Lidé s postižením vaří, uklízí a plánují také vlastní minipivovar.

Lidé s postižením vaří, uklízí a plánují také vlastní minipivovar. | foto: Lukáš Urban

Z vysídlené osady živou vsí, Neratov vstal z popela jako Fénix

  • 10
Už před 24 lety si skupina nadšenců v čele s knězem Josefem Suchárem dala za cíl vdechnout nový život vysídlené vsi na polských hranicích, které dominoval téměř zhroucený chrám, více než 350 let staré poutní místo. Dnes má sdružení 130 zaměstnanců a je největším zaměstnavatelem lidí se zdravotním postižením v celém okrese.

Po téměř čtvrtstoletí je z Neratova v Orlických horách skvěle fungující vesnice, která má téměř vše potřebné a zároveň se stala domovem pro několik desítek mentálně hendikepovaných lidí z celé republiky.

Postižení v obci nejen žijí, ale i pracují v několika různých zařízeních, které sdružení vybudovalo. Mají vlastní kuchyni, farmu s masnými zvířaty, několik dílen, ovocný sad či zahradnictví a navíc se starají o chatu, kterou chtějí letos odkoupit a přebudovat na penzion. V obci, která je jen několik set metrů od Polska, dokážou být z více než 60 procent soběstační. O zbytek peněz se starají dotace, zejména od Královéhradeckého kraje a ministerstva zemědělství.

Na počátku byl velmi malý záměr pár lidí, kteří měli snahu zachránit tamní kostel.

„Jsme z Prahy, ale jezdili jsme nedaleko - do Nové Vsi - na chalupu. Zdejší pan farář se rozhodl, že opraví neratovský kostel a zachrání tak zdejší poutní místo. Pan biskup mu to však nedovolil dřív, než v obci dojde k novému osídlení, přemýšleli jsme tedy, co uděláme. Přestěhovali jsme se sem a moji rodiče si tady vzali šest dětí do pěstounské péče. Do Neratova pak přišla ještě jedna pěstounská rodina,“ popisuje počátky obnovy Neratova vedoucí tamního chráněného bydlení Klára Kadlecová.

Zakladatelé postupně začali v místě pracovat s lidmi majícími různé problémy.

„Měli jsme tady psychotiky, alkoholiky, lidi s mentálním postižením, bezdomovce. Bylo to hrozně náročné, takže jsme si museli vydefinovat cílovou skupinu, která by korespondovala s dětmi z pěstounských rodin, aby je neohrožovala a zároveň aby to bylo nějakým způsobem ukočírovatelné. Proto jsme se rozhodli pomáhat lidem s mentálním postižením,“ vykládá Kadlecová, která se v chráněném bydlení v současnosti stará o 21 mentálně hendikepovaných.

Ti mají své jedno či dvoulůžkové pokoje ve dvou domech. Nechybí ani společný obývací pokoj nebo kuchyně, kde si mohou sami uvařit ti, kteří se nechtějí stravovat v jídelně.

„Kapacitu ubytování máme pro 25 klientů, chtěli bychom ji však stavbou dvou nových domků zvýšit. Zároveň chceme začít se stavbou nového multifunkčního centra, v němž by byly byty pro zaměstnance,“ popisuje plány šéfka chráněného bydlení.

Součástí multifunkčního centra by měl být i velký společenský sál, kde by se při různých příležitostech mohli zaměstnanci setkávat. „Když jsme třeba měli zaměstnanecký večírek, už jsme se sem do jídelny skoro nevešli,“ směje se Kadlecová. Spolu s pracovníky všech chráněných dílen a učiteli speciální základní školy má totiž Sdružení Neratov 130 zaměstnanců.

Mentálně postižení mají v Neratově nejen bydlení, ale také práci.

„Jsme největší zaměstnavatel lidí se zdravotním postižením v celém okrese,“ připomíná.

Hendikepovaní si mohou vybrat, jestli budou pracovat ve velkokuchyni, v úklidových službách, na farmě, v zahradnictví, či v jedné z dílen, ve kterých vyrábějí keramiku, košíky, tkají látky či z nich šijí různé výrobky. „Klienti buď pracují podle svých sklonů, nebo jim nabídneme práci, která je zrovna volná. Když se jim tam nelíbí, tak různě pendlují,“ popisuje praxi se zaměstnáváním postižených Kadlecová.

Sdružení chce postavit i vlastní pivovar

Hendikepovaní se zároveň starají o přilehlou chatu Neratov, která zatím patří diecézní charitě. Sdružení by ji však rádo v tomto roce odkoupilo. Kromě získání penzionu a výstavby multifunkčního centra chce sdružení v letošním roce postavit i vlastní pivovar.

S vařením piva sice ještě zkušenosti nemají, avšak hendikepovaní již řadu let pro veřejnost vaří jídlo. „Vaříme pro různé školní zájezdy a další pobyty na sousední chatě. Na stravu k nám také jezdí lidé, kteří pracují v okolí,“ popisuje Kadlecová. Vlastní pivo, pro nějž ještě nemají název, by rádi čepovali zejména turistům.

Neratovské sdružení se stará především o mentálně postižené dospělé lidi, kterým buď zemřeli rodiče, nebo se o ně nemohou starat.

„Kromě nich tu máme lidi z různých jiných sociálních služeb, například z domů na půli cesty či z dětských domovů. S žádostí o jejich umístění nás oslovují městské úřady nebo Královéhradecký kraj, který je naším největším donátorem, takže musíme přednostně přijímat lidi z regionu. Když není kapacita plná, můžeme přijímat lidi i odjinud,“ popisuje vedoucí centra.

V Neratově mohou nyní klienti zůstat až do důchodu, to by se však v budoucnu mohlo změnit. „Naším cílem je vytvořit dům pokojného stáří, aby nemuseli odcházet uživatelé, kteří tady žijí již dlouho a jsou tu zvyklí,“ hledí do budoucnosti Klára Kadlecová.