Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Krkonoších nebylo chalupy, kde by neměli klec s ptákem

  7:02aktualizováno  7:02
Chytání volně žijících ptáků se v 19. století věnovaly stovky krkonošských horalů. Opeřenci končili na talíři nebo v klecích, což dokládá nová výstava s názvem Ptáci a ptáčníci, která je k vidění v Krkonošském muzeu správy KRNAP ve Vrchlabí.

Výstava Ptáci a ptáčníci mapuje zapomenuté řemeslo horalů v Krkonoších. | foto: Archiv Správy KRNAP

Historický domek na náměstí Míru zaplnily ptačí klícky, pasti a další vybavení, které ve své době byly běžnou součástí domácností na horách. Dnes je čižba už zapomenutým řemeslem, ale ještě v 19. století se jí v Krkonoších věnovaly stovky lidí.

Ptáky chytali kvůli masu, chovali je doma pro zábavu i z praktických důvodů. Například rehkové volně poletovali po světnici a lovili hmyz.

„V 19. století prakticky neexistovala chalupa, v níž by chyběla klec s ptákem,“ říká autor výstavy a ornitolog Správy KRNAP Jakub Šimurda. Usedlíci měli opeřence jako domácí zvíře, zpříjemňovali jim každodenní tvrdou dřinu.

Fotogalerie

Čižba byla populární ve všech příhraničních horských regionech.

„Bylo to dáno sociální skladbou obyvatelstva. Pro domácí dělníky, tkalce a skláře chytání ptáků představovalo přilepšení k obživě a také přivýdělek, pokud se jim je podařilo výhodně prodat. Dalším důvodem bylo, že hory znamenají pro ptáky při migraci překážku. Musí se protahovat úzkým koridorem, například říčním údolím, což jsou ideální podmínky pro odchyt,“ vysvětluje odborník.

Jen kolem Vrchlabí bylo každoročně 15 až 18 čihadel, tedy stálých míst s velkou koncentrací pastí. Kdysi se zabití ptáci běžně prodávali na trzích, třeba před vrchlabským zámkem. V tehdejších kuchařkách byly obvyklé ptačí recepty. Horalé konzumovali opeřence, kterých bylo nejvíce: skřivany polní, vrabce, brkoslavy nebo masité kvíčaly.

Ozdobou domácností často byli stehlíci a konopky. Krále pěvců slavíky chodili chytat do nížin. Pro zpěv se chovali jen samečci. Ptáčníci klece zakrývali, aby ptáci byli několik dní ve tmě a lépe zpívali.

Odchyt a konzumaci ptáků zakázal zákon

Tradice čihařského řemesla začala ve středověku, největšího rozmachu v Krkonoších dosáhla v 19. století. Pokračovala i po roce 1870, kdy vyšel zemský zákon zakazující odchyt a konzumaci ptáků.

„Zákony na ochranu ptactva byly z prvních předpisů, které měly přírodu chránit. K omezení došlo už v 18. století, nesmělo se chytat od masopustu do svatého Víta po dobu hnízdění. Čižba však ustávala hodně pozvolna,“ poznamenává vrchlabský ornitolog.

Výstava Ptáci a ptáčníci mapuje zapomenuté řemeslo horalů v Krkonoších.

Výstava Ptáci a ptáčníci mapuje zapomenuté řemeslo horalů v Krkonoších.

Ještě v roce 1890 bylo u Jilemnice v provozu čihadlo, kam si významní občané, jako byli lékárník a lékař, chodili vyzvedávat ulovené ptáky.

Čižbě definitivně odzvonilo začátkem 20. století, ale metody, které ptáčníci vyvinuli před desítkami let, používají ornitologové dodnes. Příkladem je chytání opeřenců do sklopek kvůli kroužkování.

Návštěvníci na výstavě Ptáci a ptáčníci uvidí klícky, oka a sklopky, různé druhy klecí používaných pro chov v domácnostech, ale také hrací strojek s mechanismem píšťal pro výuku zpěvu u opeřenců. Další zajímavostí je otočné skřivánčí zrcátko, které připomínalo vodní hladinu a lákalo tak skřivany do připravených sítí. Podle historických pramenů ptáčníci díky této technologii dokázali nachytat denně i téměř 500 kusů.

Vrchlabská výstava potrvá do začátku dubna.



Nejčtenější

Policie uzavřela příjezdy do Adršpachu, pod náporem Poláků kolabuje doprava

Do skalních měst v Adršpachu a Teplicích nad Metují přijely tisíce návštěvníků...

Kvůli dopravnímu kolapsu v Adršpachu na Náchodsku policisté uzavřeli dvě ze tří příjezdových komunikací do obce....

Padesát let bydlí v jednom domě. Čtvrtá rekonstrukce stála 10 milionů

Dům prošel postupně několika rekonstrukcemi. Za poslední čtvrtou proměnou stojí...

Miloš Drapač se v malém dělnickém domku na Náchodsku narodil a dosud v něm žije. Dům prošel postupně třemi...



Chaos na D11. Řidiči se otáčeli a couvali, nechtěli čekat v koloně

Auta na D11 se otáčela a couvala ke sjezdu z dálnice (16.8.2018).

Neuvěřitelný hazard téměř tří desítek řidičů zaznamenaly kamery na dálnici D11 u Chlumce nad Cidlinou. Auta tam krátce...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Turista při toulkách v Krkonoších natočil horkem vyschlý pramen Labe

V Krkonoších vyschlo koryto u pramene Labe (8.8.2018).

Turista Luděk Bouška z Jilemnice natočil při svých toulkách Krkonošemi vyschlý pramen Labe. Video na jeho facebookovém...

Další z rubriky

Sahal mi mezi nohy a hrozil uškrcením, řekla soudu dívka o svém dědovi

Krajský soud v Hradci Králové.

Krajský soud v Hradci Králové dál projednává případ seniora M. U., který je obžalovaný ze znásilnění a zneužívání tří...

Na statku dožívají vysloužilí koně, majitelka je zachránila z jatek

Jitka Černá buduje ve Vlčkovicích na Trutnovsku stáje pro staré a nemocné koně.

Propojit svět starých koní a lidí se rozhodla Jitka Černá, která už od roku 2007 v Kuksu organizuje letní Slavnosti...

V Trutnově narazila okupační vojska na odpor, na cestách hořely barikády

Stržený památník tanku v Horské ulici v Trutnově v srpnu 1968.

Při příjezdu okupačních vojsk v roce 1968 to v Trutnově vypadalo jako ve válečné zóně. Na příjezdových cestách hořely...

Najdete na iDNES.cz