Zatímco loni se v pohraničí pohybovala smečka a jeden pár, ten na jaře vyvedl mladé a nyní už tam jsou dvě smečky. Jedna obývá prostor od polských Vraních hor po Adršpach a Trutnovsko, druhá si oblíbila příhraničí Stolových hor.
„Za rok 2018 evidujeme na území Chráněné krajinné oblasti Broumovsko 45 usmrcených ovcí, jehňat, koz a telat, dalších 17 zvířat bylo zraněno. Vlkům bylo připisováno dalších 34 uhynulých ovcí, avšak okolnosti nasvědčují spíše jiné příčině. Celkově tedy škody poklesly, ač se na území pohybuje více vlků. Domnívám se, že je to zlepšujícím se zabezpečením stád u chovatelů,“ říká Petr Kafka ze Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko, patřící pod státní Agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK).
Škody po vlcích zaznamenali loni také zemědělci na Trutnovsku. „Prokazatelně evidujeme 25 stržených ovcí a jedno tele. Konkrétně jde o 9 ovcí v Bernarticích-Křenově, 16 v Chvalči-Petříkovicích a tele v Batňovicích,“ přiblížila vedoucí trutnovského odboru životního prostředí Vendula Kasperová.
Zřejmě stejní vlci o sobě dávali vědět i v sousedících příhraničních okresech Polska, kde podle médií stát například odškodňoval květnový případ zabitého telete na louce v Czadrowě u Kamienné Góry nebo několik zakousnutých ovcí ve Wilkóvě u Walbzrychu.
Škody, které ale nesouvisejí se smečkami z Broumovska, měli také zemědělci v Krkonoších. Podle správců Krkonošského národního parku vlci loni strhli tele na Friesových boudách, v Rokytnici to bylo tele a čtyři ovce.
Zatímco ekologové oceňují, že se vlci vracejí do Česka stejně jako do dalších evropských zemí a pomáhají v lesích lovit přemnožené kopytníky, pro zemědělce je to stále hořké sousto. Stát aspoň loni zvedl doporučené ceny a hradí farmářům za usmrcená zvířata cenu obvyklou, za niž by se prodala na trhu. Mohla by začít platit i novela vyhlášky, díky níž by stát hradil i náklady za ohledání veterinářem a kafilerii.
Ani chovatelé si teď kvůli tomu, kolik stát dává za náhrady, nejsou jisti budoucností.
Škody na domácích zvířatech
(Zdroj: Správa CHKO Broumovsko, MěÚ Trutnov. Škody na Broumovsku a části Trutnovska, mimo KRNAP)
|
„Jen u nás vlci napadli pětadvacet ovcí, sousedovi šest. Pořídil jsem dva velké pastevecké psy a ročně mě přijde jejich krmení na třicet tisíc. Narostly nám náklady, máme víc práce, kterou nám nikdo nezaplatí. Dokud tu vlci nebyli, takové starosti jsme neměli, pásli jsme jen v elektrických oplůtkách, aby ovce neutekly,“ všímá si Jan Boček, který hospodaří s bratrem v Petříkovicích.
Pořídili přenosné elektrické oplocení. Hlavní stádo se jim povedlo uchránit, ale když na podzim oddělili beránky, vlci je ukořistili. Přišli natřikrát.
„Nemůžu mít psy všude. Ani s nimi to ale nikdy nebude stoprocentní, vždy bude nějaká škoda. Dokud jsme psy neměli, vlci vlítli do ohrad, tři čtyři ovce zbaštili a další čtyři potrhali. Ta zvířata tím hodně trpí, třeba když takový beránek ještě běhá po pastvě s potrhaným břichem. Teď se stane, že i když jsou u stáda psi, vlci pozabíjejí několik ovcí, a téměř nic nesežerou. Pokud stát nezačne počty vlků regulovat, přemnoží se tak, že s nimi bude obrovský problém. Není to srnka nebo prase, vlk je chytrý a toho pak jen tak nezastřelíte,“ míní chovatel. Jestli zažádá o dotaci na oplocení, zatím neví, je s tím příliš papírování.
Patnáct vlků na Broumovsku
Stopování šelem potvrdilo při minulé zimě pět vlků a jeden pár na Broumovsku. Hnutí Duha, Česká zemědělská univerzita i další organizace monitorující šelmy uzavřely, že ve „vlčím roce“ 2017/2018 (od května 2017 do konce dubna 2018) se na Broumovsku vyskytovala jedna smečka a samostatný pár. Další smečka se usídlila v polském podhůří na pomezí Jizerských hor a Krkonoš. Podle správců Krkonošského národního parku se na české straně hor zatím objevují pravděpodobně jen migrující jedinci.
