Stáčírna v Teplicích nad Metují vyrostla na zelené louce před osmadvaceti lety. Pramenitá voda určená i kojencům se proslavila nejdřív pod názvem Mimi, poté jako Toma Natura.
Současný majitel společnost Coca-Cola čerpá vodu, jež nepotřebuje žádné úpravy, z hloubky 120 metrů, a posílá ji na trh pod novou značkou Natura. Nový vlastník v Teplicích plánuje návrat ke skleněným vratným lahvím a obnoví přepravu vody po železnici.
„Voda se tu hromadí pod národní přírodní rezervací Adršpašsko-teplické skály. Čerpáme ze čtyř aktivních vrtů, z nich vodu vedeme nerezovým potrubím asi 1,2 kilometru do stáčírny. Tato voda je opravdu vynikající, znám mnoho závodů po Evropě a také jsem v zahraničí pracoval, ale naše Natura má unikátní vlastnosti. Díky nízké mineralizaci je vhodná pro kojence a nepotřebuje ani žádnou mikrobiologickou úpravu,“ popisuje ředitel teplického závodu Tomáš Jirásek.
O prodeji stáčírny se jednalo řadu měsíců. Nový vlastník ji získal na konci loňského srpna a zároveň převzal asi padesát zaměstnanců. Zprvu vyráběli ještě pod původními značkami a využívali zásoby ze skladů, ale od února už přišli s obměněnou Naturou.
Nadále budou připravovat neperlivou, jemně perlivou, perlivou a kojeneckou vodu v baleních 1,5 a 0,5 litru, do nabídky nově přidávají i láhev o objemu 0,75 litru se sportovním uzávěrem. Do budoucna počítají i s ochucenými vodami.
Coca-Cola připouští, že si pořídila akvizici v Teplicích spíše proto, aby rozšířila spektrum svých nápojů a dostala se i k lokálně významnému zdroji. Její zástupci zatím nechtějí příliš komentovat, jakého podílu na trhu balených vod by chtěli dosáhnout. Zatím je totiž výroba spíš na počátku.
„Začali jsme vyrábět od půlky února a rozjíždíme se. Produkt jsme dodali na trh 1. března, ale příchodem pandemie všichni začali měnit své zvyklosti, což nám do karet nehrálo. Navíc firma peníze původně plánované na reklamu věnovala pro charitativní účely. Před pěti či deseti lety se v závodě vyrábělo mnohem větší množství nápojů, různě to kolísalo. Kapacita závodu je třikrát vyšší, než nyní využíváme. Teď máme na trhu novou značku a spotřebitelé si na ni napřed musí zvyknout,“ tvrdí ředitel.
V závodě jsou nyní dvě výrobní linky pro PET obaly. Dá se na nich naplnit kolem 17 až 18 tisíc lahví za hodinu. V továrně to jede jako v přesně seřízeném soukolí. Na lince putují preformy, budoucí lahve, do pece, kde se pod tlakem 5 a pak až 30 barů vyfouknou do požadovaného tvaru a zchladí. Pak se dopravují k dalším strojům, kde se plní, etiketují i balí a paletují.
Na částečnou modernizaci zatím čeká linka pro stáčení do vratného skla. Firma totiž skleněné lahve pro bary a restaurace teprve vyvíjí.
Využívání balených nápojů popravdě zatěžuje životní prostředí plasty, výrobce v Teplicích se to alespoň snaží vyvážit tím, že používá plně recyklovatelné obaly. Navíc se připravuje na to, že uvede na trh nový obal s podílem recyklátu.
Majitel tvrdí, že už výrazně investoval do úspor ve spotřebě elektřiny, plynu i vody. Nedávno také firma poslala 250 tisíc korun na projekt pro Broumovsko, který bude řešit adaptační strategii vodních toků na klimatickou změnu.
Před čtyřmi lety stáčírna plnila kolem 70 milionů lahví vody ročně, závod je jich schopen vyrábět 80 až 100 milionů za rok. Tehdy odtud vypravovali po železniční vlečce až sto vagonů s vodami měsíčně. Teď vlečka nefunguje, jelikož firma nemá shodný systém v místě, kam by vagony posílala.
