Obě strany chtějí patovou situaci řešit, ale v postojích se značně liší. Patrné to bylo i na čtvrtečním semináři v Hradci Králové o vlivu vlka obecného a vydry říční na přírodu a hospodaření v krajině.
Ministerstvo životního prostředí chystá přes Agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK) program péče o vlka a zjišťuje, kolik jich může v Česku bez problémů žít. Oponenti však nechtějí čekat. Volají po rychlé domluvě, kde šelmu nechat nerušeně lovit a kde se jí zbavit.
„Byli jsme ministerstvem pověřeni k přípravě a zpracování programu péče o vlka obecného. Postoj státní ochrany přírody zahrnuje i vědomí všech konfliktů, které ochrana ohrožených druhů přináší. Nejde o dokument, který by druhy pouze striktně chránil,“ ubezpečuje Jindřiška Jelínková z AOPK, která zkoumá, jaký je ideální stav vlčí populace.
Čísla však bude znát až příští rok, neboť šelmy k nám většinou migrují z Polska a Německa.
„Věříme, že k číslu dospějeme díky solidním a vědecky ověřeným datům. To nemůže být hned. Výhradám oponentů rozumíme, a tak právě proto program péče děláme, abychom nalezli zlatou střední cestu. Do roku 2021 číslo budeme znát, ale potřebujeme úzce spolupracovat s Německem a s Polskem,“ vysvětluje Jelínková.
Kritici žádají, ať se hned mění zákony. Stejně tak i kraj
Farmáři a další oponenti ochranářů však nechtějí čekat. „Studie a vize, které nám předkládají akademici, jsou sice hezké, ale problém neřeší. Můžeme se takhle bavit o teorii ještě pět let a mezitím nám vlci likvidují jedinečné chovy zvěře a domácích zvířat, region bude skomírat,“ říká ředitel Lesnickodřevařského institutu Kamil Zahradník.
„Program péče je absolutně bezzubá deklarace, která slouží pouze pro účely ministerstva životního prostředí. Legislativu potřebujeme změnit okamžitě. Musíme si sednout a říci, kde vlka chceme a kde ne, protože škodí. Musíme hasit ohnisko problémů na Broumovsku. Farmáři vážně uvažují, že farmy zavřou,“ tvrdí Zahradník.
Rychlé řešení chce i Královéhradecký kraj, který letos chovatelům hospodářských zvířat z Broumovska a okolí vyplatil za škody způsobené vlkem rekordních 2,2 milionu korun. Podle odhadů se tam ve třech smečkách vyskytuje na dvacet vlků z Polska.
„Problém je, že v Broumovském výběžku se setkává mnoho veřejných zájmů na velmi malém území. Nechceme, aby se Broumovsko vylidnilo. Jde o to, aby se představitelé všech roztříštěných zájmů sešli a diskutovali,“ říká krajský radní pro životní prostředí a zemědělství Karel Klíma (KDU-ČSL).
„V poslední době jsme při projednávání problematiky ochrany vlka s tezí ochrany jednoho druhu v podstatě neuspěli. Pokud chceme vytvořit program, je třeba vnímat, že jde o kulturní a člověkem obývanou krajinu,“ podotýká radní Klíma. K možným důsledkům přičítá odchod farmářů a střílení šelem.
„Musíme se rozhodnout, zda půjdeme cestou tvrdého oplocení pastvin včetně finančních či krajinotvorných důsledků, nebo zda budeme hledat jiné řešení. Když nebudou pastevci, nebudou ani problémy,“ nastiňuje Klíma.
„Další cestou je vymezit šelmám prostor aktivnějším přístupem. Vlk musí cítit, že je ohrožen a že nemůže všechno. Existují zastrašovací techniky, které se historicky používaly. Mluví se o psech i o formě regulace. Je možné, že myslivci berou střílení jako regulaci,“ odpověděl krajský radní Klíma na otázku, zda střílení vlků v budoucnu připadá v úvahu, a dodal: „Řešení musí navrhnout vláda.“
Vývoj v Německu i Francii je varující, tvrdí farmář
Po redukci počtu vlků volají i farmáři, kteří zažalovali stát a chtějí změnu zákona o ochraně přírody a krajiny. Patří k nim i Tomáš Havrlant ze Svazu chovatelů koz a ovcí, farmář z Vernéřovic na Broumovsku, kterému vlci působí škody:
„Od roku 2015 do roku 2019 se počet vyplacených náhrad zvýšil pětapadesátkrát, v letech 2018 a 2019 čtyřikrát. A to jsme teprve na počátku rekolonizace území vlky. Když se podívám do Německa nebo Francie, dá se předpokládat, že křivka půjde prudce nahoru,“ podotýká Havrlant.
„Myslím, že je naší povinností zabránit tomuto vývoji, protože se to nikde neosvědčilo. Má se podepisovat program péče o vlka, ale po posledním jednání na ministerstvu vznikl dokument, kde devět klíčových aktérů jednání na straně zemědělství a myslivosti nesouhlasí s touto podobou plánu. Nejde tedy o konsenzus,“ říká chovatel.
Přestože diskuse je vyhrocená, obě strany volají po dalších jednáních. Své pozice však hájí. „Je to emoční problém, který vytváří velkou hranici mezi námi a ochránci přírody,“ míní Havrlant.
V červnu 2019 vlci zahubili deset daňků v oboře v Bernarticích:
6. června 2019 |
