Kromě majestátní Karlovy Koruny míval Chlumec nad Cidlinou ještě jednu, neméně důstojnou a o poznání starší dominantu. Poblíž náměstí stával významný vodní hrad rodu Pernštejnů, jehož torzo se dochovalo až do 60. let 20. století. Dnes je v podzemí pod novou zástavbou, avšak hradní pahorek je v proluce mezi domy v ulici U Starého hradu stále patrný.
Podle archeologa Muzea východních Čech v Hradci Králové Radka Bláhy stačilo málo a mohl být význačnou památkou dodnes:
 |
„Jde o zbytky objektu, který v kraji nemá obdoby, jiný podobný neznáme. Je to unikát a zároveň památka, která trochu zapadla, protože není na první pohled viditelná. Bohužel byly hradní stavby bořeny, zasáhla shoda okolností. Na počátku 18. století vznikla Karlova Koruna, reprezentační sídlo, ale ještě dlouhou dobu jako sídlo panství sloužil starý chlumecký zámek. Ten koncem 18. století vyhořel, chátral a už se do něj neinvestovalo. Historie sice nezná kdyby, ale pokud by nebyla Karlova Koruna, zřejmě by byl starý zámek po požáru obnoven a s největší pravděpodobností by se dochoval.“
V roce 1521 hrad koupil a velkoryse přestavěl Vojtěch z Pernštejna. Za třicetileté války, kdy pokračovalo budování opevnění, byl poškozen. Roku 1634 ho dobyli Sasové, o pět let později Švédové. Způsob opevnění je jedním z prvků, který připomínal zámek v Pardubicích.
„Šlo o významný soubor staveb, který lze k pardubickému zámku v řadě ohledů připodobnit. Vznikl ve stejné době na konci 15. a na počátku 16. století. Právě první polovina 16. století souvisí s Pernštejny, tedy je to stejná vrchnost i majitel. Poslední průzkum potvrdil, že pozdně gotický hrad vznikl na místě, které bylo osídleno pravděpodobně už ve 13. století. Mohla to být tvrz či vodní hrad. I to je podobné se zámkem v Pardubicích, kde teklo Labe, tady hrad stál v nivě Cidliny,“ vysvětluje Bláha.
Svědčí o tom archeologické nálezy z posledních let, podle nichž šlo o důležitý bod na brodu přes Cidlinu a Bystřici, kde minimálně ve 14. století vznikla osada městského typu. Strategicky výhodně umístěný Chlumec na cestě z Prahy do východních Čech náležel významnému šlechtickému rodu Šternberků.
Památka by si zasloužila naučnou stezku
Zatímco pardubický hrad a později zámek přežil, nadzemní stavby chlumeckého se nedochovaly. Ještě v 50. letech se uvažovalo o záchraně zbytků gotického paláce a jeho adaptaci na muzeum.
„Byl na to dokonce projekt. K tomu však nedošlo a zbytky byly srovnány se zemí. Podzemní části a terénní konfigurace si dodnes uchovaly půdorys původního hradu. Ten je viditelný v terénu. Kdo zná pardubický zámek, umí si to představit. Podobnost byla dokonce taková, že i chlumecký hrad byl v 16. století opevněn kruhovými baštami, stejně jako pardubický se i ten chlumecký skládal z několika částí,“ vypráví Bláha.
„Kromě vlastního hradu obehnaného hradbami s baštami byla hospodářská část, příhrádek, který byl v místech hasičské zbrojnice a Husova sboru. Když se podíváte na letecké snímky Chlumce nebo na mapy zobrazující plasticitu terénu, bez námahy rozeznáte půdorys opevnění,“ říká archeolog, který pozůstatky hradu naposledy zkoumal loni v listopadu.
Na posledním nezastavěném místě v ulici U Starého hradu se totiž chystá výstavba. Podle Bláhy je to škoda.
