Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Udržme si nadšení, přeje si ředitel Rabas k 70. narozeninám dvorské zoo

  7:32aktualizováno  7:32
Doba krize, skandálů a velkého poklesu návštěvnosti, která vrcholila odchodem někdejší ředitelky, je pryč. Dvorská zoo oslavila 70. narozeniny obdobím hojnosti, velkých investic i návratem návštěvníků. V areálu zahrady nyní roste africká vesnice, chystá se návrat hrochů.

Jen několik hodin stačilo k rozprodání všech 600 archů s emisí známek (více o této sérii čtěte zde), které zoo ve Dvoře Králové vydala k 70. výročí otevření. Také to ilustruje, že zájem turistů o zahradu, která si ke svému jubileu nadělila i zbrusu novou africkou restauraci, vjezd do safari a ještě v květnu ohlásí comeback hrochů, rok od roku roste.

„Přál bych si, aby si zoo do dalších let udržela svěžest a úžasné nadšení zaměstnanců,“ říká Přemysl Rabas, který tu šéfuje už čtvrtým rokem.

Fotogalerie

Až do 70. let minulého století měla dvorská zoologická zahrada jen asi 400 kusů zvířat. Obrovský rozmach přinesla až éra Josefa Vágnera, který z Afriky dovezl dalších více než dva tisíce zvířat a plochu zahrady více než ztrojnásobil. Nezávidíte mu možnosti, které tehdy měl?
Je pravda, že ještě v 50. letech se zvažovalo, zda dvorská zoo není na zavření. Vystřídalo se několik ředitelů, ale opravdový rozmach přišel až s Františkem Císařovským. Právě za jeho časů se zoo stala jednou z nejvýznamnějších v Československu včetně velmi vysoké návštěvnosti. Odchovávali se tu tygři, lední medvědi, stavěl se tropický pavilon. Josef Vágner měl díky němu dobrou startovací pozici, ale zároveň to nakopl ještě o několik úrovní výš. Jeho dovozy zvířat jsou naprosto fenomenální, protože to se nikomu nepovedlo. Před Josefem Vágnerem to bylo nemožné logisticky a poté si africké státy začaly své národní bohatství podstatně více hlídat. Byl ve správný čas na správném místě. Jeho dva tisíce afrických zvířat se stalo základem pro chov zvířat většiny evropských zoo. Jeho genialita spočívá v uvědomění si, že africká příroda bude hodně trpět a v mnoha místech zvířata prostě zmizí. Byl to vizionář.

A naopak: mohl něco tehdejší slavný ředitel udělat lépe?
Vždycky se dá něco udělat lépe, ale řešit to zpětně je strašně ošemetné, protože se na to koukáte z jiných podmínek. Zkrátka to, co vykouzlil za jeho podmínek, bylo neuvěřitelné.

Jaký moment v historii zoo považujete kromě dovozu tisíců zvířat za zlomový?
Když skončil Josef Vágner, zoo se dalších deset let potácela a trpěla střídáním ředitelů. Jela jen setrvačností. Kromě odchodu Vágnera byl dalším zlomem nástup ředitelky Holečkové, která velmi výrazně zahradu poslala dopředu, protože realizovala řadu projektů a postarala se také o ekonomickou stabilitu.

Právě pod jejím vedením ale dvorská zoo například schytala velkou kritiku za převoz čtyř nosorožců do afrického národního parku. Jak se na tuto snahu bude dívat svět třeba za dalších 20 let?
Byly to uměle vytvořené problémy stejně jako členství v mezinárodních organizacích, nešťastně vyjádřený odpor proti tehdejšímu vedení. Ano, i mezi odborníky i zaměstnanci zoo se objevovaly názory, že by bylo lepší severní bílé nosorožce nechat tady, ale zpětně museli uznat, že minimálně pro ta zvířata to byl dobrý krok. Je pravda, že pokus o jejich rozmnožení nevyšel, ale v žádném případě se za tím nezavírá voda.

