Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Martina Berdychová: Ostré lokty? To mě naučila spíš obec než sněmovna

  9:20aktualizováno  9:20
Kdyby se v krajských volbách volil skokan roku, v roce 2012 by jím bylo sdružení Východočeši. Jejich první volby a hned čtyři mandáty. Hlavní tvář hnutí, Martina Berdychová, věří, že úspěch zopakují.

Poslankyně Martina Berdychová vedla do krajských voleb na Královéhradecku Východočechy. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Poslankyně a bývalá starostka Holovous kandiduje na hejtmanku za hnutí Východočeši, které jde do voleb se Starosty a nezávislými. Sází nejen na své zkušenosti z komunální politiky, ale také na podporu hendikepovaných, kteří jsou pro většinu politiků okrajovým tématem.

„Když komunita hendikepovaných nebude mít své zastoupení, zdravá většina je nebude umět plně pochopit,“ upozorňuje volební jednička seskupení, za které kandiduje neslyšící člověk a které má část webových stránek přeložených do znakového jazyka.

Minule jste měli přes 7 procent, nyní vám průzkumy tolik nefandí, uvádějí něco kolem dvou procent...
...to nám dávaly i v těch předchozích volbách.

Takže nevěšíte hlavu?
Vůbec ne. Spíš naopak, bereme to tak, že bychom měli ještě přidat. Určitě to pro nás není žádná skepse, protože také při posledních krajských volbách nám průzkumy dávaly kolem dvou procent a nikdo nás ani nezval do předvolebních debat, a pak jsme měli výsledek sedm a půl procenta.

Martina Berdychová

Poslankyně Martina Berdychová vede do krajských voleb na Královéhradecku...
  • Pětačtyřicetiletá bývalá učitelka základní školy působila 15 let jako starostka obce Holovousy na Jičínsku.
  • V roce 2008 se stala zastupitelkou Královéhradeckého kraje a v roce 2013 usedla v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.
  • Je místopředsedkyní hnutí Východočeši.

Věříte si tedy i letos na podobný výsledek?
My si musíme věřit na víc, protože musíme mít vyšší cíle. Chtěli bychom obhájit aspoň ty mandáty, které máme nyní, tedy čtyři Východočeši a čtyři Starostové. (Starostové a nezávislí - STAN, kteří letos kandidují společně s Východočechy, však mandáty získali, když ve volbách v roce 2012 kandidovali spolu s TOP 09 - pozn. redakce). Říkám kolegům, že značka ideál by bylo deset. To se mi však smějí, protože při současné politické konstelaci to asi nebude možné. I tak chceme udělat co nejlepší výsledek.

V roce 2012 však Starostové měli kandidátku s TOP 09.
Oni je však lidé vnímají zvlášť. V minulých volbách se do zastupitelstva dostali čtyři kandidáti Starostů a z TOP 09 jen jeden.

Zřejmě věříte, že značka STAN táhne.
Já si myslím, že pořád. Jak teď jezdíme hodně po regionech, vidíme, že na to lidé dost slyší.

V minulých volbách vás finančně podpořil Andrej Babiš, který si však do letošních voleb nasadil vlastní partaj. Bude to pro vás bez jeho peněz složitější?
Na volební kampaň máme podobné prostředky jako minule. Od hnutí ANO jsme měli půjčku, kterou jsme splatili, a ještě nám z těch mandátů něco zbylo. Dáváme do kampaně jeden milion a s jedním milionem přišli Starostové. Jsme tedy na podobné částce jako v minulých volbách.

Vy sama sedíte v poslanecké sněmovně za stranu ANO 2011...
...je to trochu schizofrenní situace, to ano.

Na to jsem se chtěla zeptat. Necítíte se rozdvojená?
Trochu ano, ale nejsem určitě sama. V našem klubu jsou ještě Severočeši a podobné to mají i Starostové, kteří jsou v klubu s Topkou, ale do krajských voleb jdou každý zvlášť.

V případě, že se do zastupitelstva dostanete a skončíte v jiném táboře než v ANO, dokážete oddělit práci ve sněmovně od práce v kraji?
To se určitě dá oddělit. V regionu se řeší spíš místní problémy podobně jako na obcích a ve městech. Kraj chápu vlastně jako velkou vesnici. A v parlamentu řešíme legislativu, to je něco úplně jiného.

