„Nikdy nikomu neodmítla pomoc, pomáhala nezištně rodině svého bratra Horsta, který na rozdíl od ní založil rodinu a jehož potomci dodnes žijí ve Stroužném. Stejně obětavě pomáhala i místním, když potřebovali pomoc ve stáří či nemoci. Maruška byla hluboce oddána katolické víře, ale byla velice tolerantní,“ vzpomíná amatérská badatelka Eva Pumrová, která chalupaří v Malé Čermné na české straně hranice. Se sdružením Pumpa zmapovala historii této obce a podobně shromažďuje podklady pro knihu o Stroužném, které leží už v Polsku.
Český koutek vznikl ve vesnicích v Kladsku, kde se asi od poloviny 18. století při hranici soustředili obyvatelé s českými kořeny, vedle původních Čechů i emigranti z ekonomických a náboženských důvodů. Po slezských válkách patřilo území Prusku, do roku 1945 Německu, poté Polsku.
Obyvatelé Českého koutku se často spíš pokládali za Němce a odešli po válce zčásti do Německa, zčásti na Náchodsko, jen malá část jich zůstala v původním domově. Koutek přitahoval folkloristy i badatele kvůli tamní slovesnosti i zvláštnímu nářečí mísícímu češtinu, němčinu a pak i polštinu.
Když se lidé ptali Marie Hauschke, jakou národnost vlastně má, odpovídala: „Srdce mám český, hlavu německou a papíry polský.“
Maria Hauschke (Houšková) se narodila 30. prosince 1928 ve Stroužném do rodiny s českými kořeny, jak popisuje Eva Pumrová. Její maminka byla Maria Hupka z Nouzína, babička Františka, rozená Dostálová, pocházela z Machovské Lhoty. České kořeny měl i její tatínek Alois Hauschke, který zemřel poměrně mladý ještě před 2. světovou válkou.
Ovdovělá matka se musela starat o nemalé hospodářství s dětmi Aloisem, Maruškou a Horstem. Nadaný a svědomitý bratr Alois padl na východní frontě. Po válce, když došlo v Kladsku k vysídlení původního obyvatelstva, byla rodina Hauschke jedna z mála, která se rozhodla zůstat ve svém domově.
Maria chtěla být původně učitelkou, ale zůstala v hospodářství, nevdala se a žila až do její smrti s matkou. Pracovala v textilce, později kvůli zdravotním problémům byla v důchodu. Patřila ke koloritu vsi.
„Byla dobrou duší Stroužného, ráda se s pocestnými dávala do řeči. Bohužel ne všichni dovedli ocenit její znalosti historie regionu. Byla doslova živou kronikou Stroužného. Její zásluhou se zachovalo mnoho starých dokumentů a vzpomínek na život v této odlehlé vesnici. Nejen z tohoto důvodu ji vyhledávali i historici, archiváři a dokumentaristé,“ tvrdí Eva Pumrová.
Za vypravěčkou se několikrát vydala studentka Kristýna Hladíková, která napsala diplomovou práci Kladské sběry lidových vyprávění v Českém koutku v Kladsku. Popisovala Marii Hauschke jako energickou ženu z dolního konce vesnice, která ráda vyprávěla události ze života svých sousedů. Žila sama v chalupě s kočkami. Maruška jí ukázala každodenní rituál, kdy se vydávala po ránu do lesa za domem a zpívala tam duchovní písně.
„Znovu jsem si nahrála její procítěný zpěv za ranního kuropění v lese za její chaloupkou. Tyto chvíle mají neopakovatelnou, pohádkovou atmosféru,“ psala studentka o své návštěvě před jedenácti lety.
Pohřeb Marie Hauschke se uskuteční v sobotu ve 13 hodin v kostele svatého Bartoloměje v obci Czermna u Kudowy Zdróje.
