Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Muzeum ukazuje masový hrob z pruské války, padlé vojáky okrádaly hyeny

  8:20aktualizováno  8:20
Tehdejší střelné zbraně, ale i část hromadného hrobu uvidí návštěvníci výstavy, která v Regionálním muzeu v Náchodě přibližuje práci archeologa v terénu. I v okolí Náchoda se před 150 lety prohnaly krvavé boje Prusů a Rakušanů.

Výstava Post Bellum v Náchodě mapuje nálezy a dozvuky války z roku 1866. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Pár drobných mincí v peněžence nebo dřevěný kartáček v patrontašce zbyly do dneška po vojácích padlých v okolí Náchoda. Tehdy 27. června 1866 se v bitvě u Náchoda střetl pruský V. armádní sbor generála pěchoty Karla von Steinmetze s rakouským VI. armádním sborem podmaršálka Viléma Ramminga.

O den později se bojovalo i u České Skalice. Výstava Post Bellum neboli Po bitvě v náchodském muzeu ukazuje, co se do učebnic obvykle nedostane, tedy jaké následky měla bitva s tisíci mrtvých a raněných v regionu.

Fotogalerie

„Výsledkem války 1866 a Pražského míru byla například stavba železnice Choceň–Broumov, která vede přes Náchod. Stavba byla dokončena až roku 1875, ale byla to jedna z podmínek, kterou si Prusové prosadili do mírové smlouvy. Při případném dalším konfliktu by se sem dokázali dostat mnohem rychleji. Válka se projevila i krizí státu a jeho rozpadem na dvoustátí Rakousko-Uhersko, ale dopad měla i do všedního života, kde to lidé ani netuší. Například po válce 1866 začaly děti nosit učení v aktovkách, protože na bojištích se dalo posbírat obrovské množství ,telat‘ neboli tornister. I brašny prvňáčků stále vycházejí z tohoto vzoru,“ vysvětluje autor výstavy - archeolog a historik Regionálního muzea v Náchodě Jan Tůma.

Důsledkem citelné prohry ve válce roku 1866 bylo, že hlavně Rakousko-Uhersko, ale i další evropské země se pustily do dlouho odkládané modernizace své výzbroje. Od pušek předovek Rakušané mohli přejít k zadovkám už dříve, k vidění na výstavě jsou různé systémy zadovek už z první poloviny 19. století.

Návštěvníci zhlédnou vývoj rakouské výzbroje od křesadlové pušky po funkční zadovku, jsou zde také zbraně od východočeských puškařů z doby kolem 1866 i zkrácená perkusní pěchotní puška předovka řečená štuc.

Raněné odváželi civilisté

Když se bitva přehnala v blízkosti místních vesnic, zůstaly v poli ležet stovky raněných. Přijímaly je lazarety vzniklé na zámcích v Náchodě či Novém Městě nad Metují. Kvůli špatné hygieně v nich však vojáci často za obrovských bolestí do dvou týdnů umírali.

„Z Nového Města se vydaly na bojiště výpravy civilních obyvatel v době, kdy se teprve bitva chýlila ke konci. Odváželi raněné do lazaretu k milosrdným bratřím, ale už v té době tam naráželi na hyeny, které mrtvé i raněné okrádaly. Je znám případ chlapečka z Provodova, který ze zvědavosti zůstal ve vsi a před nastalou bitvou pak už nemohl utéct. Po jejím skončení ho Prusové nahnali asi s pěti chlapy pohřbívat mrtvé. Kluk viděl polského důstojníka prosícího o milost. Muž ještě za života postupně přicházel o oblečení, až ho hoch nakonec mrtvého viděl nahého, okradeného o všechno,“ vypráví archeolog.

Post Bellum

Výstava nazvaná Post Bellum 1866 - válečné hroby, archeologie bitevního pole, dozvuky války... se koná ve výstavní síni muzea na rohu Tyršovy a Zámecké ulice do 30. října.

Ve stejném termínu je otevřena i druhá výstava Bitva u Náchoda 27. 6. 1866 v budově stálé expozice na Masarykově náměstí. Jsou zde ukázky výzbroje a výstroje rakouské a pruské armády použitých v této bitvě, ale také třeba sklenice, z které ve vinárně U Slovana údajně pil pruský korunní princ Fridrich Vilém.

Při bitvě u Náchoda působil Červený kříž pouze na pruské straně, Rakušané se k tomu zavázali až o měsíc později po rozhodující prohře u Hradce Králové. Stalo se, že vojenští lékaři a personál rakouské sanity ve Dvoře Králové nad Labem upadli do zajetí, takže o raněné rakouské vojáky se neměl kdo starat. Veškerá péče o raněné i mrtvé tak vlastně dopadla na Prusy. V místech bojů působila pruská pohřbívací setnina, která však postupovala dál s armádou.