Začala jste jako starostka vesnice, pak jste se stala krajskou zastupitelkou a před třemi lety poslankyní parlamentu. Považovala byste funkci hejtmanky za nejvyšší metu své politické kariéry?
Já to neberu jako metu, spíš říkám, že mám dlouhou politickou školu, kterou jsem si prošla od základky přes střední až po vysokou. Beru to tedy spíš jako zkušenost. Nevím, jestli být hejtmankou je ten nejvyšší cíl. Musím ale říct, že region mi je bližší než Poslanecká sněmovna, protože věci jsou reálnější a jsou za vámi hned vidět. Je to trochu jiný svět.

Že se hodí zkušenosti z obce, je zřejmé, ale dají se na kraji využít i ty, které máte ze sněmovny?
Stoprocentně. Já jsem si za patnáct let v politice neuvědomovala, jak je legislativní proces složitý. Teď, kdy už zkušenost z Poslanecké sněmovny mám, vím, jak ji využít pro kraj. Kdy je třeba připomínkovat, na koho se obrátit, v jaké fázi je zrovna projednávání zákona. To je určitě plus.

Poslankyně Martina Berdychová vede do krajských voleb na Královéhradecku...

Naučila jste se ve sněmovně ještě něco jiného? Třeba mít ostřejší lokty?
To jsem se možná naučila víc na vesnici. Tam jsem byla víceméně sama bez dalšího aparátu, takže to pro mě byla asi největší škola, třeba jednat se stavebními firmami a s dodavateli. V parlamentu se člověk spíš naučí vyjednávání a připraví se na situaci, že i když se na něčem domluvíte, může to být za pět minut úplně jinak, takže je potřeba mít připravené alternativy, což na obci není. Tam co se domluví, většinou platí. Ve sněmovně to tak nefunguje.

V jednom předvolebním spotu jste poznamenala, že na kraji vám chybí komunikace s veřejností.
Chybí mi spíš komunikace s obcemi, protože kraj k tomu přistupuje tak, že my jsme kraj, a obce jsou něco jiného. Přitom obce jsou podle mého mínění úplný základ a my musíme vědět, co je trápí, co chtějí, a řešit to.

Jak byste chtěla tuto komunikaci vyřešit?
Chybí pravidelné setkávání. Já jsem zažila ještě okresní úřady, kdy jsme se jako starostové čtyřikrát pětkrát do roka scházeli, na to starostové hodně vzpomínají. Teď se schází celý kraj a na tak širokém plénu se nic nevyřeší. Máme však svoje místní akční skupiny, svazky obcí, takže platforma se dá udělat, může být i častější, a tak se problémy obcí dají zjišťovat intenzivněji. A hlavně k tomu musíme přistupovat tak, že obec je pro kraj partnerem a kraj je ten první, kdo by se měl ptát.

A to doposud nebylo?
Nebylo. Na to jsem narazila při prosazování zvýšení podpory programu obnovy venkova. Vedení kraje argumentovalo, že obcím bylo přidáno v rozpočtovém určení daní, takže mají dost, ale kraj málo, takže jim už nemusíme přidávat. V té době se program i snížil, což je špatné.

Nemyslíte si, že se tím kraj vzdaluje od běžných obyvatel, kteří většinou ani nevědí, kdo je jejich hejtman a co tam vůbec řeší? Dá se taková image změnit?
Bude to hodně složité, ale musí se s tím začít. Že lidé nechápou, k čemu kraj vůbec je, svědčí i nízká volební účast. Nedochází jim, že když jim sloučíte školy nebo budou mít pořád rozbitou silnici, je dobré se na kraj obracet, protože je to jeho odpovědnost.

Uplynulé čtyři roky jste strávili v opozici. Kromě toho, že jste osobně bojovala za školu pro neslyšící, byla opozice téměř neviditelná. Měli jste nedostatek témat?
Gró témat na kraji jsou provozní věci, které my podpoříme, protože jsou potřeba, aby se rozvíjel. Proti takovým tématům se těžko vystupovalo, protože byla potřeba je řešit. Taky bych neřekla, že jsme jako opozice byli ve všech tématech jednotní. Bylo nás hodně.

