Nevíme přesně co, ale musíme to udělat. Tak se dá shrnout postoj farmářů či myslivců k výskytu vlků v blízkosti chovů hospodářských zvířat. Odpovědi čekají od Agentury ochrany přírody a krajiny, která pro ministerstvo životního prostředí chystá program péče o vlka.
Ten by měl určit, kolik šelem může v lokalitách žít, ale také navrhnout konkrétní opatření a podporu prevence na ochranu stád či systém vyplácení náhrady škod. Zatím však stále není jasné, kolik šelem a kde může žít bez větších konfliktů s lidmi.
 |
„Zatím jsme se to od Agentury ochrany přírody a krajiny nedozvěděli. Je třeba zpřesnit obecné formulace, o kterých se stále mluví. Čekají hlavně chovatelé zvířat. My nemáme problém s přítomností vlků, vážný však je souběh s veřejnými zájmy v konkrétní lokalitě, tedy na Broumovsku, což je třeba zohlednit. Nyní se však kvůli nouzovému stavu jednání zastavila a pokračovat budou zřejmě, až sundáme roušky,“ říká krajský radní pro životní prostředí a zemědělství Karel Klíma (KDU-ČSL).
Podle něj by mohlo v regionu žít až pět smeček vlků. Podle odhadů Správy CHKO Broumovsko nyní žije 15 až 20 jedinců ve třech smečkách. Jde však o vlky, kteří se pohybují po obou stranách hranice. Jedna smečka se objevuje ve Vraních horách, druhá mezi polským Walbrzychem a hranicí, třetí v polském národním parku Stolové hory.
„Víme, jak velké tady máme území a kolik zvěře se tu pohybuje. Z toho lze odvodit, kolik vlků by tady mohlo žít. Maximální číslo, o kterém se mluví, je čtyři až pět smeček v kraji. Problém je v jejich koncentraci na místech, k níž dochází. Když to řeknu nadneseně, pokud by část vlků odešla jinam, třeba na Hradecko, a na Broumovsku zbyla jedna smečka, zřejmě by se tam s ní dalo žít. Každý okres by mohl mít svoji smečku. Přítomnost vlků na Hradecku by nebyla ničím novým, dříve tu žili,“ připustil Klíma.
Vlčice, Vlkov i další názvy. Vlci tu dříve žili
Zastáncem návratu vlků do východočeské přírody je náměstek hradeckého primátora Martin Hanousek (Změna a Zelení).
„Byl bych velice rád, kdyby vlk žil i na Hradecku, chtěl bych se toho dožít. Mohla by sem přijít nížinná populace vlků, prostor pro ně je. Příhodné by byly lesy východně od Hradce Králové, ale nížinná populace vlků není úplně vázaná na čistě lesnaté území. Vím, že jde o problematickou věc, je nutné maximálně podpořit lidi, kteří s tím mají potíže. Na druhou stranu vlk pomáhá lesníkům s přemnoženou zvěří či s omezením okusů stromů,“ tvrdí Hanousek.
„Z hlediska populace je v našem kraji vlků velice málo. Většinou žijí za polskou hranicí, ve skutečnosti je tady tak dvě a půl smečky, jedna širší rodina. Jedna smečka potřebuje území okolo 200 kilometrů čtverečních. Těžko říci, kolik by jich na Hradecku mohlo být, ale myslím si, že dvě by mohly. Přirozené jsou pro ně migrační trasy všech velkých živočichů, to znamená Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory až po Jeseníky. Vlci budou pronikat i do podhůří, kde dříve žili. Stačí se podívat na názvy míst a obcí od Vlčí rokle, Vlčic, Vlčkovic, Vlkov až po stánek U Vlka v lese u Hradce. Názvy říkají, že vlk byl součástí našeho kraje,“ říká Hanousek.
Jak by vypadalo soužití s vlky v nížině, se uvidí
Že by se vlci dostali na Hradecko, připouští i ředitel Městských lesů Hradec Králové Milan Zerzán, přestože k jejich zastáncům rozhodně nepatří.
„Pokud vůči nim nezačneme vystupovat, budou se roztahovat. Je tedy možné, že budou u Hradce. Zvěř tady je, takže by měli co lovit. Mě tady však nechybí,“ konstatuje Zerzán.
Upozorňuje na problémy, které by přítomnost šelem mohly provázet: „Otázka je, jak se budou sžívat s provozem v lesích, které slouží k rekreačním účelům a kam chodí lidé se psy. Nevím, jak by se řešilo, kdyby se něco stalo. Jak by chovatelé zabezpečili třeba koně?“
Dřevorubec na Broumovsku zahnal lovícího vlka až nastartovanou pilou |
„Zvěř před vlkem utíká několik kilometrů, než se uklidní. Musela by přitom i přes komunikace. Takže nejde jen o střet s vlkem, ale i s auty. I když tady 150 až 200 let nejsou, zvířata mají instinktivní obavy stále v sobě. Tehdy tady však nebyly silnice. Jde zkrátka o kolizi šelem s kulturní krajinou. Třeba v horských oblastech v severních Čechách si vlky chválí, protože redukuje zvěř, nejsou okousané stromy. Co by to udělalo u nás v nížině, ukáže až čas,“ říká Zerzán.
Přítomnost vlků v přírodě a škody, které působí zejména na Broumovsku, vedou k dlouhodobým svárům mezi orgány ochrany přírody a farmáři, chovateli či myslivci. Přestože obě strany chtějí patovou situaci řešit, zřejmě se jen tak neshodnou.
Křivka půjde nahoru, obává se chovatel
„Postoj státní ochrany přírody zahrnuje i vědomí všech konfliktů, které s sebou ochrana ohrožených druhů přináší,“ ubezpečovala Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny na nedávné hradecké konferenci o vlcích v kraji, kde se vyjádřila i k ideálnímu stavu vlčí populace, který má určit ministerský program péče o vlka.
„Věříme, že k tomu číslu dospějeme na základě solidních a vědecky ověřených dat. To nemůžeme udělat hned. Rozumíme výhradám našich oponentů, ale právě proto program péče děláme, abychom nalezli zlatou střední cestu. Potřebujeme intenzivně spolupracovat s Německem a s Polskem,“ vysvětlila Jelínková.
Část farmářů volá po změně zákona o ochraně přírody a krajiny a možnosti regulace stavu vlčí populace. Patří k nim i Tomáš Havrlant ze Svazu chovatelů koz a ovcí a farmář z Vernéřovic na Broumovsku, kterému vlci působí škody.
„Jsme teprve na počátku rekolonizace území vlky. Když se podívám do Německa nebo Francie, dá se předpokládat, že křivka půjde prudce nahoru. Myslím si, že je naše povinnost zabránit tomuto vývoji, protože se to nikde neosvědčilo,“ vybídl Havrlant.
11. února 2020 |