Ve městě je dobře schovaná štola s artéskou studnou
Jen nedaleko centra Teplic nad Metují se mezi domy a zahrádkami skrývá portál stodvacetimetrové štoly, odkud se čerpá zdejší voda. Zatímco venku panuje vedro, na konci štoly je jen deset stupňů Celsia.
Hladina spodní vody sahá výš, než ústí vrty, což dovoluje čerpat vodu artéským přetlakem. Znát je to i na tom, jak se okolní voda tlačí dovnitř do štoly betonovou podlahou i stěnami. Nad hlavami je skála, o padesát metrů výš už roste les.
V nejmladších druhohorách, křídě, se v regionu před sto miliony lety rozkládalo moře a tehdy se také formovala složitá struktura Polické křídové pánve o rozloze 230 čtverečných kilometrů. Díky tomu se v podzemí nachází rozsáhlé jezero, jehož rozloha je kolem 100 kilometrů čtverečných. Z jedné jeho zvodně se čerpá voda pro stáčírnu.
V podzemí protéká několik řek v patrech nad sebou
„Původně tu bylo pět vrtů, jsou hloubené do 75 metrů. Máme v nich několikastupňová čerpadla, monitorujeme tlak, teplotu a výšku hladiny ve vrtech. Když se při revizích natáčí stav vrtů na kameru, je dole vidět nikoli souvislé jezero, ale pukliny v pískovci, někde bývá vidět, že tam voda natéká a pak třeba stoupá či uniká,“ říká vedoucí údržby v teplickém závodu Miroslav Gregor.
„Odborníci to popisují tak, že se tu nachází vlastně několik pater řek nad sebou. Voda ustavičně cirkuluje. My ji vedeme do továrny dvěma trubkami. I když stojí výroba, voda odtud stále proudí i v menším množství, to je potřeba,“ přibližuje podstatu čerpání vedoucí údržby v teplickém závodu Miroslav Gregor.
Když údržbáři přicházejí, berou si na sebe gumové kalhoty s vysokým pasem. Z artéské studny totiž voda znovu cáká, na rozdíl od předešlého suššího období. „Letos hodně pršelo, takže když se při údržbě otevřela trubka, voda tam stříkala. Je to super, hladina spodní vody se letos opravdu doplnila,“ podotýká ředitel teplického závodu Tomáš Jirásek.
Krajský úřad loni povolil firmě, že může čerpat až do roku 2029. Nejvýše 35 litrů za sekundu, roční maximum je 315 tisíc krychlových metrů. Při určitém poklesu hladiny spodní vody by však stáčírna musela přestat. Její loňské odběry byly ale na velmi nízké úrovni. Podle vodohospodářské bilance za rok 2012 představují odběry vody teplickou stáčírnou jen kolem dvou procent z celkového množství, které se odebere do vodovodní sítě v území od Teplic po Dřevíč.
Výhodou teplické vody je, že vrty jsou v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko s málo dotčenou přírodou a nevelkým průmyslem.
Už za socialismu hledali zdroj kojenecké vody
Už v 80. letech ministerstva zemědělství a výživy a zdravotnictví a sociálních věcí vypsala výběrové řízení na zdroj kojenecké vody. Ve hře bylo šest lokalit, z nich pět v severovýchodních Čechách. Uspěly Teplice. Stavba závodu začala roku 1992, od roku 1993 už firma Kojenecká voda Teplice nad Metují dodávala ve skle vodu a nápoje Mimi.
Roku 1997 se spojila s firmou Toma. Poté závod zrušil plnění do skla a zavedl PET lahve. Od roku 2000 se firma stala součástí společnosti Pepsi (General Bottlers), od roku 2008 se stáčírna rozšířila o druhou plnicí PET linku, od roku 2009 plní vodu značky Toma Natura i do třetinkových vratných skleněných lahví. Roku 2011 se změnilo obchodní jméno společnosti na PepsiCo CZ.
Když o nákup PepsiCo projevily zájem Karlovarské minerální vody (KMV), Úřad na ochranu hospodářské soutěže na podzim 2018 rozhodl, že je to možné jen za podmínky, že se KMV zbaví některých značek, protože by měly převahu na trhu s ledovými čaji. PepsiCo se tak zbavila výrobního závodu v Teplicích, kde se vedle vody tehdy také vyráběly právě ledové čaje. Od konce srpna 2019 vlastní teplickou stáčírnu Coca-Cola HBC Česko a Slovensko.
