Bude sucho, varují vodopády v Krkonoších. Některé hučí, jiné jen kapou

  • 2
Zatímco některé krkonošské vodopády jsou na svých maximech, jiné už jen skomírají. Je to varování před extrémním suchem, které krajinu zřejmě letos čeká. Další na sníh chudá zima prohloubila deficit vody v krajině.

Co se v posledních letech děje s vodou v Krkonoších, nemá podle horalů obdoby. „Prameny a potoky, které jsme na jednotlivých enklávách využívali k napájení dobytka, vysychají. Hlavně za to mohou na sníh slabé zimy. První známky nedostatku se začaly projevovat rok po orkánu Kyrill a od té doby je to jen horší. Voda se musí na pastviny dovážet ve velkoobjemových napáječkách,“ popsal Jiří Šimůnek, který má farmu na Sagasserových boudách v nadmořské výšce 1 121 metrů.

Deficit vody v krajině se prohlubuje

Nepříznivou situaci s hladinami podzemních vod potvrdil i hydrolog z hradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Alexandr Zajcev.

„Třetí rok po sobě je velmi chudý na srážky, na doplňování podzemních vod. Srážkový a doplňovací deficit se každopádně projeví v letošním roce. Pokud budou v příštích měsících v normálu nebo mírně pod normálem, pocítíme to ještě více než v předchozích letech. Situace není růžová, deficit vody v krajině se prohlubuje,“ varoval Zajcev.

I když vodohospodáři, kteří sledují povrchové vody, tvrdí, že průtoky v řekách jsou stále v normálu a není důvod k panice, i oni varují.

„Srážky v zimním období byly a tipuji, že ve zvýšené míře než v jiných letech se měly možnost vsáknout. Problém by nastal, kdyby sníh vůbec nenapadl. Pokud by odtával sníh na horách, valila by se řekami kvanta vody, ale ničemu by to nepomohlo. Je však pravdou, že deficit v podzemních vodách z minulého roku přetrvává. A doposud se nedoplnil, bude to trvat několik let,“ sdělil Jiří Petr z Povodí Labe.

Úpa by měla po tání bouřit, lze přes ni projít suchou nohou

Místo toho, aby Malá Úpa bouřila vodou z tajícího sněhu, vyčnívá z řečiště tolik kamenů, že přeskákat po nich na druhý břeh k zelené stěně Stružkového vodopádu není problém. I tento vodopád u silnice mezi Horním Maršovem a Horní Malou Úpou má za normálních okolností na jaře vyšší průtok.

Polosuché krkonošské vodopády v místech, kde se rodí nejvýznamnější řeky kraje, by měly být pro nížiny varováním před extrémním suchem.

„Deficit vody v krajině je samozřejmě znát už teď. Problém se kumuluje. Letos bude pravděpodobně situace stejná jako v minulých dvou třech letech, kdy bylo sucho,“ řekl Radek Drahný ze Správy Krkonošského národního parku (KRNAP).

„Potoky jsou na velmi nízkém stavu, navzdory tomu, že je po tání. Třeba i průtočnost Stružkového vodopádu je na jaře nejvyšší během celého roku a vidíte, jak to vypadá. Přesto patří k těm, které nikdy nevysychají,“ doplnil Drahný u 11 metrů vysokého a šest metrů širokého vodopádu se sklonem 60 stupňů.

Krkonoše, kraj vodopádů

Na české straně je evidovaných 78 vodopádů vyšších než dva metry. Ve skutečnosti jich je přes 100, protože pod některými označeními jsou u menších potoků podchycené soustavy až série, sestávající z několika stupňů. Pověstné jsou Pančavský, Labský, Horní Úpský, na polské straně Wodospad Kamieńczyka a Szklarki. V korytech Mumlavy, Jizery a Labe vymodelovala prudce vířící voda obří hrnce a kotle. Naprostá většina vodopádů v Krkonoších není svislá.
Základní dělení je na destruktivní, které eroze snižuje a vede k zániku, a konstruktivní, které naopak narůstají, ale ty v Krkonoších nejsou. Mnoho krkonošských vodopádů je vícestupňových, kde strmější stupně oddělují různě dlouhé mezistupně, které mohou mít podobu jak skalní plotny, jediné tůně, tak úseku kamenitého i velmi mírného toku.
Krkonošské vodopády jsou vzhledem k vysokým srážkám převážně stálé, ale přesto v létě některé trpí nedostatkem vody a jsou málo atraktivní.

