Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Georadar odhalil v Dobrušce krypty, stáří kostí určí vědci v zahraničí

  8:30aktualizováno  8:30
Říjnové pátrání po dvou kryptách pod kostelem svatého Václava v Dobrušce na Rychnovsku vzbudilo ve městě velký ohlas. Až takový, že místní lidé i firmy shromáždili už téměř čtyřicet tisíc korun na zaplacení výzkumu v terénu i jeho zpracování.

Vyhodnocení výsledků potrvá několik měsíců, ale místní muzeum už má první závěry. Zjistilo se především, že památka je stavebně v pořádku. Georadar ukázal pod kostelem skutečně dvě krypty a v nich kamery zachytily kosterní pozůstatky, které mohou patřit pánům z Dobrušky.

„V další rovině výzkum přinesl nové poznatky o nejstarší historii města. Nejstarší listina potvrzující jeho existenci pochází z roku 1320. Jan z Dobrušky je doložen k roku 1312 s vazbou na družinu podporovatelů královny Elišky, ale víc o něm nevíme. O Mutinovi víme, že roku 1320 osvobodil měšťany od roboty a potvrdil jim právo vařit pivo. Další listiny jsou až z šedesátých let 14. století a podle jedné z nich už tehdy stál zdejší kostel,“ vysvětluje ředitel Vlastivědného muzea v Dobrušce Jiří Mach, který o nových zjištěních přednášel farníkům i veřejnosti.

Fotogalerie

Muzejník inicioval výzkum krypt a získal pro něj i dobrušské děkanství, které díky pohledu do podzemí dostane přehled o statice památky. Zda se krypty najdou, však nebylo jisté. Vědělo se, že gotický kostel stál na místě nynějšího barokního a byl kamenný, o čemž svědčí klenák se soukenickým znakem nalezený při opravě kostela před dvaceti lety.

Podle Jiřího Macha, pokud tam krypta byla, musela být už pod gotickým kostelem. Byla otázka, zda nezmizela při přestavbě v 18. století nebo při stavebních úpravách po požáru kostela v roce 1806.

„Velmi pečlivě jsem propátral Pamětnici děkanství dobrušského od Josefa Mnohoslava Roštlapila, z níž víme, že v tomto kostele je krypta a v ní jsou pohřbeni páni z Dobrušky i první Trčkové z Lípy. Našel jsem zápis z 80. let 19. století, že byla provedena oprava podlahy v kostele a při té příležitosti byly odkryty dvě krypty. Jedna větší, která mívala původně vstup před mřížkami oddělujícím presbytář, a druhá menší se nacházela pod oltářem Panny Marie,“ líčí Jiří Mach.

Muzeum nechtělo jít přímo do odkrývání hrobek, protože by to bylo velmi složité, ale sáhlo po nedestruktivních metodách, které už jsou cenově dostupné.

Obrátilo se na zkušený tým ze sdružení Naše historie z Mladé Vožice pod vedením Jiřího Šindeláře, který má za sebou na dvě stovky takových výzkumů. Na místě se sešli 27. října. Georadar ukázal původní zeď kostela i to, že krypty pod kostelem zůstaly (o průzkumu jsme psali zde).

Odborníci pomocí sond prozkoumávají podzemí kostela sv. Václava v Dobrušce.

Odborníci pomocí sond prozkoumávají podzemí kostela sv. Václava v Dobrušce.

„Ulevilo se mi, až když jsme je objevili. Jinak bych asi musel jít do spořitelny pro úspory a lidem peníze vracet,“ směje se ředitel muzea.

Jedna krypta je neobvykle velká, šest krát čtyři metry, což by podle některých názorů odpovídalo spíš až době Lucemburků.

„V ní se na nejčestnějším místě směrem k východu k oltáři nacházejí nedotčené pohřby, takže pravděpodobně jde skutečně o pány z Dobrušky. Byly tam vidět zbytky rakví. Nejsme však schopni konkrétně identifikovat, zda kosti patří například Mutinovi z Dobrušky,“ přibližuje Jiří Mach.

Výzkumníci z větší krypty vyzvedli malý kosterní vzorek a spolek ho zašle buď do Itálie, nebo do Polska na radiokarbonovou analýzu prováděnou s přesností plus minus třicet let. Jednoznačně by se tím potvrdilo stáří ostatků.

Záběry z velké krypty ukazují gotické zdivo, kamenné schody a také hromadu odhadem s 25 až 30 lebkami a kostmi, což jsou nejspíš ostatky lidí přemístěné už dřív z malé kněžské krypty. Kamery ukázaly, že v ní bylo mokro. Na podlaze zůstaly trámy, na které se umisťovaly rakve s ostatky, a za jedním trámem byly zakutálené dvě lebky, jež asi kdysi unikly pozornosti.



Nejčtenější

Policie uzavřela příjezdy do Adršpachu, pod náporem Poláků kolabuje doprava

Do skalních měst v Adršpachu a Teplicích nad Metují přijely tisíce návštěvníků...

Kvůli dopravnímu kolapsu v Adršpachu na Náchodsku policisté uzavřeli dvě ze tří příjezdových komunikací do obce....

Padesát let bydlí v jednom domě. Čtvrtá rekonstrukce stála 10 milionů

Dům prošel postupně několika rekonstrukcemi. Za poslední čtvrtou proměnou stojí...

Miloš Drapač se v malém dělnickém domku na Náchodsku narodil a dosud v něm žije. Dům prošel postupně třemi...



Chaos na D11. Řidiči se otáčeli a couvali, nechtěli čekat v koloně

Auta na D11 se otáčela a couvala ke sjezdu z dálnice (16.8.2018).

Neuvěřitelný hazard téměř tří desítek řidičů zaznamenaly kamery na dálnici D11 u Chlumce nad Cidlinou. Auta tam krátce...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Turista při toulkách v Krkonoších natočil horkem vyschlý pramen Labe

V Krkonoších vyschlo koryto u pramene Labe (8.8.2018).

Turista Luděk Bouška z Jilemnice natočil při svých toulkách Krkonošemi vyschlý pramen Labe. Video na jeho facebookovém...

Další z rubriky

Ryby mají nádrž ve Vrchlabí zbavit motolic, nasadí je na podzim

Z dálky viditelnou dominantou rybníka je rybářský domek.

Do rybníku Kačák ve vrchlabské části Vejsplachy, který město nechalo odbahnit a vylovit, se vrátí ryby. Radnice tak...

Nezastavitelní míří do Adršpašských skal. Pomozte pohybem handicapovaným

Birell bránou projíždí na kole šestinásobný paralympijský vítěz Jiří Ježek.

Nepřízeň osudu, ale zároveň obrovská vůle a touha pokračovat v aktivním životě, sportovat, být i nadále přínosem svému...

Megaskluzavka přilákala stovky návštěvníků, 300 metrů po zadku zkusila i redaktorka

Stovky návštěvníků se svezly na tři sta metrů dlouhé megaskluzavce v Hradci...

Tři sta metrů dlouhé svezení na vodní megaskluzavce si v neděli nenechalo ujít v Hradci Kálové několik stovek...

Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!

Najdete na iDNES.cz