Správce novoměstského zámku Ondřej Daněk vkládá do opravené korouhvičky úterní

Správce novoměstského zámku Ondřej Daněk vkládá do opravené korouhvičky úterní vydání MF DNES. | foto: Michal Fanta, MAFRA

V opravené korouhvičce najdou budoucí majitelé mince i dnešní noviny

  • 0
Středověká bašta u zámku v Novém Městě nad Metují dostala nový krov i krytinu. Opravena byla i korouhvička. A majitel se rozhodl, že do ní vloží vzkaz pro příští generace. Uložil tam dnešní mince a stokorunovou bankovku, stavební výkresy, přípis majitele zámku i noviny MF DNES.

"Mluvit o poselství je příliš patetické. Uložíme tam vzkaz, popíšeme historii věže i jejích oprav a podle novin si aspoň lidé udělají představu, co se tu v jeden den odehrávalo. Takové schránky ve věžích bývaly dřív dobrým zvykem," míní správce zámku Ondřej Daněk.

Opuková bašta je součástí městských hradeb a sloužila jako panská vodárna. Říkalo se jí taky vodárenská věž a místní lidé jí přezdívali "rundel".

Novoměstský historik Bohumil Dvořáček popisuje, že v roce 1951 tato věž vyhořela a při obnově dostala novou korouhvičku s pernštejnským znakem. Tehdy do ní nikdo žádný vzkaz nevložil.

Korouhvička s malou makovicí, datovaná letopočtem 1959, teď prošla rukama kováře, který ji opískoval, vyčistil a pomědil. Co nevidět ji řemeslníci vyzvednou na novou střechu bašty. Zbývá jim pak už jen dokončit hromosvod.

Krov shnil, uvnitř už stačila vyrůst břízka

Střecha i krov bašty už byly v havarijním stavu. Začátkem 60. let sice památkáři nechali pokrýt věž břidlicí, ale dělníci připevnili krytinu ocelovými hřebíky, které zrezavěly, a krytina se sesunula. Krov hodně shnil, pršelo na bednění, vznikla tam díra a uvnitř už stačila vyrůst i břízka.

Práce na opravách začaly v září a nebyly nijak snadné. K věži přijel padesátitunový jeřáb a celý krov zvedl na lanech. Ukázalo se, že vážil 8,5 tuny.

"Jeřáb nejdřív nadzvedl krov jen o málo nad tělo věže a chvíli se čekalo, zdali vůbec vydrží pohromadě. Teprve pak jej během pár minut složili poblíž na zem. Rozebírat krov z lešení by nešlo, hned za hradbami začíná sráz k řece Metuji," říká správce Daněk.

Před týdnem přijel jeřáb usadit nový krov na zámeckou věž, která v 16. století sloužila jako vodárna.

Řemeslníci rozebrali špičatou stříšku asi za týden. Trámy popsali a hned je vozili k truhláři, který nařezal přesně stejné kusy. Museli se vypořádat i s tím, že krov měl elipsovitý tvar. Původní bašta prý totiž byla jen půlkruhová a bez střechy, dostavěli ji až později. Před týdnem přijel jeřáb usadit nový krov. Firma musela trámy ukotvit na věži pomocí kotevních šroubů, dozdívaly se i skuliny mezi trámy.

Vodárenská věž je zajímavá i uvnitř. Vedou do ní vrátka z ulice Na Zadomí. Po schodišti se dá vystoupat do dvou pater věže, do krovu se dá dostat jen úzkou škvírou. Další dvě patra jsou pod úrovní náměstí. Dole ve srázu ústil východ, ale ten je už zazděn.

Majitel zámku Josef Marian Bartoň–Dobenín vydal za opravu věžičky 700 tisíc korun a kraj mu přispěl dotací. Letos to byla na zámku největší stavební akce. "Třeba ještě přijdou nějaké nápady, jak bychom mohli věž využít. Kdybychom tam zařídili osvětlení, třeba by se tu mohly konat sezonní výstavy. Město má svou galerii také v baště Zázvorce," uvažuje správce.

Bartoňové–Dobenínové se vrátili z emigrace v roce 1992. Zámek nechali otevřený a financují jej z výtěžku podnikání.