V Peci pod Sněžkou odmítají stavět lanovku. Vlekaři obviňují stát

Organizace hospodařící s majetkem státu mohou podle zákona uzavírat nájemní smlouvy nejdéle na osm let, pro dlouhodobější kontrakt je nutná výjimka ministerstva financí. 

SkiResort Černá hora-Pec, kde bude od letošní sezony možné na jeden skipas lyžovat v šesti střediscích, plánuje vyměnit dvacet let staré vleky na sjezdovce Javor v Peci pod Sněžkou za moderní lanovou dráhu s bublinami, vybudovat objekt služeb a zázemí v dolní stanici.

Do konce roku chce mít dokončen proces EIA posuzující vliv stavby na životní prostředí a v příštím roce získat stanoviska dotčených orgánů státní správy potřebná k získání územního rozhodnutí. Pokud se však nepodaří vyjednat výjimku z omezené délky nájmu, do investice se nepustí, i kdyby měli stavební povolení.

„Není to stánek s párky“

16 fotografií

„Nová lanovka má životnost 25 až 30 let a je to investice za 150 až 200 milionů korun. Je nemyslitelné, abychom začali stavět na pozemcích, ke kterým máme osmiletou nájemní smlouvu. Na tak krátkém nájemním vztahu nelze fungovat. Nejde o stánek s párky někde u parkoviště. Pouze úvěry na nové lanové dráhy mají splatnost 10 až 12 let. Pokud neuzavřeme dlouhodobou nájemní smlouvu, nebudeme stavbu schopni zrealizovat,“ tvrdí ředitel SkiResortu Petr Hynek.

Příprava tak velkých investic podle něj trvá dlouho a osmileté smlouvy neposkytují dostatečnou právní záruku. Projekt šestisedačkové lanovky Hofmanky, která se na Černou horu rozjela v roce 2015, zabral od první myšlenky k realizaci osm let.

Investice za stovky milionů na Černé hoře vycházely z dlouhodobé smlouvy, kterou vlastník SkiResortu v roce 1993 uzavřel se státem na tři desetiletí. „Veškerý rozvoj se odvíjel od této smlouvy, která nám dávala právní jistotu. Kvůli změně legislativy jsme ji v roce 2017 ukončili a uzavřeli novou osmiletou smlouvu, která končí v roce 2025,“ vysvětluje Hynek. V Krkonoších má dlouhodobou dohodu na pronájem státních pozemků investor stezky v korunách stromů okraji Janských Lázní.

Špindlerův Mlýn má před sebou investici za stovky milionů korun do propojení areálu Svatý Petr a Medvědín, počítá s vybudováním dvou nových lanovek, čtyř sjezdovek a parkovacího terminálu u Labské přehrady. Nyní čeká na dokončení procesu EIA. Ředitel skiareálu René Hroneš přiznává, že pustit se do tak velké investice, když jsou smlouvy na státní pozemky maximálně na osm let, je rizikem. 

„Jestliže budeme investovat částku kolem tři čtvrtě miliardy korun, není návratnost určitě osm let. Věříme, že se nám bude dařit smlouvy se státními organizacemi obnovovat, na druhou stranu jistého není nikdy nic a případné potíže s prodloužením smluv mohou představovat vážný problém. Situace není optimální a rozhodně v našem podnikání neposkytuje žádnou jistotu,“ říká šéf špindlerovského střediska.

Krátkodobé smlouvy nejsou problémem pouze Krkonoš, ale všech center lyžařských sportů u nás. Důvody sahají hluboko do minulosti. „Hory leží v pohraničí, což jsou bývalé Sudety, a hodně pozemků je v rukou státu a jeho organizací, ať už jsou to národní parky, Lesy ČR nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových,“ vysvětluje ředitel Asociace horských středisek České republiky (AHS ČR) Libor Knot.

Dopady na celý region

Podle údajů asociace stát vlastní ve skiareálech více než polovinu pozemků. Zatímco na Černé hoře a v Černém Dole vlekaři podle Petra Hynka vlastní čtyři pětiny pozemků, ve Svobodě nad Úpou sto procent, v Peci pod Sněžkou má provozovatel ve vlastnictví jen přibližně 15 procent. „Zbytek tvoří pozemky soukromníků, obce a státu. Se soukromníky i obcí dlouhodobé smlouvy máme, se státem bohužel ne,“ upozorňuje ředitel SkiResortu.

Zástupci AHS ČR o problémech, které maximálně osmileté smlouvy způsobují, opakovaně jednali s ministerstvem i státními organizacemi. „Někde se nám to mírně daří, jako s Lesy ČR, kde existují pravidla pro dlouhodobější pronájem. S národními parky se to příliš nedaří, ministerstvo financí o výjimkách velmi nerado vyjednává. V republice bych je spočítal na prstech jedné ruky,“ poznamenává Knot.

Zároveň upozorňuje, že krátké nájemní smlouvy mají dopad nejen na rozvoj středisek, ale celého regionu. „Areál je pro obec motor. Jakmile dojde k zakonzervování pracovních míst a cestovního ruchu, který nemá možnost se rozvíjet, tak to zpětně dopadá i na výběr daní. Stát na jednu stranu podporuje malé obce a venkov dotacemi, na druhou stranu se striktně drží zákona, takže v podstatě způsobuje jejich vylidňování,“ dodává Knot.

V žádném případě nechceme brzdit podnikatelské aktivity

Ministerstvo financí nesouhlasí, že by bránilo udělování výjimek. „V uplynulých pěti letech jsme nezamítli žádnou žádost organizačních složek státu a státních organizací, které jsou příslušné hospodařit s pozemky pod lyžařskými areály, o udělení výjimkové doložky z doby nájmu,“ tvrdí mluvčí rezortu Zdeněk Vojtěch. 

Ministerstvo podle něj za poslední dva roky obdrželo jedenáct žádostí o udělení výjimky, z toho čtyři schválilo, jedna je připravená ke schválení, dvě žádosti na přání předkladatelů vrátilo a čtyři úředníci vyhodnocují.

Každou žádost ministerstvo posuzuje individuálně a přihlíží ke konkrétním podnikatelským záměrům. „V žádném případě nechceme brzdit podnikatelské aktivity. Cílem je zajistit, aby stát se svým majetkem nakládal hospodárně a efektivně, to znamená, aby cena nájmu nebyla pro stát nepřiměřeně nízká,“ dodává Vojtěch.