Na místě tak zůstaly jen jednotky pruského landwehru, které do pohřbívání padlých nutily místní. Ve vsích však skoro nikdo nebyl, a tak mrtví zůstali na bitevním poli třeba i dva týdny. V tehdejším teplém počasí se šířil veliký zápach.

Podle historických zpráv se pohřbívalo kolem Náchoda do lomů u Vrchovin a Václavic. Až šest set vojáků leží pod železniční tratí vycházející ze zářezu u Vysokova, je tam jeden z největších hromadných hrobů.

Do péče o mrtvé a raněné se zapojil i majitel náchodského velkostatku Vilém princ Schaumburg-Lippe s princeznou Bathildis či Jan Nepomuk Steinský, sám raněný, který pak zakládal spolky vojenských vysloužilců a Komitét 1866 pro obnovu válečných hrobů, jenž má i současné pokračovatele. Kolem Náchoda je nyní kolem 130 evidovaných hrobů.

Kostry půjčilo Národní muzeum

Přesnější obrázek o pohřbívání vojáků podávají archeologické výzkumy z roku 2003 až 2005. Archeologové odkryli hromadný hrob s osmnácti mrtvými také při stavbě obchvatu České Skalice.

„Z písemných zpráv se dozvídáme, že Prusové pohřbívali své vojáky a civilisté Rakušany, přičemž padlí bývali často okradeni a vysvlečeni. Přitom jsme našli vojáky s kompletní výstrojí. Například tento rakouský pěšák měl při sobě všechno, i čepici na hlavě. Vedle ležící voják byl také Rakušan, který byl podle nalezených knoflíčků oblečen jen do spodního prádla, ale na ruce mu zůstal zlatý snubní prsten z roku 1865. Další rakouský voják byl do hrobu tažen, takže se mu sako srolovalo kolem hlavy a obsah kapes měl pod bradou. Pruský voják ležel v kompletní uniformě, což se dá poznat podle manžet. V páteři měl kulku, která ho zabila,“ ukazuje Jan Tůma nad rekonstruovanou ukázkou části hrobu s čtyřmi padlými.

Pozůstatky skutečných vojáků byly slavnostně pohřbeny na vojenském hřbitově ve Zlíči, proto je na výstavě nahradily kostry zapůjčené z Národního muzea.

Ve vitrínách jsou k vidění nálezy z hromadného i z dalších dvou hrobů. Z osobních věcí vojáků se našly třeba kapesní zrcátko, nožík či dřevěné kartáče, které měli v kapsách nebo tornistře. Zůstaly jim i drobné mince. To svědčí zřejmě o tom, že je pohřbívali civilisté pod dohledem pruské hlídky, která nedovolila padlé šacovat. Zvláštností hromadného hrobu bylo, že k mrtvým Rakušanům přidali i čtyři mrtvé Prusy.

Zajímavostí je průzkum Matouše Holase, na kterém spolupracoval s muzeem. Ten se vydal s detektorem kovů do jedné neorané strže o rozloze 3,5 hektaru pod Václavicemi a zkoumal bojiště. V místě se při bitvě po druhé hodině odpoledne ocitly dvě rakouské jednotky, které měly krýt ústup, a střetly se s přicházejícími Prusy.

V terénu se po nich našly ztracené střely či knoflíky z uniforem. Zvláštní upomínkou na bitvu jsou suvenýry z té doby. Muzeum ukazuje například svícny zhotovené z rakouských dělostřeleckých granátů. Bitvu u Trutnova, kde Rakušané v sérii porážek naopak slavili vítězství, připomíná celá lampa.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vědci z Univerzity Hradec Králové představili dva potravinové doplňky vyrobené...
Vědci získali superpotravinu z vlčího bobu, nahradí vejce a obohatí jogurt

Novou technologii výroby dvou doplňků významně zvyšujících nutriční hodnoty potravin si nechali patentovat vědci z katedry kybernetiky Přírodovědecké fakulty...  celý článek

Hájenka v hradeckých lesích po smrti nájemníka chátrá.
Lesníci opraví hájovnu, ze které původně kvůli bourání stěhovali nájemníka

Boj za královéhradeckou hájovnu U Dvou šraňků, která měla padnout za oběť modernímu environmentálnímu centru, je u konce. Život jejímu bývalému nájemníkovi,...  celý článek

Poničený dům v Červené Hoře na Náchodsku, do něhož v noci narazil kamion. (18....
Kamion na úzkou cestu nesměl, náraz do chalupy zbrzdil vysoký břeh cesty

Řidič, který o víkendu naboural s kamionem do domu v Červené Hoře na Náchodsku, porušil zákaz vjezdu na zdejší silnici III. třídy. Zkracoval si cestu, aby...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.