Právě za transportem nosorožců se prý skrývá vyloučení zoo ze světové asociace zoologických zahrad. Rýsuje se nějaká náprava a usmíření?
Jistě, vždyť od loňska jsme zpět členy evropské asociace. Naopak stále neuvažujeme o vstupu do té světové, přestože cesta je otevřená. Není to důležité, protože jsme zároveň členy euroasijské, evropské, české a slovenské asociace a zajímá nás i unie afrických zoologických zahrad. Ta spolupráce by měla logiku a vstupem do ní bychom se chtěli zabývat.

Významné milníky Zoo Dvůr Králové

  • 1946: Zoo otevřela 9. května 1946 na ploše 6,5 hektaru, kde byla na území původního soukromého parku kopie renesančního zámku. Klece i pavilony se stavěly svépomocí, původní skleník byl přebudován na tropický pavilon s opicemi, ptáky i lvem.
  • 1956: Vedení se chopil František Císařovský, pod kterým zoo vyrostla na 28 hektarů a návštěvnost stoupla až na téměř 250 tisíc lidí ročně.
  • 1965: Nástup legendárního ředitele Josefa Vágnera, jenž podnikl osm safari expedic a dovezl více než dva tisíce zvířat. Zoo rozšířil na plochu asi 70 hektarů a prosadil specializaci na africkou faunu, která trvá dodnes.
  • 1984: Tehdejší ředitel Jiří Svoboda prosadil skleněné stěny namísto mříží, zahájil stavbu objektů, bez nichž by safari nemohlo otevřít pro veřejnost.
  • 1996: První žena šéfkou zoo je Dana Holečková, jež pokračovala v modernizaci a navzdory protestům otevřela safari pro auta návštěvníků.
  • 2012: Po rezignaci Holečkové nastupuje Přemysl Rabas.

V září to budou dva roky, kdy jste demonstrativně spálili 53 kilo nosorožčích rohů, které by údajně na černém trhu měly hodnotu několika desítek milionů korun. Byl to dobrý pocit, anebo jste si třeba v podvědomí říkal, co všechno by si dvorská zoo za ty peníze mohla pořídit?
(Smích) Takové úvahy si musíte zakázat, protože kdybychom dovolili obchod s rohovinou, bylo by to zaplaceno krví zvířat. Kdybychom uznali, že je to zboží, podporujeme tím zabíjení nosorožců (více o problému čtěte zde).

A setkal jste se někdy s člověkem, který skálopevně věří v zázračné léčivé účinky nosorožčí rohoviny?
Spíš jsem se setkal s lidmi, kteří věří v peníze z jejího prodeje. Srovnal bych to s obchodováním s majetky Židů za války. Je to stejně nemorální.

Kde se vzala pověra, že prášek z rohoviny léčí?
Je to hodně staré. Tradiční čínskou medicínu je pro nás těžké pochopit, protože se to netýká jen rohoviny, ale i tygřích vousů a kostí, šupin luskounů nebo medvědí žluči. Asiaté věří, že síla zvířete přejde do jejich těla, pomůže jim a vyřeší problémy. Prokázané účinky ale nejsou žádné, kromě zapříčinění smrti mnoha tisíc zvířat.

Takže jste nikdy neměl chuť si pár gramů prášku z rohoviny nechat pro sebe, kdyby nefungovala moderní medicína?
Ne, ale chápu, že když asijské apatyky v posledních letech uměle rozšířily pověru, že ten prášek pomůže i při léčbě rakoviny, spirála poptávky strmě roste. Kdyby se v Asii všechny peníze nesmyslně utracené za prášek z nosorožčích rohů daly na výzkum, bylo by to mnohem efektivnější.

