Když zoo ve Dvoře Králové před čtyřmi lety raději sama vystoupila z Evropské asociace zoologických zahrad (EAZA), tehdejší ředitelka Dana Holečková to považovala za okrajovou záležitost a tvrdila, že její „Afrika na dlani“ žádné členství nepotřebuje.
Přestože její nástupce Přemysl Rabas i po svém nástupu Holečkovou hájil, nyní chce dovést zoo zpátky do Evropy.
I když sama EAZA už na jaře naznačila, že Dvůr Králové má dveře otevřené, náprava zpřetrhaných pout a návrat do chovných a výměnných programů vůbec nebude snadný.
„Vstup nebude ani trochu jednoduchý a je jasné, že to nějakou dobu potrvá. Každopádně postoj Dvora Králové a snahu o návrat chápu,“ říká ředitel pražské zoo Miroslav Bobek, který je členem rady EAZA.
Určitě nebude stačit pouhé projednání na podzimním zasedání asociace. Dvůr se musí připravit na šťouravou inspekci komisařů, podmínkou je rovněž podrobná strategie rozvoje a také to, že EAZA nebude nic namítat třeba proti návratu nosorožčí slečny Elišky do přírody.
„Na naší strategii nepřišlo žádné negativní stanovisko“
Právě převoz čtyř nosorožců severních do Keni v roce 2009 se stal rozbuškou pozdějších neshod s asociací a začátkem konce dvorské zoo v seznamu členů.¨
„Naši strategii týkající se navracení zvířat do přírody jsme již zpracovali, rozeslali všem organizacím, které patří do asociace, a nepřišlo ani jedno negativní vyjádření. Také výbor komise EAZA o našem záchranném programu určitě ví. Můžeme se domnívat, že ten bude zřejmě nejdůležitějším bodem jednání o našem případném návratu,“ míní zástupce ředitele dvorské zoo Jaroslav Hyjánek.
Dopady neuváženého rozhodnutí o vystoupení z asociace dvorská zahrada pocítila už několikrát. Nejdříve přišla o chovnou samici vzácné pralesní žirafy okapi a také o možnost zabydlet nový pavilon goril, který patří jen samci Tadaovi.
Zabouchla si ale také dveře před možností získat další druhy a projevilo se to i při snaze o vývoz zvířat.
„Nemůžeme spolupracovat na evropských chovných programech. Měli jsme spoustu odchovaných mláďat, která jsme nabízeli k chovu, ale asociace je odmítala, protože nejsme jejím členem. Členství je nutné také k chovu okapi, na kterém bychom rádi spolupracovali,“ pokračuje Hyjánek.
Znovuzískání mezinárodní prestiže a důvěry může Dvoru trvat až dva roky. „Čtyřletý výpadek byl obrovská chyba. Přičítám to na vrub bývalému vedení, které z nějakých nepochopitelných důvodů spolupráci neuváženě odsoudilo. Snahu o nápravu pochopitelně vítám,“ říká bývalý ředitel dvorské zoo Ivan Pojar.
Do světové asociace se Dvoru vracet nechce
Ačkoli turisty nejvyhledávanější atrakce východních Čech nepopírá snahu o návrat do Evropy, o znovupřijetí do světové asociace (WAZA), odkud byla po obvinění z obchodování se zvířaty vyloučena předloni, se však pokoušet nechce.
„Náš návrat by byl zbytečný. Světovou asociaci považujeme za prestižní organizaci, která kromě kontaktů po světě nemá příliš velký význam,“ soudí Hyjánek.
Důvod světového vyloučení byl prý velmi podobný důvodu nuceného odchodu z Evropy. Podle čestného člena WAZA Vladislava Jirouška byl jeho příčinou obchod se zvířaty.
„Dvůr se po vystoupení z EAZA necítil vázán žádnými pravidly, a tak zvířata prodával, jak chtěl a také kam chtěl. Dostal se pod masivní tlak, neuhnul, a tak padl,“ připomíná Jiroušek a dodává, že vyloučení bylo osobní pomstou za chování exšéfky Holečkové.
O tom, že dvorská zoo chytila nový dech, vypovídá kromě snah o návrat do asociace i návštěvnost. Zatímco v roce 2012 do ní dorazilo pouze 371 tisíc lidí, vloni jich bylo asi 405 tisíc a vzestupný trend pokračuje i letos. „Metu 400 tisíc podle všeho vysoko překročíme,“ je přesvědčen Hyjánek.
