Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ze stesku po horách sbírá pohledy, často zachycují i zaniklé boudy

  18:20aktualizováno  18:20
Sbírka pohlednic Jaroslava Drtiny zaznamenává proměny krkonošských bud od 19. století do současnosti. Na pohlednicích jsou zachyceny i boudy, které už dnes na horách nenajdete.

Jaroslav Drtina sbírá pohlednice starých Krkonoš. | foto: Michal Fanta

Krkonošské horské boudy dnes patří turistům, mají lyžařské vleky, v garážích nejmodernější techniku na odklízení sněhu či úpravu sjezdovek a vlastní internetové stránky. Ještě před necelým stoletím však na horách byla především hospodářská stavení se stády dobytka.

Prvním turistům tam nabízeli skromné jídlo ve světnici a ubytování na seně na půdě. Někde začali přistavovat hostinské pokoje. Jejich jedinou reklamou byly zpočátku malované, později fotografické pohlednice a těch má Jaroslav Drtina ze Dvora Králové nad Labem tisíce.

Pohlednice se Špindlerovou boudou ze sbírky Jaroslava Drtiny.

Pohlednice se Špindlerovou boudou ze sbírky Jaroslava Drtiny.

Labská bouda a vodopád ze sbírky pohlednic Jaroslava Drtiny.

Labská bouda a vodopád ze sbírky pohlednic Jaroslava Drtiny.

Pečlivě je uchovává v průhledných obalech, aby je co nejméně poškodil. Je to jen pár týdnů, co v Muzeu Podkrkonoší v Trutnově skončila jeho vůbec první výstava vybraných pohlednic, jimiž pracovníci muzea dokumentovali vývoj nejznámějších krkonošských bud od jejich počátků do současnosti.

Dřív obcházel antikvariáty, dnes surfuje na internetu

Dnes dvaašedesátiletý Drtina se ke sbírání pohlednic dostal v sedmdesátých letech, když pracoval v Praze. Stýskalo se mu prý po domově.

"Vyrůstal jsem jako vesnický kluk v Krkonoších. V Královci. Při cestě do školy jsem každý den koukal na Sněžku. Hory nás jako kluky lákaly. Dostaly se mi tenkrát pod kůži a pořád je tam mám," vyznává se.

V Praze na něj občas padla nostalgie, vzpomínal na hory. Proto se snažil mít doma něco, co by mu mládí a rodný kraj připomínalo. Začal chodit do antikvariátů a hledal knížky o Krkonoších, průvodce a mapy. A také staré pohlednice.

Do rukou se mu dostaly staré černobílé takzvané kabinetní litografie a kreslené pohlednice, na nichž boudy, které znal z výletů, vypadaly jinak. Byly o půlstoletí mladší. Začal je kupovat. Tehdy ještě za padesátník, později za pět korun. Nejdražší litografie stály třicet korun.

Hübnerova bouda na Pomezních Boudách a vrchol Sněžky na pohlednici Jaroslava

Hübnerova bouda na Pomezních Boudách a vrchol Sněžky na pohlednici Jaroslava Drtiny.

"Sběratelství pohlednic už dnes také není chození po půdách babiček, ale spíš noční surfování na internetu," povzdychne si sběratel. Když měl už slušný základ sbírky, rozhodl se dát jí nějaký řád: "Začal jsem pohlednice řadit podle toho, jak některé boudě přibyla veranda, další okno, vyšší patro, letní zahrádka. Nebo ji majitelé zgruntu celou přestavěli."

Jeho sbírka tak dokumentuje stavebněarchitektonický vývoj asi pětasedmdesáti bud na české i polské straně Krkonoš. Mnohé jeho pohlednice tak začaly vyprávět zapomenuté příběhy o tom, jak dnes proslulé horské boudy bývaly kdysi malými chalupami poblíž stezek, na nichž se na sklonku 19. století začalo objevovat stále víc turistů.

Některé boudy po záboru Sudet zapálili vojáci

Má třeba desítky fotografií Petrovy boudy, která vloni v srpnu do základů vyhořela. "Teď už jsou podobné požáry spíš oříškem pro kriminalisty, ale dřív bylo běžné, že dřevěné boudy občas vyhořely. Některé lehly popelem i při ústupu československé armády ze Sudet v roce 1938. Vojáci je nechtěli nechat Němcům. Po druhé světové válce řada bud shořela a zanikla lidskou nezodpovědností," říká Drtina a ukazuje fotografie už neexistujících bud.

Nejraději má pohlednice z let 1890 až 1905. "To byla zlatá éra pohlednic. Tehdy vznikaly nejkrásnější pohledy." Drtina už léta objíždí sběratelské burzy a jeho sbírka se stále rozrůstá.

Zaniklá Petrova bouda na pohlednici ve sbírce Jaroslava Drtiny.

Zaniklá Petrova bouda na pohlednici ve sbírce Jaroslava Drtiny.

"Někdo se chlubí, že má sedmdesát tisíc starých pohlednic. Jde mu hlavně o množství. Někdo zase vozí po burzách staré pohledy v krabici od bot, bez ladu a skladu. Já už dnes kupuji pohlednice hlavně podle toho, jestli dokumentují vývoj konkrétní boudy," vysvětluje.

Má také jedny z nejstarších pohlednic v podobě korespondenčních lístků, na nichž bylo natištěno razítko s vyobrazením boudy. Pátrá i po nejstarších fotografiích Krkonoš, které v roce 1860 pořídil francouzský fotograf Adolf Braun. Dvě z nich už má.

"Jsou to maličké fotky, vypadají jako nepodařené světlé fotografie. Ale jsou to vůbec první fotografie z Krkonoš," chlubí se sběratel.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kamera natočila muže při krádeži peněz v Trutnově
Dluží mi peníze, tak ho vykrádám, řekl zloděj kolemjdoucímu v Trutnově

Okresní soud v Trutnově poslal do vazby muže, který dvakrát po sobě v rozmezí dvou týdnů vykradl stejnou prodejnu zeleniny. Při druhé návštěvě ho natočil na...  celý článek

Muzeum východních Čech v Hradci Králové.
Je to divadlo, zpochybnili uchazeči výběr šéfa Muzea východních Čech

Radní Královéhradeckého kraje odsunuli rozhodnutí o novém řediteli Muzea východních Čech v Hradci Králové. Důvodem jsou otevřené dopisy dvou uchazečů, jimž se...  celý článek

Samice nosorožce Eliška (23.6.2016).
V Tanzanii uhynula Eliška, samice vzácného nosorožce ze Dvora Králové

V národním parku Mkomazi v Tanzanii uhynula samice vzácného nosorožce dvourohého Eliška, kterou tam loni poslala ZOO Dvůr Králové nad Labem. Zranil ji jiný...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.