Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Východočeské loutky spojily síly se Slováky. Chtějí spolu do UNESCO

  16:39aktualizováno  16:39
Východočeští loutkáři nevzdávají boj o zápis na seznam UNESCO. Spojili se proto s kolegy z celé České republiky a ze Slovenska a usilují o zápis na seznam nehmotného dědictví společně. Svoji nominaci musí do Paříže poslat do konce března.

Na loutkářskou tradici navazuje hradecké divadlo Drak. Snímek je z představení U kanonu stál o válce 1866 (13.10.2011). | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Vedle masopustu, jízdy králů, sokolnictví a slováckého verbuňku již zapsaných by se na seznamu nehmotného kuturního dědictví UNESCO brzy mohli ocitnout i východočeští loutkáři. Usilují o to několik let (více čtěte zde).

Kvůli větší síle se rozhodli spojit s loutkáři v celé České republice a na Slovensku a zažádali o zapsání slovenského a českého loutkářství.

Pro Českou republiku by to byl již pátý zápis, pro Slováky třetí, ti zatím mají v seznamu nehmotného dědictví fujaru a terchovskou lidovou muziku.

Loutkáři se zaváží k vzniku galerie v Kuksu

Nominační tým dával žádost dohromady dlouhé měsíce, do konce března ji musí podepsanou ministry kultury obou zemí doručit do centrály UNESCO v Paříži. Verdikt by měl padnout ke konci roku 2016.

Seznam nehmotného kulturního dědictví

Ochranu a rozvoj nehmotného dědictví UNESO vyhlásilo v roce 2001. Oficiální název každého přijatého dědictví zní Mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva. Zápis na tento seznam pomáhá uchovávat různé tradice po celém světě. Česká republika má jako nehmotné dědictví zapsány 4 tradice: v roce 2005 se na seznam dostal slovácký mužský lidový tanec verbuňk, o pět let později UNESCO na svůj seznam zapsalo masopust z Hlinecka, který se v tamních vesnicích koná v téměř nezměněné podobě s maskami z 19. století, a také sokolnictví, o které se Česká republika dělí s Belgií, Francií, Jižní Koreou, Mongolskem, Marokem, Katarem, Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty, Sýrií a Španělskem. V roce 2011 na seznamu přibyla i jízda králů.

Jedna ze členek nominačního týmu hradecká publicistka Lenka Jaklová věří, že Češi a Slováci mají naději na úspěch.

„Jsme loutkářskou velmocí. V ne tak vzdálené minulosti téměř nebyla v naší zemi obec, která by neměla loutkové divadlo, na našem území působily víc než tři tisíce loutkářů,“ říká Jaklová.

Právě ona byla i u zrodu původní myšlenky na zápis pouze východočeského loutkářství.

Součástí přihlášky jsou i jakési závazky na uchování tradice i v rámci Královéhradeckého a Pardubického kraje.

V barokním areálu Kuks na Trutnovsku by měla vzniknout galerie loutek v tamním Comoedienhausu.

„V závazku máme kromě galerie loutek také velikou putovní výstavu a podporu účasti loutkářů z obou zemí na mezinárodních festivalech,“ uvádí Jaklová. K nominaci museli natočit i desetiminutový film.

Kromě podpory samotných loutkářů a rozvoje tradice může mít tato aktivita i významný vliv na cestovní ruch v obou krajích.

„Kladná pro nás je jakákoliv snaha, ať nominace nakonec dopadne jakkoliv. O loutkářství se začne psát a mluvit, takže zájem vzroste,“ myslí si ředitelka Destinačního managementu Hradecko Daniela Mikšovská Manďáková.

Loutky by přilákaly turisty z Prahy do regionu

Snahu o zapsání na seznam oceňují i odborníci z Fakulty informatiky a cestovního ruchu Univerzity Hradec Králové.

„Turisté mají o nehmotné památky velký zájem, protože jim umožňují jiný typ zážitku, které movité památky nenabídnou,“ říká Michal Trousil z katedry rekreologie a cestovního ruchu.

Zároveň ale podotýká, že sám seznam nehmotného dědictví je mezi běžnými turisty dost opomíjen: „Lze předpokládat, že hraje významnou roli jen pro určitou skupinu turistů, která je vzdělanější, movitější a kulturně orientovaná.“

Aby se loutkářstvím podařilo do kraje přetáhnout část turistů z Prahy, musela by s ním být podle něj spojena řada dalších doprovodných aktivit.

České a slovenské loutky by nebyly první svého druhu v prestižním seznamu. Už na něm je zapsáno tradiční japonské loutkové divadlo, sicilské stínové marionety či indonéské javajky.

Tradice českého loutkářství sahá až do druhé poloviny 18. století, nejstarším známým českým loutkářem byl Jan Jiří Brát ze Studnice u Náchoda, který začal hrát s loutkami asi v 60. letech 18. století. Později se fenoménem stalo rodinné loutkové divadlo. V Československu byla v roce 1929 založena Mezinárodní loutkářská organizace.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na svou dobu moderní expozice ve Vrchlabí končí, nahradí ji ještě modernější.
Krkonošské muzeum chce být světové, nová expozice bude interaktivní

Nové návštěvnické centrum Krkonošského národního parku bude interaktivním příběhem přírody a lidí z hor. Krkonošské muzeum ve Vrchlabí se tak chce přiblížit...  celý článek

Z Liberce by se cestující mohli dostat vlakem do Prahy za 35 minut.
Z Liberce do Prahy za 35 minut. Stát plánuje rychlotrať do Polska

Zatím to zní jako sci-fi, stát se ale vážně zabývá otázkou vysokorychlostní železnice z Prahy k polským hranicím a dál do Wroclawi. Mezinárodní koridor by...  celý článek

Lukáš Nečesaný na začátku nového projednávání své kauzy u Krajského soudu v...
Soud s Lukášem Nečesaným se zadrhl, nedorazili hned čtyři svědci

Hlavní líčení v kauze Lukáše Nečesaného obžalovaného z pokusu o vraždu kadeřnice v Hořicích na Jičínsku nemohlo pokračovat. Na čtvrtek předvolaní svědci totiž...  celý článek

Zeleninové hranolky
Zeleninové hranolky

Hranolky nemusí být zabijákem diety.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.