Na poničený dům si stěžuje rovněž Monika Kahancová. Také ona musí po rekonstrukci náměstí ze sklepa čerpat vodu. (9.2.2016). | foto: Martin Veselý, MAFRA

V Novém Městě opravili náměstí, od té doby lidem zatéká do sklepů

  • 1
V letech 2009 a 2010 nechala radnice v Novém Městě nad Metují přestavět historické náměstí. Od té doby však vlhnou zdi v domech na jeho jižním rohu. Majitelé budov se snaží najít viníka a zjednat nápravu, ani úřad ombudsmanky ale žádného nenašel.

O úspěšnosti civilního sporu s městem obyvatelé pochybují. „Mám pocit, jako by i úřad ombudsmana kryl přehmaty městských a krajských úřadů. Tady se obrnili služebním zákonem a v podstatě se nic neděje, protože každému je zřejmé, že když tato věc půjde k soudu, je to záležitost na dalších pět let. Možná se také čeká, až některý z těch podmáčených domů spadne a někoho zabije,“ řekla spolumajitelka jednoho z domů Helena Šemíková.

V současnosti čeká na názor právníka k šetření ombudsmana. Kamenné zdi v jejích dvou sklepích, které bývaly suché a používaly se na skladování brambor nebo uhlí, jsou mokré. Vlhko poškozuje i chodbu uvnitř domu, opravenou ještě před rekonstrukcí náměstí.

Omítka už tam jednou opadala, spolumajitelka ji nechala vloni znovu nahodit, ale na zdi v jejím bytě už je vidět mokrá mapa, takže další oprava ji čeká letos. V domě se objevují praskliny, klesají a zelenají se venkovní schody, takže o opravě fasády se podle ní teď nedá vůbec uvažovat.

Výsledek šetření ombudsmanky: chyboval stavební úřad

Znalec ve svém posudku z roku 2013 poukázal, že ve sklepích čtyř historických domů se po deštích opakovaně objevují výrony vody i vlhnutí stěn. „Vyplývá mi z toho, že byl špatný projekt rekonstrukce náměstí. Město jako investor to zkazilo, nechtějí nést odpovědnost a nic nedělají,“ doplnila Helena Šemíková.

Oprava náměstí

Radnice rekonstruovala náměstí od března 2009 do května 2011 zhruba za 50 milionů korun a vybrala k tomu sdružení firem Eurovia CS, Fato a Sovis. Evropskou dotaci ve výši 92,5 procent poskytl regionální operační program Severovýchod na rozvoj měst.
Poprvé zateklo do domů už v roce 2003, když Ředitelství silnic a dálnic ČR opravovalo silnici I/14 vedoucí šikmo náměstím. Pak se lidem situace zhoršila od roku 2009 po rozkrytí náměstí.
Znalci Dekprojektu v posudku z roku 2013 upozornili, že systém drenáží je chybně navržený a provedený. Navrhli například zvětšit množství i velikost otvorů vrtaných do betonu, což už město provedlo před částí západní i jižní fronty domů.
Místo dvoucentimetrových jsou tam nyní jedenácticentimetrové otvory. Město v tom chce pokračovat letos na jaře na dalších dvou místech v opatření číslo III.

Na poničení svého domu si stěžuje i Monika Kahancová. „Taháme za kratší provaz, takže nadále asi budeme čerpat vodu ze sklepa. V případě, že se nějak zásadně nepůjde do špatně provedené zádlažby, v domech asi pořád bude mokro. Ozvala se dokonce i další majitelka z domu, který stojí až v další uličce za náměstím. Ta má mokrou hradební zeď, takže to znamená, že vlhkost prochází naší řadou domů, dostává se přes Zadomí do druhé řady domů,“ upozornila Monika Kahancová.

Ombudsmanka poslala vloni své lidi přímo do Nového Města, aby obhlédli stav uvnitř pěti vlhnoucích domů.

Její zástupce Stanislav Křeček ve zprávě o šetření došel k závěru, že při opravě náměstí chyboval stavební úřad. Když vydal stavební povolení v roce 2008, opominul čtyři účastníky řízení.

Stavební povolení je však už nezrušitelné. „Pro nás je to poučení. Dodržet literu zákona a úřední postup občas nestačí, je třeba s lidmi komunikovat,“ zmínil místostarosta Nového Města Michal Beseda.

Při opravě náměstí vystupovala samospráva jako majitel plochy náměstí a také investor. Zástupce ombudsmanky kvitoval, že když se objevily problémy s vodou, město se je snaží odstranit postupnými kroky. Arbitrem sporu občanů se samosprávou však být nechce.

„K závaznému řešení sporů mezi městem a vlastníky domů na náměstí je povolán civilní soud. Ten jediný může rozhodovat spory o náhradu škody či uložit povinnost, aby se vlastník pozemku zdržel odvádění vod na pozemky sousední,“ píše Stanislav Křeček ve své zprávě.

Protože se nenašel viník zatékání, podílí se na opatřeních město s projektantem i firmou. Letos navrtají na dvou místech náměstí další otvory do betonu jako opatření číslo III.

„Každé z opatření, které jsme provedli, vyřešilo kus problému, ale zatím jsme nedospěli k takovému opatření, které by zatékání úplně odstranilo. Bohužel se jedná o tak složitý problém, že uvést jednu příčinu zatékání do domů je nemožné, což potvrdí každý hydrogeolog. Proto postupujeme postupnými kroky, jak jsou naplánované,“ dodává místostarosta.

Složité to mají i vlastníci. Když jedni vloni usilovali o hydroizolaci mezi svým domem a náměstím, nesvolili památkáři.