Celkově se v České republice dá mluvit už o šestnácti teritoriích vlků, hlavně v pohraničních horách a kolem Ralska.
„Během léta 2018 se vlci rozmnožovali, tedy aktuálně jsou na Broumovsku dvě plnohodnotné smečky a jejich teritoria zasahují značně i na území Polska. Odhadem se tu pohybuje kolem 15 vlků. Trvalý výskyt evidujeme na Machovsku, tedy v Broumovských stěnách jižně od Slavného, a v okolí Adršpachu, severně od hranice Chvaleč, Teplice nad Metují a Meziměstí. Toto teritorium se již plošně příliš nezvětšuje, ale mírně posunuje,“ popisuje zoolog CHKO Petr Kafka.
Podle něj se vlci mohou objevit vlastně kdekoli v chráněné oblasti, ale nepravidelně, jak jedinci přebíhají v krajině.
„Do budoucna se dá očekávat trvalá přítomnost smečky i v Javořích horách,“ odhaduje Kafka.
29. června 2018 |
Podle loni publikovaného genetického výzkumu se do Čech dostávají nejčastěji vlci ze severu, ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a Německu. Broumovská smečka je podle výsledků genetických analýz blízce příbuzná se smečkami v Dolnoslezském lese v západním Polsku, odkud vlci přišli. Na Moravu a do Slezska se šíří vlci ze slovenských a polských Karpat. Jeden ze šumavských je dokonce z Alp, což je ojedinělé.
„Trend, který u nás pozorujeme, kopíruje, co vidíme v dalších evropských zemích. Vlci se vyskytují ve všech větších evropských státech, do Dánska, Nizozemí nebo Belgie přišli ze středoevropské nížinné populace stejně jako k nám. Na rozdíl od rysů nebo medvědů v Evropě nebyly žádné umělé reintrodukce. Nejsou potřeba, vlci dokazují obdivuhodnou schopnost znovu kolonizovat naši krajinu,“ komentuje vývoj akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí programu Šelmy v Hnutí Duha Miroslav Kutal.
Vlci v Evropě zabijí tisíce ovcí
Hnutí Duha pomáhá zemědělcům vyřizovat dotace na účinnější zabezpečení stád nebo pastevecké psy. Podtrhují však, že vlci se živí z větší části divokou zvěří a napadají nehlídaná domácí zvířata, hlavně ovce. Miroslav Kutal však upozorňuje, že škody nejsou přímo úměrné stoupajícímu počtu vlků.
„Podle krajských statistik se sice v roce 2016 škody skokově zvýšily, v roce 2017 ale počet zabitých zvířat mírně poklesl, navzdory více než dvojnásobnému nárůstu vlčí populace. Podobný trend zaznamenali i v sousedním Sasku,“ říká Kutal.
Aktivisté se odvolávají na studii vypracovanou pro zemědělský výbor Evropského parlamentu v devatenácti členských zemích Unie, podle níž došlo v letech 2012 až 2016 v průměru ročně k zabití 19,5 tisíc ovcí vlkem, přitom zde zimuje asi 31 milionů ovcí. V Norsku, které však v analýze nebylo, a Francii připadá na jednoho vlka 30 zabitých ovcí, ve většině ostatních zemí je to 1 až 14 ovcí. Podle Hnutí Duha souvisí vysoké ztráty v Norsku a Francii s volným pasením v podhůří a horských oblastech, kde nepoužívají oplocení.
Stát zatím chystá nový program péče pro vlky, který vyjasní způsob ochrany stád i náhrady za škody. Farmáři z Broumovska však pokládají již doporučovaná opatření, jako jsou elektrické sítě nebo drátěné ohradníky s elektřinou, za mýtus.
„Plot do výšky asi 130 centimetrů je neúčinný, ať už je jakýkoliv. Nejčastěji doporučovaná elektrická síť je ve výsledku ještě horší než pevný plot, protože ovce ji při útoku protrhnou nebo se do ní zamotají. Pastevečtí psi jsou v našich podmínkách nereální, protože Broumovsko je hustě zabydlené a jezdí sem tisíce turistů,“ namítá chovatel ovcí a starosta Vernéřovic Tomáš Havrlant, který je jedním z pěti farmářů žalujících stát. U nižších instancí neuspěli, nyní čekají, jak se vysloví Nejvyšší soud.
Jeho ovce přečkaly loňský rok v pořádku, protože zemědělec pro ně pořídil dvoumetrový železný plot. Nemůže ale kvůli tomu se stádem chovatelsky pracovat, a tak má nižší přírůstky.