„Dokážu si představit, že by tam mohla být naučná stezka se zastaveními, která by představila historii hradu i dnešní stav. Mohlo by tam být i jakési ztvárnění parterů a vyznačení linie původních staveb či příkopu. Použít by se mohly i moderní technologie, například panely s QR kódy s vizualizací na mobilním telefonu. Je to samozřejmě věc širší diskuse, ale památka by si to zasloužila,“ míní Bláha, který městu zastavění místa nedoporučil:
„Mělo by se to nechat jako prostor, který je cenný tím, že se dochoval. Výstavbou by došlo k definitivnímu setření terénních pozůstatků. Jako archeologové nemůžeme stavbu zakázat, můžeme jen apelovat na pochopení souvislostí a nechat na zvážení, zda přínosy nové výstavby vyváží, že se obětují poslední dochované terény svědčící o historii hradu, případně zda není jiné řešení či možnosti, jak místo zachovat. Chápu, že je to místo zajímavé a lukrativní, je v centru a pomůže zajistit bydlení, ale Chlumec o něco přijde. Nenávratně se setře podoba toho území.“
Odpočinkové místo i pro cyklisty
Starosta Chlumce Miroslav Uchytil (KDU-ČSL) však s úvahami, že by k výstavbě dvou bytových domů nedošlo, nesouhlasí.
„Vodní hrad patří mezi vůbec nejstarší památky, o kterých se ví, ale není po něm na povrchu už ani vidu ani slechu. Pozůstatky osídlení jsou tři až pět metrů pod zemí. Celá plocha je v územním plánu určena k bytové zástavbě. Je to v těsné blízkosti náměstí, takže ji považujeme za nesmírně cenný stavební pozemek. Dlouho jsme čekali na investora, který by překonal strašáka v podobě archeologického průzkumu. Nedávno se nám jeden ozval a vznikla studie počítající se dvěma bytovými domy,“ říká starosta.
„Archeologové si vymínili, že provedou nějaké sondy do hloubky deseti metrů a odeberou se vzorky. Pro ně je to cenné, pro nás ostatní je to úsměvné. Zaváželo se to ještě v 60. letech, což znamená, že tam jsou plasty. Nyní čekáme, jak se k tomu postaví odbor památkové péče hradeckého magistrátu. Byli bychom velice rádi, kdyby nám povolil výstavbu domů na základových deskách, abychom nešli hluboko do terénu a nenarušili podzemí,“ vysvětluje Uchytil.
Starosta nepochybuje, že se na místě stavět bude: „Pana Bláhy si velmi vážím, je to odborník skutečně zapálený do své práce, ale my se nechceme smířit s tím, že bychom takové místo nezastavěli. Aby v těsné blízkosti náměstí dalších padesát let byla louka. To nemá urbanisticky žádnou logiku. Pokud firma splní podmínky památkářů, budeme všichni spokojeni,“ myslí si starosta.
„Pokud je to několik metrů pod povrchem, nikdy se tam žádný masivní archeologický výzkum dělat nebude. Na to stát peníze nedá. Jednou je to v majetku města, co je v zemi, ať tam navěky zůstane, ale není možné, aby tam zbyla louka. S hradeckými památkáři jsme místo prošli, je možné, že budou mít připomínky, ale jsem přesvědčen, stejně jako většina obyvatel Chlumce a zcela jistě zastupitelstvo, že nám to povolí.“
Zdá se, že nakonec dojde ke kompromisu. Domy se postaví, avšak i Uchytil souhlasí, aby se význam hradu na místě připomínal a pro návštěvníky se stal další zajímavostí Chlumce:
„Chceme tam udělat odpočinkové místo, kde by na velkých informačních tabulích byly zajímavosti či historické mapy. Věřím, že to přitáhne třeba cyklisty, kteří Chlumcem nedaleko projíždějí. Pozemek je velký, mohly by tam být i lavičky. To všechno lze s výstavbou skloubit. Pracujeme na propojení důležité cyklostezky od jihu k severu od Kladrub přes Nový Bydžov až k Jičínu. Propojila by se tak Labská cyklostezka s uvažovanou stezkou z Hradce Králové do Jičína a dál. Jedno ze zastávkových míst by byl náš starý hrad, protože stezka povede v blízkosti v ulici 9. května a mohli bychom ji i propojit s ulicí U Starého hradu. Má to i logiku, protože by vedla přímo na náměstí.“