Proč se nepodařilo opozici sloučit?
Mně vadila třeba ODS a politické trafiky, třeba společnost Revitalizace Kuks a prosazení pana Puše do vedení, což bylo na hlasování taky vidět. Člověku se do toho pak ani moc nechce.

Co je pro vás teď největším bolákem kraje?
Asi náchodská nemocnice. Velkým bolákem je, že kraj nemá jasnou koncepci, co chce dělat, ať už ve školství, či ve zdravotnictví. Je tady spousta investic, možnost evropských dotací, ale měli bychom vědět, na co to bude. Jestli ty školy budeme potřebovat, abychom neinvestovali do budov, které pak budou zbytné. Je potřeba udělat razantní krok, v posledním roce se téměř nic nedělo, bylo to trochu ospalé.

Nová krajská vláda tedy bude muset začít s nepopulárními kroky?
Určitě. Musíte je ale lidem vysvětlit, debatovat s nimi a říct jim, co chceme a na co máme prostředky.

Dívala jsem se na vaše webové stránky, jste v kraji asi jediným sdružením, které má část přeloženou do českého znakového jazyka. Zároveň za vás kandiduje neslyšící člověk. Myslíte si, že politici opomíjejí hendikepované?
Zrovna ti neslyšící jsou okrajové téma. Když vznikala vyšší odborná škola pro tlumočníky do českého znakového jazyka, obrátili se na mě jako na regionálního politika. Řešila jsem to i ve sněmovně a podařilo se mi prosadit, že sněmovna bude mít konečně tlumočníka, což mají evropské parlamenty standardně. Avšak asi za to nejsou tak velké politické body, takže moc politiků to neřeší.

V případě, že by se váš neslyšící kandidát dostal do zastupitelstva, umíte si tam jeho působení technicky představit?
Umím, je to velmi inteligentní člověk, museli bychom samozřejmě zajistit tlumočení. Když komunita hendikepovaných nebude mít své zastoupení, zdravá většina je nebude umět plně pochopit. Takoví politici tam proto musí být, aby dokázali prosadit potřeby hendikepovaných.

S kým jste ochotni jít do koalice?
Jsme ochotni jednat s každým demokratickým subjektem. Bude konkrétně záležet na osobnostech a co tam bude za lidi.

Považujete za demokratický subjekt třeba i komunisty?
To jsem chtěla dodat, že určitě nebudeme spolupracovat s extremisty, s těmi různými antiislamistickými seskupeními, ani s komunisty. To jsme odmítli už před čtyřmi lety, kdy nám nabízeli placené funkce, pokud vstoupíme do koalice, abychom svými čtyřmi hlasy posílili jejich těsnou většinu. My jsme to odmítli a stejně tak bychom postupovali i nyní.

Jak se díváte na nárůst extrémistických sdružení, letos kandidují čtyři, které se vymezují proti imigraci a islámu? Je toto téma zásadní pro krajské volby?
Zásadní není, protože v České republice máme jen sedmadvacet žadatelů o azyl a teď na základě kvót přijde dalších osm lidí. Je to uměle vyvolané téma. Štěstím je, že se ty strany nedaly dohromady a jsou takhle roztříštěné.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kamera natočila muže při krádeži peněz v Trutnově
Dluží mi peníze, tak ho vykrádám, řekl zloděj kolemjdoucímu v Trutnově

Okresní soud v Trutnově poslal do vazby muže, který dvakrát po sobě v rozmezí dvou týdnů vykradl stejnou prodejnu zeleniny. Při druhé návštěvě ho natočil na...  celý článek

Samice nosorožce Eliška (23.6.2016).
V Tanzanii uhynula Eliška, samice vzácného nosorožce ze Dvora Králové

V národním parku Mkomazi v Tanzanii uhynula samice vzácného nosorožce dvourohého Eliška, kterou tam loni poslala ZOO Dvůr Králové nad Labem. Zranil ji jiný...  celý článek

Kufr z přepadení v Náchodě jako jeden z důkazů (16.9.2015).
Za loupež v Náchodě soud jednomu muži snížil trest, druhého osvobodil

Lukáš Tichý si má za loupežné přepadení před náchodským Kauflandem odsedět sedm let vězení. Krajský soud v Hradci Králové mu napodruhé trest o jeden rok...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.