a zjednodušuje územní řízení. Proto bych chtěl bych být optimistou a věřím, že do roku 2030 bude hotovo,“ doufá poslanec a dodává, že ještě letos může být definitivně jasno o trase a další dva roky bude trvat, než vznikne studie proveditelnosti. Proto je prý docela reálné uvažovat o roku 2025 coby začátku výstavby.
A kde vzít spoustu peněz, lépe řečeno mnoho miliard korun na realizaci? Údajně to nebude problém.
„Máme příslib od Evropské investiční banky, že ať už budeme potřebovat peníze na projektování, anebo na samotnou stavbu, je připravena formou velmi výhodného úvěru, levnějšího než státní dluhopisy, půjčit. Mimochodem stejným způsobem se financoval například eurotunel pod Lamanšským průlivem,“ připomíná Kolovratník.
