Historička Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou Tereza Vinterová u souborů předmětů ze skuhrovských sléváren | foto: Tomáš Hejtmánek, MF DNES

Rychnovské muzeum slaví, návštěvníkům ukazuje klenoty svých sbírek

  • 0
Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou si letos třemi výstavami připomínají 125. výročí založení Muzejního spolku Pelcl, který začal v Rychnově oficiálně sloužit 15. května 1892.
Reklama

První výstavu Od pravěku k současnosti mohli lidé navštívit letos od 7. dubna do 2. července, k vidění byly hlavně archeologické nálezy z Rychnovska.

Od 14. července se v muzeu na rychnovském zámku otevřela Procházka staletími, která představuje historické a etnografické předměty nashromážděné za 125 let existence muzea. Do 19. září si lze prohlédnout cechovní předměty, výrobky kovářů, hrnčířů, sklářů, textil či staré tisky.

Fotogalerie

Výstava připomíná historii orlickohorského sklářství, která se přestala psát v roce 1910, kdy skončila poslední sklárna v Jedlové-Zákoutí. Z ní pochází většina vystavených předmětů, typické stolní nádobí s lipnovaným okrajem. Nejcennější exponát sklářské sbírky paradoxně vypadá nejobyčejněji. Laik by řekl, že jde o obyčejnou misku.

„Tehdy byla však velmi cenná. Jde o nejstarší takzvaný kolowratský křišťál z 18. století. Říkalo se mu křišťál proto, že se tehdy naučili vyrábět čisté čiré sklo, které nemělo zabarvení,“ vysvětluje kurátorka výstavy Tereza Vinterová.

Se sklářstvím se také pojí soubor podmaleb na skle. Obrázky svatých malované na zadní stranu skla bývaly ve světnicích umístěny na čestném místě ve svatém koutě nad stolem. Než je koncem 19. století začal vytlačovat tisk, vyráběly se ve velkém jen kousek za hranicemi, v Lasówce, která tehdy nesla německý název Kaiserswalde.

Reklama

V souboru odkazujícím na železárny ve Skuhrově nad Bělou dominuje podobizna posledního císaře Svaté říše římské Františka II., který na začátku 19. století vládl jako rakouský císař František I. Na podobizně je nápis dokládající, že byla zhotovena „v hraběcích kolowratských slévárnách v Růženině huti“, které se později – od konce 19. století – proslavily výrobou mlýnků na maso.

Autoři neopomněli ani slavné vamberecké kachle. Jejich historie sahá až do středověku, kdy je vyráběli ti nejšikovnější hrnčíři. Tehdy byly luxusním zbožím, z něhož se stavěla kachlová kamna. Vedle ukázek gotických a barokních kachlů ukazuje výstava i modernější kusy z 20. století.

„Ve Vamberku byla firma Suchánek, která na přelomu 19. a 20. století vyráběla vysoká kachlová kamna. Po znárodnění se tam dělala známá vamberecká kamna, které máme i zde, ale jako funkční topení,“ ukazuje historička pod okna.

Lze nahlédnout také do Kosteleckého kancionálu z druhé poloviny 16. století. Kniha je opatřena letopočtem 1589, ale podle historiků může být ještě starší. List s letopočtem byl totiž do kancionálu přidán později. Hned vedle leží dílo jednoho ze dvou nejslavnějších rychnovských rodáků – Nová kronika česká od Františka Martina Pelcla. Na historika z přelomu 18. a 19. století upomíná i rukopis jeho dopisu budoucí manželce krátce před svatbou.

Třetí výstava k jubileu na podzim ukáže nejvzácnější poklady z přírodovědných sbírek a nejzajímavější terénní sběry pořízené současnými pracovníky. Výstava Příroda a krajina Orlických hor a Podorlicka potrvá od 29. září do 3. prosince.

Na půdách lze stále najít cenné věci

Vedle archeologických patří k nejrozsáhlejším sbírkám v českých muzeích ty etnografické. Jde o předměty dokládající hmotnou, duchovní či sociální kulturu. Muzea je získávají nejčastěji z darů.

„Kromě darů pocházejí nové přírůstky občas také z odúmrti. Když umře člověk bez dědiců, jeho majetek připadne státu a nám dají vědět, abychom si vybrali, co by se hodilo do muzea,“ vysvětluje historička Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou Tereza Vinterová.

Co tvoří páteř fondů rychnovského muzea?
Bohaté sbírky máme již od roku 1892, kdy muzeum začínalo. Tehdy se sbíraly předměty pro Národopisnou výstavu českoslovanskou, která byla v Praze v roce 1895, předtím se dělaly přípravné okresní výstavy. Předměty po výstavě zůstaly v muzeu. Už tehdy šlo o věci staré třeba sto let, z 18. století. Avšak cechovní věci tehdy muzeum dostávalo přímo od cechů.

V Rychnově jsou ve sbírkách předměty i z jiných měst.
K rozšíření našich sbírek docházelo od 60. do 80. let, kdy se postupně rušila muzea v okolí a jejich fondy se převáděly do Rychnova. Jsou tu tedy i věci z Kostelce nad Orlicí, Týniště, Solnice, Opočna, Vamberka a Potštejna.

Dají se ještě dnes v darech či pozůstalostech najít zajímavé předměty?
Stále. Když nás někdo pozve na půdu, ještě pořád se dá najít něco cenného. Dnes už to jsou spíše věci z první republiky nebo z konce 19. století. Aby se k nám teď dostalo něco z 18. století, je výjimečné.

Pořizujete i novější věci?
Snažíme se je sbírat také, avšak co je ještě málo staré, většinou se vyhazuje. Protože u starších věcí mají lidé pocit, že je to něco cenného, třeba si to doma vystaví. Proto se snažíme sbírat i novější předměty. Hodně na to byli zaměření v 70. letech, kdy se sbíraly výrobky nebo obaly od nich ze všech fabrik z okolí. Vloni jsme na výstavu zámků a klíčů dostali jejich současné produkty od rychnovského podniku FAB.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

žádný příspěvek v diskusi