Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Obilí i maso na Náchodsku za první války pečlivě skrývali

  17:01aktualizováno  17:01
Přesně před sto lety - 28. července 1914 - vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku a tím rozpoutalo světovou válku. Muži odešli bojovat a ti, kdo zůstali na venkově, čelili nedostatku. Dokládá to archivář Jan Čížek, který prošel kroniky vesnic na Náchodsku.

Vojáci při mobilizaci na Korunních hradbách v Josefově u Jaroměře v červenci 1914. | foto: archiv Městské muzeum Jaroměř

Život v v zázemí, jak jej prožívali lidé ve vesnicích na Náchodsku, byl svízelný. Vesnice se vylidnily odchodem mužů hned po mobilizaci a celé zemědělství začalo upadat.

Zemědělci během války odevzdávali povinně koně, část sklizně i dobytek. Například v Černčicích jen od března do prosince 1918 museli lidé odevzdat 144 kusů hovězího dobytka.

Vojáci 11. praporu čekají na nádraží v Jaroměři při odjezdu domobrany 17. srpna...
Odjezd dragounského pluku v srpnu 1914 z Josefova u Jaroměře.

Dobové fotografie zachytily odjezd domobrany a dragounů z Jaroměře.

„Nedostatek dobytka a tím i mléka řešily chudší vrstvy rozšiřováním chovu koz. Jejich počet během jednoho roku vzrostl nezřídka i dvojnásob. Značně rostl i chov vepřů, protože s jejich masem se mohlo volně obchodovat. Porážky vepřů však stát podmiňoval odvodem sádla pro erár, proto se nezřídka poráželo tajně a maso se ukrývalo,“  popisuje Jan Čížek ze Státního okresního archivu v Náchodě.

Výstava v Jaroměři ukáže chlebenky

Městské muzeum v Jaroměři připravilo ve Wenkeově domě obsáhlou výstavu Pod černožlutým praporem ke svobodě. Připomíná v ní několik jaroměřských legionářů, jako byl pozdější diplomat a spisovatel Zdeněk Němeček, pozdější brigádní generál Oldřich Španiel nebo kapitán Antonín Halbich, který padl v Rusku v roce 1918.


V muzeu je k vidění třetinový model Halbichova pomníku od sochaře Miloslava Vávry. Tento pomník padlým i přeživším legionářům odhalený roku 1919 však už v Jaroměři nestojí, protože byl v roce 1940 napřed přesunut k zadnímu traktu školy Na Ostrově a pak zničen. "Doufejme, že se v brzké době podaří shromáždit potřebnou finanční částku na obnovení pomníku kapitána Halbicha," věří ředitelka muzea Olga Mertlíková.


Návštěvníci uvidí také řadu dobových pohlednic z první války, uniformy, vojenské vybavení i těžký život domácích obyvatel, kteří žili z přídělů pomocí chlebenek, moučenek, cukřenek či kávenek, což byly některé z lístků. Výstava je k vidění do 14. září.

„Můj dědeček vzpomínal, jak tajně poráželi prase a protože naproti bydlela rekviziční komise s třemi maďarskými vojáky, v noci ukryli maso pod psí boudu,“ říká archivář, který čerpal údaje o válečném období zejména z obecních kronik Černčic, Babí, Dolan a Slatiny nad Úpou a také z velmi loajálně sepsaných školních kronik.

Denní dávka obilí byla pro hospodáře a jejich rodiny stanovena na 300 gramů obilí, a to jen zpočátku. Lidé si proto schovávali obilí třeba do dvojitých podlah, aby uživili aspoň rodinu a sezonní dělníky a případně si pak přilepšili prodejem na černém trhu.

Ve vsích lidé s neochotou odevzdávali mosazné kliky, hmoždíře a kování, české obyvatelstvo narozdíl od německého se příliš nehrnulo ani do peněžních válečných sbírek.

Lidé si napřed mysleli, že válka nebude trvat dlouho a „že to prohrajeme, jako to prohrál František Josef dosud vždycky“, jak napsal jeden z kronikářů. Místo toho však přišlo vystřízlivění, jak přicházely zprávy z bojišť a jak psali domů vojáci.

Na venkově se za války konalo sice dost válečných oslav, jenže dospělí se jich neúčastnili, jen děti. „Černčický kronikář píše, že rakouskou hymnu na konci bohoslužeb zpívá pouze varhaník, kněz u oltáře a několik žáků. Proto bylo později hraní hymny zrušeno,“ říká Jan Čížek na semináři jaroměřského muzea o Velké válce.



Nejčtenější

Policie uzavřela příjezdy do Adršpachu, pod náporem Poláků kolabuje doprava

Do skalních měst v Adršpachu a Teplicích nad Metují přijely tisíce návštěvníků...

Kvůli dopravnímu kolapsu v Adršpachu na Náchodsku policisté uzavřeli dvě ze tří příjezdových komunikací do obce....

Padesát let bydlí v jednom domě. Čtvrtá rekonstrukce stála 10 milionů

Dům prošel postupně několika rekonstrukcemi. Za poslední čtvrtou proměnou stojí...

Miloš Drapač se v malém dělnickém domku na Náchodsku narodil a dosud v něm žije. Dům prošel postupně třemi...



Chaos na D11. Řidiči se otáčeli a couvali, nechtěli čekat v koloně

Auta na D11 se otáčela a couvala ke sjezdu z dálnice (16.8.2018).

Neuvěřitelný hazard téměř tří desítek řidičů zaznamenaly kamery na dálnici D11 u Chlumce nad Cidlinou. Auta tam krátce...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Turista při toulkách v Krkonoších natočil horkem vyschlý pramen Labe

V Krkonoších vyschlo koryto u pramene Labe (8.8.2018).

Turista Luděk Bouška z Jilemnice natočil při svých toulkách Krkonošemi vyschlý pramen Labe. Video na jeho facebookovém...

Další z rubriky

„Máničky“ chtěly zapálit tank, okupanti je ostříhali, líčí historička

Protestní nápisy v Hradci Králové v srpnu 1968.

Obyvatelé Hradce Králové reagovali na okupaci v srpnu 1968 lidovým humorem, peticí, letáky a výzvami. Jinak se...

Sahal mi mezi nohy a hrozil uškrcením, řekla soudu dívka o svém dědovi

Krajský soud v Hradci Králové.

Krajský soud v Hradci Králové dál projednává případ seniora M. U., který je obžalovaný ze znásilnění a zneužívání tří...

Megaskluzavka přilákala stovky návštěvníků, 300 metrů po zadku zkusila i redaktorka

Stovky návštěvníků se svezly na tři sta metrů dlouhé megaskluzavce v Hradci...

Tři sta metrů dlouhé svezení na vodní megaskluzavce si v neděli nenechalo ujít v Hradci Kálové několik stovek...

Najdete na iDNES.cz