Vyprat prádlo, připravit si snídani a vyluxovat byt. To co je pro zdravé lidi běžnou denní rutinou, musí mentálně a tělesně postižení lidé nacvičovat. V běžných ústavech na to ale není prostor.
V Královéhradeckém kraji proto letos vznikne hned několik speciálních domů a bytů, v nichž se budou hendikepovaní učit samostatně žít. Pomůže tomu i 46 milionů korun, které z evropských fondů přitečou na podporu zapojení postižených lidí do běžného života.
Ti se tak z ústavů přestěhují do domácností, kde budou žít po třech až šesti lidech. S řešením těch nejobtížnějších úkolů jim bude pomáhat asistent. Výstavbu domácností podpořil i známý a oceňovaný fotograf charitativních a sociálních témat Jindřich Štreit.
Klienti si budou sami vařit a uklízet si
"Ve skupinových domácnostech nám jde především o to, aby se klienti o sebe dokázali v co největší možné míře postarat sami. Byt nebo dům musí brát za svůj a v rámci svých možností se o něj i starat, uklízet si, vařit si a podobně. Principem není, aby měli servis jako v hotelu, kde jim asistenti vyžehlí a jídlo jim přinesou až pod nos," říká ředitelka Barevných domků Hajnice Lenka Škarková.
Právě Barevné domky chtějí za evropské peníze letos vybudovat celkem šest nových skupinových domácností v Náchodě, Dvoře Králové nad Labem a Hradci Králové. Najde v nich domov 22 mentálně postižených. Ve fázi přípravy je i projekt jedné domácnosti pro šest lidí v Trutnově.
"Nejideálnější je koupit starší dům v zástavbě a zrekonstruovat ho. Takový dům má svoji historii, žili v něm lidé a dají se v něm lépe navázat sousedské vazby, takže se tam hendikepovaní zapojují do běžného života lépe než v odlehlé novostavbě," míní Škarková.
Podpora domácností pro postižené
|
Dva dvojdomky pro celkem 16 lidí si pořídí i Ústav sociální péče pro tělesně postižené v Hořicích.
První nájemníci by se do svých domácností mohli stěhovat už na jaře příštího roku. "Kolaudace plánujeme na začátek roku 2014. Poté bychom domy chtěli akcí kulový blesk obsadit během jednoho měsíce," plánuje Škarková.
Do nových bytů by se měli nastěhovat i klienti z dosavadního týdenního stacionáře v Markoušovicích, který je kvůli své poloze "na konci světa" špatně dostupný.
"Budova patří kraji a kdyby ji neměl jak využít, rádi bychom z ní udělali například chráněnou dílnu, kam by naši klienti mohli dojíždět, ale nebydleli by tam. Vyráběli by svíčky a pěstovali bylinky," přibližuje jeden ze svých záměrů ředitelka. Část peněz chce totiž investovat i do dalšího rozvoje pracovních míst pro své klienty.
Za peníze může vzniknout i speciální seznamka či půjčovna elektrokol
"V současné době těžce shání práci i zdraví, natož hendikepovaní. Pracovní místa pro ně tedy budujeme sami," říká.
Jako další podobná sdružení provozují Barevné domky například kavárnu, sekají zahrady, rozváží dříví nebo prodávají občerstvení na fotbalových hřištích.
"Loni jsme otevřeli i klasickou vesnickou hospodu, kde naši klienti sice neobsluhují, ale pomáhají v kuchyni a s úklidem. Rádi bychom si pronajali ještě nějakou další podobnou," říká Škarková.
V hlavě má i plno dalších projektů, které by ráda uskutečnila, například obdobu hodinového manžela, půjčovnu elektrokol v Trutnově Barevný pedál nebo třeba internetovou seznamku pro hendikepované.
"To by bylo asi právně složitější. I postižení si však chtějí najít partnera, se kterým by mohli být nebo si s ním jen dopisovat přes internet," připomíná.
