Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krajská záchranka volá SOS, v sanitách chybí dvaadvacet lékařů

  12:10aktualizováno  12:10
Nedostatek lékařů už nepociťují v Královéhradeckém kraji jen nemocnice, ale i záchranka. Do budoucna by k nehodám či událostem, které vyžadují rychlou zdravotnickou pomoc, mohli jezdit jen záchranáři. Velmi dobře vyškolení zdravotníci, avšak bez titulu MUDr., už nyní řeší tři čtvrtiny všech případů v kraji.
Záchranná služba Královéhradeckého kraje

Záchranná služba Královéhradeckého kraje | foto: ZZS Královéhradeckého kraje

Lékaři jezdící se sanitkou se stávají stále větší vzácností. Na to, že úplně vymizí, upozorňují odborníci i politici.

„Mám obavy, že do budoucna bude zdravotnická záchranná služba pouze ve formě záchranářů, jako je tomu jinde ve světě. Nedostatek lékařů na záchrance je alarmující. Je to dáno i tím, že byl zrušen obor urgentní medicína,“ říká krajská radní zodpovědná za zdravotnictví Jana Třešňáková (ČSSD).

Pokud by k tomu došlo, muselo by dojít i ke změně legislativy, která nyní záchranářům, byť vysokoškolsky vzdělaným, nedovolí provádět všechny úkony při ošetřování.

Slova radní Třešňákové potvrzuje i ten nejpovolanější: ředitel krajské záchranky Jiří Mašek. Na otázku, zda je scénář, který naznačila, reálný, odpovídá, že už reálně nastává.

„Počty posádek s lékařem postupně redukujeme, a to nikoliv z ekonomických důvodů, ale proto, že nedokážeme původní velký počet posádek s lékařem personálně obsadit,“ potvrzuje šéf záchranářů.

Takže zatímco v roce 2006 křižovalo kraj patnáct lékařských posádek, nyní musí akutní péči o pacienty zvládnout posádek deset. Podle Maška je tento počet ještě dostačující, ale už hraniční.

„Další nucená redukce, byť o jednu jedinou posádku, by znamenala, že lékařskými posádkami nepokryjeme území do 20 minut,“ přiznává. Dvacetiminutový dojezd k pacientovi je zakotven v zákoně.

Sehnat pro záchrannou službu v kraji nové doktory je podle odborníků velmi těžké. Napovídají tomu i webové stránky krajské záchranky, kde už nějakou dobu visí inzerát, hledající nového kolegu do týmu.

„Práce v terénu je méně pohodlná a fyzicky i psychicky náročnější než práce v nemocnici. Na rozdíl od hasičů a policistů se u lékařů záchranné služby předpokládá, že budou svoji práci vykonávat až do odchodu do důchodu v 65 letech. Nemáme žádné sociální výhody ani náhradní uplatnění v případě zdravotních obtíží,“ vysvětluje Anatolij Truhlář, vedoucí lékař hradecké letecké záchranky a předseda České resuscitační rady.

Zatímco před patnácti lety vyjížděl doktor ke všem případům, nyní je přítomen u 25 procent událostí, ostatní od začátku do konce řeší posádka záchranářů, jejichž kvalifikace, dovednosti a schopnosti se podle ředitele záchranky za poslední roky velmi výrazně zvýšily.

Bariéra je v legislativě

„Porovnáme-li jejich úspěšnost při řešení situací s posádkami, kde je přítomen lékař, rozdíly se smazaly. Je tu však legislativní bariéra, která omezuje jejich kompetence při výjezdech,“ vysvětluje Mašek.

Záchranáři nemohou provádět některé speciální postupy při zajištění dýchacích cest nebo nemohou podávat některé typy léčiv. Pokud nebude dostatek doktorů, kteří by byli ochotni na záchrance sloužit, muselo by dojít k legislativní změně.

„Systém lze nastavit tak, že lékař potřeba není, jako v řadě vyspělých zemí. Například ve Švédsku a Austrálii je přítomen pouze ve vrtulníku, ve Velké Británii také a ještě ne vždy,“ vyjmenovává ředitel hradecké záchranky.

Podle Truhláře z letecké záchranky by však situace, kdy by do terénu lékaři nevyjížděli vůbec, nebyla správná: „V Evropě dnes na záchranné službě není lékař zapojován pouze na Kypru.“

Zdravotnické záchranné službě v kraji podle ředitele Maška chybí 22 kmenových lékařů s plným úvazkem. „Na celoroční nonstop obsazení všech lékařských posádek aktuálně potřebujeme 53 celých úvazků lékařů. Kmenovými pracovníky jich máme pokryto 31 a zbytek jsou dohodáři z nemocnic, přesčasová práce však leží na vlastních kmenových lidech,“ vypočítává Mašek.

Možným řešením v případě, že by počet doktorů stále klesal, by podle něj mohl být plošný vznik příjmových ambulancí v nemocnicích.

„Lékař by odsud vyjížděl za záchranářskými posádkami do terénu a mezi výjezdy by pracoval na příjmové ambulanci nemocnice,“ říká Mašek.

Lékař na záchrance pracuje samostatně, což vyžaduje úplnou kvalifikaci, takže mladí po absolvování fakulty tu vůbec pracovat nemohou.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Taneční skupina T-Bass z Hradce Králové platí za českou autoritu přes...
Taneční vizionáři, kteří sbírají mistrovské tituly. T-Bass slaví 20 let

Suverénně umí ovládnout jakékoliv jeviště, studio i obyčejný chodník, ale nejvíc jí sluší střechy a obří garáže. Právě tam, v obchodním centru Futurum, v...  celý článek

Na svou dobu moderní expozice ve Vrchlabí končí, nahradí ji ještě modernější.
Krkonošské muzeum chce být světové, nová expozice bude interaktivní

Nové návštěvnické centrum Krkonošského národního parku bude interaktivním příběhem přírody a lidí z hor. Krkonošské muzeum ve Vrchlabí se tak chce přiblížit...  celý článek

Policie nalezla u Benátek nad Jizerou mrtvého muže a ženu (26.11.2015).
Žena našla na silnici umírajícího muže, viníka nehody hledá policie

Policie pátrá po řidiči, který v noci na neděli ujel od nehody v Praseku na Hradecku, aniž by poskytl první pomoc vážně zraněnému muži. Toho našla až...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.