Za necelé dva měsíce se na novobydžovské radnici sešlo překvapivě velké množství podpisů pod výzvu, která spolu s otevřeným dopisem putovala na ministerstvo školství. Starostové Nového Bydžova a Chlumce nad Cidlinou v něm žádají ministra, aby nedopustil zánik základních škol praktických, dříve zvláštních.
Výzva má ohlasVýzvu za zachování základních škol praktických, kterou spolu s otevřeným dopisem poslala radnice v Novém Bydžově v dubnu ministrovi školství, podepsalo celkem 515 institucí z celého Česka: * 125 měst a obcí * 354 mateřských a základních škol, učilišť, středních i vyšších škol * 36 jiných organizací, například dětských domovů, speciálních pedagogických center či pedagogicko-psychologických poraden |
"Vážený pane ministře, v českém školském systému se v posledních letech dějí změny, které se jeví jako nevratné a natrvalo tak mohou poškodit úroveň vzdělávání v našem státě," napsali v polovině dubna starostové spolu s odborníky ministrovi.
A do konce května se k nim přidalo nejen 125 obcí a měst, ale také kolem čtyř stovek škol, školek, dětských domovů a dalších organizací z celé republiky.
"Očekával jsem, že na to normálně přemýšlející lidi slyšet budou, ale jsem příjemně překvapen, že jich je tolik," říká bydžovský starosta Pavel Louda, který se rozhodl iniciovat výzvu ze strachu, aby nedošlo k úplné likvidaci speciálních škol.
"Alibistickým a rádoby proevropským gestem by byl neskutečný hřích je zrušit, v budoucnu na to doplatí všechny děti," myslí si.
Ministerstvo školství s iniciátory výzvy jedná
Inkluzivní vzdělávání prosazuje především vládní Agentura pro sociální začleňování, podle které je pro děti se speciálními potřebami naopak prospěšnější, když se učí společně s vrstevníky na základních školách (více z jejich argumentů najdete zde).
Ministr školství Marcel Chládek ale tvrdí, že speciální školy či speciální třídy zaniknout nenechá. Jeho tým se už několikrát sešel s iniciátory výzvy a jednají o změně školského zákona, podle kterého mohou od roku 2011 chodit do základních škol praktických jen děti s IQ nižším než 70. Právě to mnozí odborníci kritizují. Snaží se prosadit, aby zákon nebral v potaz pouze míru intelektu, ale aby zohledňoval i ostatní dovednosti a připravenost dětí na školní vzdělávání.
"Do speciální školy by tak mohl opět být zařazen i žák, který má sice IQ vyšší než 70, ale má problémy a základní školu nezvládá, například kvůli poruchám pozornosti, paměti, problémům s analýzou čteného textu nebo s kognitivními funkcemi, tedy vstřebáváním informací z okolí," vysvětluje speciální pedagog Arnošt Vítek.
Dopis z ministerstva se ztratil
"Již v tuto chvíli ministerstvo podporuje vzdělávání odborníků a zavádění nových ověřených a standardizovaných nástrojů do školských poradenských zařízení," odpověděl ministr školství Marcel Chládek na otevřený dopis.
Jeho odpověď má redakce k dispozici, ale ke starostovi do Nového Bydžova dopis dosud nedoputoval, přestože je na něm uvedeno datum 7. května a z ministerstva podle mluvčí Kláry Bílé odešel přesně o pět dní později.
"Prošli jsme celý deník došlé pošty včetně datových schránek, ale nic takového na radnici nedorazilo," podivila se tajemnice bydžovské radnice Marcela Česáková. "Ale je to velký úspěch naší výzvy, pokud takový dopis existuje. Zkusíme si ho znovu vyžádat," dodala.
Jednání na ministerstvu se účastní i chlumecký starosta, další z iniciátorů výzvy za zachování základních škol praktických.
"Opakovaná jednání na ministerstvu školství, které nebere na lehkou váhu naše upozornění, považuji za relativně úspěšná. Máme slíbeno, že v novele školského zákona by se měly objevit změny. Sněmovna by je mohla projednat snad na podzim s účinností od příštího roku," doufá starosta Chlumce nad Cidlinou Miroslav Uchytil.