(Zdroj: KRNAP)

Vodopád je ukryt za oázou vzrostlých smrků a nechce se věřit, že o něm ví jen málokdo. Stružkový je v okolí nejexotičtější. Mechem vytváří zelenou zeď jako v Amazonii. Odborníci ho označují jako víceramenný vodopád kaskádového typu a svým názvem odkazuje na svůj původ.

Neteče z dlouhého potoka z horského hřebene, jak je v Krkonoších zvykem, ale ze suťovitého prameniště nad údolím. Stružky se postupně stékají a vytvářejí neopakovatelnou scenérii.

Doubravův, Závojový a Soví

V této části východních Krkonoš, ohraničené z východu silnicí z Horního Maršova na Pomezní boudy, ze západu a jihu horským hřebenem Sněžka - Růžová hora - Pěnkavčí vrch a ze severu státní hranicí, je největší koncentrace dosud opomíjených vodopádů.

Přitom překvapí divokostí. Obzvlášť pozoruhodná je lokalita pod východní částí Slezského hřebene. Z něho stékají tři potoky, které napájejí Malou Úpu.

„Asi na 500 metrech se tady na třech potocích vyskytují tři samostatné vodopády s výškou nad dva metry: Doubravův, Závojový a Soví. Taková hustota na různých potocích a na tak malém území jinde v Krkonoších není. Mají společné, že jsou širokou veřejností neobjevené,“ vysvětlil Drahný u Doubravova vodopádu.

Je vysoký 8,4 metrů, má sklon 45 stupňů, vytváří dva mezistupně, na nichž dokonce mění směr. Pod námi je enkláva Žacléřských Bud. „Máme štěstí, že ho vůbec můžeme vidět. V létě je téměř neznatelný,“ podotkl Drahný.

Nedaleko v úzké rokli Dobytčího potoka je obtížně přístupný Závojový vodopád. Hukot padající vody je slyšet zdaleka.

Závojový vodopád ve východních Krkonoších

„Z této trojice je jednoznačně nejatraktivnější, nejvyšší i nejvodnější. Spadá do skalnaté rokle a je vysoký přes osm metrů. Celkový sklon má přes 60 stupňů,“ napsal znalec Vlastimil Pilous, emeritní odborník Správy KRNAP v brožuře Vodopády Krkonoš II.

Na české straně Krkonoš je evidovaných 78 vodopádů vyšších než dva metry. Nejznámější a také nejvyšší lze nalézt západněji, v Labském a Obřím dole, což není náhoda. Jsou tam výrazné ledovcové kary, přes něž voda přepadává do údolí.

„Pančavský vodopád v karu Labských jam v závěru Labského dolu dosahuje výšky 148 metrů a je nejvyšší nejen v Krkonoších, ale v celém Česku i v celé mimoalpské střední Evropě. Jako jediný náš se uvádí i v některých tabulkách nejvyšších světových vodopádů,“ uvedl Pilous. Mezi proslulé krkonošské vodopády patří i Mumlavský, Labský nebo Pudlavský.

Mumlavský vodopád v Krkonoších
Pančavský vodopád v Krkonoších

Mumlavský a Pančavský vodopád

Soví vodopád je na jiném potoce v lese asi 200 metrů od Závojového. Je sice nižší, má jen něco málo přes čtyři metry, ale v divoké přírodě působí impozantně. „Soví patří mezi ty, které si i v nejparnějším létě uchovávají většinu svého průtoku z jarních měsíců,“ ukázal Radek Drahný na mohutný proud vody, který stéká po skále pokryté zeleným kobercem mechorostů pod sklonem asi 65 stupňů.

Krkonošské vodopády jako fenomén podle odborníka nejsou suchem ohrožené. „Některé mohou v letních měsících být na první pohled neviditelné, ale to neznamená, že by zcela vyschly. Vždy nějaký čůrek vody teče. Může to být třeba důvod k další cestě do Krkonoš, k objevování vodopádů v jiný, příhodnější čas. Vodopády v Krkonoších jsou jedinečné, svět sám pro sebe, který čeká na objevení,“ dodal Drahný.