Staré litografie, mědirytiny a další typy grafik autor systematicky sbírá od roku 2003. Zachycují staré horské boudy, krkonošské vodopády, města i někdejší textilní fabriky. Do Žacléře přivezl stovky exponátů včetně nejcennějších kousků a unikátní místopisné literatury.
Patří mezi ně například akvatinty Antona Balzera z konce 18. století, dřevoryt Labského vodopádu od Julia Mařáka z roku 1880 nebo propagační kniha o Janských Lázních z roku 1795 od Ignaze Otta s vedutami, které zobrazují počátky tamního lázeňství.
„Dvě století staré veduty ukazují Krkonoše, jaké bychom je asi kromě developerů rádi viděli všichni,“ poznamenává devětačtyřicetiletý Petr Bergmann.
Průřezová výstava ukazuje práce několika především německých autorů. Vesměs to jsou žáci švýcarského rytce Adriana Zingga, který ve druhé polovině 18. století na drážďanské akademii začal tvořit veduty Českosaského Švýcarska.
„Mezi českými výtvarníky nebyla v té době grafika příliš rozšířená, zaměřovali se hlavně na krajinomalbu,“ vysvětluje sběratel, který po čtyřech letech práce právě dokončil knihu Krkonoše na starých rytinách a litografiích. Na trh půjde v polovině března.
Sněžka s elektrárnou, železnicí i Eiffelovkou
Kuriozitou na výstavě jsou pohlednice z přelomu 19. a 20. století ukazující představy tehdejších výtvarníků o podobě Sněžky na konci milénia. Z jejich vizí by ochranáři národního parku nejspíš velkou radost neměli. Nad nejvyšší českou horou se na obrázcích vznášejí vzducholodě a letadla, skrz Sněžku vede železniční trať, na vrcholu stojí malá Eiffelova věž, do svahu jsou zapuštěny hotely i elektrárna.
Největší boom pohlednice zažívaly mezi lety 1895 až 1910. Vydavatelů tehdy byly tisíce a prodej pohledů představoval velký byznys. Výtvarníci se předháněli v tom, kdo bude nápaditější.
„Autoři na přelomu století začali reflektovat milénium a představovat si, jak to bude vypadat v roce 2000. Svou roli sehrálo i to, že v té době přicházel technický pokrok,“ přibližuje okolnosti vzniku futuristických pohledů Petr Bergmann. Výstava v Městském muzeu potrvá do konce dubna.
„Stavení z pohledů už neexistovala, to mě fascinovalo“
Petr Bergmann se před lety přestěhoval z Prahy na Broumovsko. Zájem o hory v něm už v 90. letech probudila útlá knížka Šetelíkových pohledů Krkonoš. V té době provozoval v Praze čajovnu a nahodile sbíral hlavně dekorační předměty.
„Do Krkonoš jezdím od pěti let, takže jsem je znal. Neznal jsem však jejich starou podobu. Najednou jsem našel tuhle knížku a úplně mě fascinovala. Stavení, která byla na pohledech, už dávno neexistovala,“ vzpomíná.
Svět zaniklých horských bud ho pohltil, budovat sbírku grafik, map a pohlednic začal cíleně. Starých grafik vlastní několik stovek, počet pohlednic jde už do tisíců.
