Obyvatelé trutnovského senátního obvodu tak půjdou v lednu k volbám hned třikrát. Poprvé budou vybírat z kandidátů v prvním kole doplňovacích senátních voleb. Případné druhé kolo se bude konat 12. a 13. ledna souběžně s prvním kolem volby prezidenta. Potřetí by měli jít k urnám 26. a 27. ledna při pravděpodobném druhém kole prezidentské volby.
Rozhodnutí prezidenta oznámil hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Proč Zeman zvolil právě tento termín, nevysvětlil.
„K rozhodnutí prezidenta republiky netřeba doplňovat z mé strany další komentář,“ napsal v SMS zprávě iDNES.cz Ovčáček.
I kdyby se však první kola obou voleb konala současně, voliči by si třetí cestu k urnám neušetřili. Zatímco mezi prvním a druhým kolem senátních voleb je jeden týden, u prezidentských to jsou týdny dva. Zcela souběžně tedy obě volby uskutečnit nelze.
„Volební zákon v tomto případě nelze změnit. Připadá mi to jako smysluplný tah, aby senátní druhé kolo vyšlo buď na první nebo na druhé kolo prezidentských voleb, protože to druhé kolo bude mít vyšší účast,“ potvrdil politolog Jan Outlý.
Rozhodnutí o termínu doplňovacích voleb musí ještě podepsat předseda vlády Bohuslav Sobotka. Podle zákona se musí o novém senátorovi hlasovat do 90 dnů od zániku mandátu, nekonají-li se ve stejný rok řádné senátní volby.
Díky souběhu druhého kola s hlasováním o prezidentovi lze očekávat výrazně vyšší volební účast než je u druhých kol senátních či doplňovacích voleb obvyklé. Před třemi lety ke druhému kolu senátních voleb na Trutnovsku dorazilo pouze 17,9 procenta voličů. Oproti tomu v prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 byla na Trutnovsku účast 61,8 procenta.
Voliči budou v lednu na Trutnovsku vybírat náhradníka za dosavadního senátora Jiřího Hlavatého, který kandidoval za ANO. Majitel a šéf královédvorské textilky Juta se totiž díky preferenčním hlasům dostal za ANO do Poslanecké sněmovny. Tím automaticky přišel o mandát senátora, přestože s tím hnutí ani on nepočítali (podrobnosti zde).
Je to podraz, komentoval ústavu Hlavatý
Když se Jiří Hlavatý dozvěděl o tom, že v Senátu musí skončit, označil takovou právní úpravu za podraz. Do voleb šel až na 18. místě kandidátky, aby hnutí ANO podpořil a nemyslel si, že by se mohl stát poslancem. Nyní už hovoří smířlivěji a s novu situací se vyrovnal.
Jiří Hlavatý
„Zákon by mi měl přece dovolit, abych se svobodně rozhodl. Diskutovali jsme o tom s řadou právníků, kteří jsou specialisté na ústavní právo. Ústava to přesně nespecifikuje, ale je tu judikatura z minulosti. Já to respektuji. Selhal jsem, měl jsem se o tom dopředu informovat, ověřit si to,“ uznal Jiří Hlavatý, který potvrdil, že křeslo ve Sněmovně přijme.
Průmyslník si už v minulosti stěžoval, že v Senátu se mu nedostává dostatečného prostoru, aby ovlivňoval nové zákony. I proto dříve připustil, že by ho práce poslance lákala více.
Pokud by se rozhodl z čela textilky zcela odejít, navíc by se před ním otevřela možnost dalšího politického růstu. Vzhledem k jeho letitým zkušenostem z byznysu by miliardář mohl být horkým kandidátem ANO na ministra průmyslu a obchodu, tedy resortu, který dosud ovládala sociální demokracie.
„Já teď nechci o ničem spekulovat. Nesmíte také zapomenout, kdy jsem se narodil. Už nemám takovou výkonnost jako ve čtyřiceti nebo padesáti letech,“ odmítl úvahy o místu ve vládě Jiří Hlavatý.
Svého místa ve vedení své textilky se patrně vzdát nechce. U kolegů si zjišťoval, jak moc je práce v Poslanecké sněmovně časově náročná. S lidmi z managementu firmy nyní řeší, jak skloubit práci ve Sněmovně s řízením společnosti.
„Řešíme, jak to udělat, aby se mi vytvořil větší časový prostor, protože Poslanecká sněmovna je náročnější než práce v Senátu. Všechno zlé je ale k něčemu dobré. Budu v Jutě delegovat spoustu dalších povinností na ostatní a tím se dozvím více o lidech, jak se toho zhostí,“ nastínil své plány poslanec a byznysmen, kterého časopis Forbes považuje za 32. nejbohatšího Čecha s majetkem okolo 4,7 miliardy korun.
