Lídr kandidátky SPD v Hradeckém kraji Zdeněk Podal | foto: Martin Veselý, MAFRA

Okamurovce povede správce hradeckého kempu. Nejsme extremisté, tvrdí

  • 3
Do říjnových parlamentních voleb povede hnutí Svoboda a přímá demokracie v Královéhradeckém kraji čtyřiašedesátiletý Zdeněk Podal. Býval krajským místopředsedou Zemanovců, pak přestoupil k Okamurovi. Rozhovorem s ním zahajuje MF DNES sérii, která představuje krajské lídry.

Jak se přihodilo, že vy coby bývalý krajský místopředseda Zemanovců kandidujete za Okamurovu SPD?
Předně považuji za velkou chybu, že do voleb tentokrát nejdeme společně se Stranou práv občanů. Pan Okamura mě zkrátka požádal, jestli bychom v Královéhradeckém kraji nemohli pomoct, a tak jsme to tady začali dávat dohromady, protože SPD byla poněkud roztříštěná. Líbí se mi program i osobnosti, které za ním stojí. Mají to v hlavách srovnané a vědí, co chtějí.

Věříte předvolebním preferencím?
Ne. Už mockrát se ukázalo, jak se pletou a nakonec to dopadne úplně jinak. Posledním důkazem budiž prezidentské volby v Americe. Čeho jsou preference ukazatelem? Třeba i taktiky médií, která jednoho lídra k debatě pozvou a druhého nikoli. Všichni by měli dostat stejnou šanci a nikoli jen ti, u kterých momentální výsledky vycházejí nad pět procent.

Předpokládám však, že zřejmě víte, že SPD si v průzkumech nevede zle. Dovedete si sám sebe představit jako poslance?
Zatím ne. V té pozici jsem nikdy nebyl, žiju mezi lidmi. Naposledy jsem několik let pracoval v rekreačním zařízení (jako správce areálu Stříbrný rybník, pozn. red.) a měl jsem možnost hovořit se spoustou zajímavých lidí, kteří by hned mohli být poslanci. Setkal jsem se ale i se spoustou politiků, kteří by se měli vrátit zpátky mezi lidi ze svého skleníku. Přijde mi totiž, že politika se řídí heslem o nás bez nás. Zatím mám jiné starosti, ale pokud by se to stalo, snažil bych do sněmovny vnést duch normálních obyčejných lidí.

Nezlobte se, že se dotknu vašeho věku, ale neobjevil jste v sobě vrcholné politické ambice trochu pozdě?
Sám k sobě chci být spravedlivý, a tak na rovinu říkám, že nemám žádný fyzický nebo dokonce psychický problém, který by tomu bránil. Myslím si, že ve Sněmovně by pomohlo větší věkové rozvrstvení. Tedy pokud to nezajde do extrémů. I takové případy, kdy je člověk už hlavou jinde, bohužel politika pamatuje. Raději ale nebudu jmenovat.

Lídři kandidátek SPD údajně museli straně darovat sto tisíc korun, aby mohli kandidovat jako jedničky. Přijde vám to v pořádku?
Je to jinak. Opravdu jsme to nemuseli dělat. Naše hnutí zkrátka nemá tolik peněz, a proto například Okamura ručí svým majetkem, abychom vůbec mohli udělat volby. Došlo k dohodě, že lídři dají sto tisíc a druzí v pořadí 50 tisíc. Ale ty peníze půjdou zpátky do kraje, tedy na podporu naší volební kampaně. Sám za sebe mohu říct, že jsem rád, že své peníze mohu dát na věc, které věřím.

Kdybyste hypoteticky svému hnutí žádné peníze nedal, jste si jistý, že byste se stal lídrem?
Určitě ano. Ale zároveň bych se styděl před ostatními. Neznám totiž žádného našeho lídra, který by nezaplatil. Rozhodně to ale nebyl diktát vedení.

Podle transparentního účtu za vás sto tisíc složil třetí muž kandidátky SPD - bývalý poslanec za republikány Petr Vrzáň. Budete mu ty peníze splácet?
Poopravím to. Pan Vrzáň pracoval na ministerstvu financí, v tom světě se velmi dobře pohybuje a navíc je třetí na naší kandidátce. A protože nám v kraji vede finance a bylo nutné sepsat darovací smlouvu, požádal jsem jej, jestli by to mohl vyřídit. Nejdřív jsem mu dal 50 tisíc, poté ze svého účtu přeposlal druhých 50 tisíc a on to pak předal ze svého účtu a jen mi dal podepsat darovací smlouvu. Nemám důvod lhát.

