Obraz Trutnova z počátku 19. století nalezený na půdě trutnovského muzea | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Pod shnilými krovy muzea ležel obraz Trutnova i velrybí čelist

  • 0
Muzeum Podkrkonoší v Trutnově se na pět měsíců uzavřelo před návštěvníky, aby stavbaři mohli napravit havarijní stav krovů. Statici v nich loni objevili dva druhy nebezpečných dřevokazných hub. Ještě před rekonstrukcí muzejníci na půdě objevili řadu unikátů včetně obrazu zachycujícího město na počátku 19. století.

Od začátku dubna zaměstnanci muzea vyklízeli první patro muzea a půdu. Nalezli přitom zajímavosti, opravdové poklady i bezcenné kusy.

Třeba nevhodné, ale nadmíru bytelné vitríny z pražského Muzea V. I. Lenina. To do roku 1989 sídlilo v Lidovém domě, který dnes patří ČSSD.

"Ty byly nerozbitné. Přežily by i atomový výbuch. Měly ocelové konstrukce, nepředstavitelně masivní, které byly ukotvené do zdi. Musely se likvidovat rozbrušovačkou. A kolik dřeva z toho bylo! Dokonce jsem slyšel, že kdysi prý za ty skříně sociální demokraté po našem muzeu chtěli nějaké peníze. Ale nepátrali jsme, jestli tomu tak opravdu bylo," říká historik Ondřej Vašata a ukazuje svazek klíčů od skříní, které do Trutnova převezli ze zrušeného muzea někdy na počátku 90. let minulého století.

Ve školních lavicích byly zapomenuté taháky

Nejvíc překvapení ale čekalo muzejníky na půdě. Kromě vzácného vyobrazení Trutnova z počátku 19. století a asi dvou set plynových masek nalezli pracovníci muzea za trámy i spoustu starých knih z 18. století či tři lavice z dívčí školy, která v budově sídlila do roku 1950. "Dokonce jsme v lavicích objevili i zapomenuté taháky," líčí Vašata.

Rekonstrukce půdy trutnovského muzea

Na půdě muzejníci objevili i asi padesát výtisků povídky Franze Kafky, kterou muzeum vydalo v roce 1969 jako svůj nesouhlas s okupací Československa armádami Varšavské smlouvy. Povídka vyšla v nákladu 100 kusů a popisuje vpád nomádů do jistého města a hodně připomíná vpád sovětských vojsk do Československa v roce 1968.

"Když za normalizace podobné věci musely do stoupy, někdo ze zaměstnanců muzea je pečlivě zabalil a ukryl na nepříliš přístupném místě na půdě. Tam přežily čtyřicet let. Tisky zůstaly skvěle zachované, je to unikát. Nikde nejsou a už si od nás vzali exempláře do archivu a knihoven," říká ředitel muzea Vlastimil Málek.

Ke kuriózním nálezům z půdy patří i část mohutné velrybí spodní čelisti, kterou muzeum získalo za první republiky z někdejší továrny na zpracování ryb v Bernarticích u Trutnova. Továrna vyráběla veškerý sortiment rybích konzerv z různých mořských ryb včetně velryb.

"Přiváželi sem velrybí maso po železnici z Královce, pak z něj dělali konzervy. Dnes tam ještě ty areály jsou, ale už se rozpadají. Pamětníci vzpomínají, že tam byl hrozný zápach," dodává Málek.

Rekonstrukce zastřeší dvůr

O dřevomorce, která poškodila krovy, se v muzeu vědělo už před dvaceti lety. "Ale neřešilo se to a za tu dobu situace dospěla do havarijního stavu. Na některých místech navíc už do muzea zatékalo," sděluje ředitel.

Rekonstrukce se uskuteční ve třech etapách a trutnovskou radnici, která je zřizovatelem muzea. Bude stát asi devět milionů korun. Vznikne při ní na dosud nepřístupném muzejním dvoře i prosklené zastřešené atrium, kde budou muzejníci pořádat různé akce, přednášky či koncerty.

Rekonstrukce se bude týkat i prvního patra budovy, která kdysi sloužila jako škola a stojí na základech původního trutnovského hradu. V patře vzniknou nové expozice. Stavbaři tam musí ale nejdřív zpevnit sto padesát let staré stropní trámy, aby unesly třeba muzejní knihovnu.

Zatímco v roce 2008 si trutnovské Muzeum Podkrkonoší prohlédly asi čtyři tisíce lidí, v roce 2011 to už bylo 11 200 návštěvníků. Podařilo se tam totiž přilákat i některé návštěvníky Krkonoš.