Vraťme se o čtyři roky zpět, kdy jste byl krajským místopředsedou Zemanovců. Tehdy byl krajskou volební jedničkou strany SPOZ zpěvák Daniel Hůlka. Hodnotíte to s odstupem času jako omyl?
Daniel Hůlka je osobnost a výborný chlap. Doporučil nám jej náš současný prezident. Dodnes toho nelituji, ale podle mě by to stejně dopadlo špatně i s jiným lídrem. V té době byla ta strana mezi lidmi špatně vnímaná. Stalo se pár chyb vinou několika lidí kolem prezidenta, však dobře víte, jaké kauzy se tehdy probíraly. A to všechno se svezlo po straně i Danu Hůlkovi.

Tomio Okamura chce mimo jiné prosadit referendum o vystoupení z Evropské unie. Ztotožňujete se s jeho plánem, respektive proč vám vadí členství v EU?
Řekl bych to jinak. Referendum o vystoupení z EU je až tou úplně poslední možností. Nejdříve bychom měli řešit momentální stav v Evropské unii, tedy přerod v superstát, ve kterém se staneme pouhou nepodstatnou administrativní jednotkou, které se bude nařizovat. Přijde mi to jako RVHP, kdy se u nás například nesměly vyrábět šicí stroje nebo skládací kola. Výsledek byl takový, že šicí stroje se vyráběly v Polsku, většina se vyvážela na západ a u nás se na ně stály neuvěřitelné fronty. Také jsem v ní byl. Naprosto nesmyslné příkazy - například žárovky, banány nebo příkon vysavačů - nyní řešíme my. Nejdříve bychom se měli snažit, aby v Evropské unii dostali rozum, a pokud by nebyla jiná cesta, pak hledejme jinou, tedy nechat rozhodnout lidi. To je přímá demokracie.

Hnutí se domnívá, že projekt sjednocování Evropy je vlastně řízenou islamizací. Nejsou to až příliš silná slova?
Mám na to svůj specifický názor. Jsem ateista a špatně vnímám jakékoli církve. Myslím si prostě, že do dnešní doby nepatří. Řekl bych, že církve jsou jen obrovskou brzdou. Je v naprostém pořádku, když farář na vesnici se svými lidmi chodí na pivo, ale církve čím dál tím více zasahují do politiky. Například kvůli církevním restitucím jsme přišli o obrovské peníze. Co všechno jsme mohli zaplatit?! Církve - a to hlavně katolická - si osobuje práva, která jí nepatří. Ale zpět k islámu, který je ještě horší, protože doufám, že naše církve aspoň neusilují o to, převzít moc ve státě. Islám ano. Chce nás vyhladit.

Nekandidujete do evropského, ale do českého parlamentu. A pokud je mi známo, problémy s uprchlíky ani islámem nemáme...
Je pravda, že naše jediné štěstí je, že uprchlíci vyhledávají bohatší země, kde dostanou vyšší peníze. Ale nemusí to tak být věčně. V rekreačním zařízení, kde jsem pracoval, bydleli Arabové z Bahrajnu. Sečtělý, schopný a šikovný kluk, medik. Ptal jsem se ho: Mohamede, můžeš mi říct, proč ta obrovská nenávist, proč je někdo schopný to s letadlem napálit do dvojčat? Odpověděl, že je to otázka náboženství, kterou my nikdy nedokážeme pochopit. A také otázka historie, jak s nimi bílé velmoci zacházely. To jen pro ilustraci. Zásadně ale odmítám názor, že v SPD jsme rasisté. Vůbec ne.

Nejsou pro vás varováním například slova stále ještě poslance Úsvitu přímé demokracie Jiřího Štětiny, který své spolčení s Okamurou považuje za životní chybu?
Stigma Úsvitu jsme několikrát probírali na vedení. Já tu situaci neznám, přišel jsem pomáhat SPD a ani mě to nezajímá. Co si udělali, je jejich problém. Je to historie.

Nevadí vám, že někteří lidé považují SPD a Tomia Okamuru za extremisty?
Je mi to líto hlavně z toho důvodu, že to tak není. Ať si někdo takový prostuduje náš program, poslechne si Okamurovy projevy a promluví si s ním. S extremismem to nemá co dělat, je to spíš hledání třetí cesty, která by nám Čechům vyhovovala. Ano, nejsme v proudu, nehlásáme to, co velké strany. Naší třetí cestou je právě přímá demokracie, které se ostatní strany děsí. Ale vykládat přímou demokracii jako extremismus je ubohé.