Už za několik týdnů se vám splní sen, o kterém mluvíte od svého nástupu do dvorské zoo, když se sem po letech vrátí hroši. Kolik úsilí a peněz to stálo?
Návrat hrochů je významný, dlouhodobě tu byli a je to typicky africké zvíře, víc než nosorožec nebo lev. Kromě toho, že koncem května se tu objeví první dvě samice, cením si toho, že budou na velké vodní ploše ve velmi podobných podmínkách jako v přírodním prostředí (více o nových investicích čtěte zde).

Byli hroši drazí?
Sehnat hrochy už dnes není žádný problém, šlo jen o vytvoření vhodných podmínek, bezpečnostních opatření a zimoviště, které budeme přes léto dokončovat.

Máte další nesplněné sny? Jaká zvířata byste rád ještě pro zoo získal?
Měla by se vrátit samice okapi. Je príma, že tak vzácné zvíře u nás bude opět v páru, ale to, co bych chtěl nejvíce, není opatření nových zvířat, přestože pošilháváme po nových druzích, ale poskytnout mnohem větší prostor slonům. Sloni jej potřebují a měli by být ve větších skupinách kvůli nesmírně důležitým sociálním vazbám. Pokud bychom je dokázali pustit alespoň do pětihektarového výběhu, zahradě by to slušelo. Zatím vybíráme vhodnou lokalitu. Až ji budeme mít, bude následovat studie a odhad nákladů.

Řekl jste, že pošilháváte po nových druzích. Jaké to jsou?
Chtěli bychom třeba kozorožce nubijské. Tato zvířata se v Etiopii ve stejné oblasti vyskytují i s paviány dželada. Mým přáním je vytvořit etiopskou náhorní planinu, ale to by neměl být takový problém. Trochu složitější je to s drobnými zvířaty, například se šelmičkami zorilami. Chtěl bych ale i zástupce vyder a návštěvníkům bych rád ukázal i to, že na africký kontinent patří i tučňák nebo lachtan.

Tam patří i gorily. Zoo má přitom nový gorilinec a v něm jednoho samce. Jaké jsou naděje?
Vytvoření chovné skupiny by mohlo trvat dlouho, protože není velký zájem o rozmnožování goril v Evropě. Mohli bychom - a to i velmi rychle - získat skupinu dospívajících samců, teenagerů. Problém je ale v tom, že my už máme starého Tadaa, těžko by se spolu snášeli a bylo by provozně velmi problematické mít dvě skupiny goril. Nezdá se mi vhodné Tadaa něčím podobným stresovat.

Dvorská zoo má skvělou pověst například v chovu žiraf nebo zeber, což paradoxně může přinášet i potíže s hledáním zájemců o „přebytečná“ zvířata. Vyloženě tabu je téma usmrcování takových zvířat, což se vymstilo například kodaňské zahradě, která utratila žirafí mládě...
Je pravda, že někdy může být problém s přebytečnými samci kopytníků. Přestože dochází k tomu, že se někde takoví samci utrácejí, v tuto chvíli je pořád ještě kam je dávat. Pokud by evropská asociace více spolupracovala s dalšími organizacemi, je možné jejich další umisťování, ale nikoli donekonečna. Problém je zkrátka možné jen odsunout. Buď musíme přestat zvířata množit, anebo doopravdy nastane situace, že nebude jiné volby než samce utratit. Podle mě je to smysluplnější než zvířata trápit nemožností přírodního množení. Zásadně ale nesouhlasím se zabíjením zvířat, která je možné umístit jinde.

Svého času jste ve Sněmovně vyvěšoval vlajku Tibetu, abyste upozornil na porušování lidských práv. Co říkáte na nedávnou návštěvu čínského prezidenta v Česku?
Nemám nic proti udržování hospodářských kontaktů. S Čínou jsme vždy spolupracovali, ale úplně pominout lidská práva a tvářit se, že v Číně je nejen všechno v pořádku, ale dokonce se prý můžeme učit, jak stabilizovat společnost, to je hodně přitažené za vlasy.

Mluví se o tom, že pražská zoo může díky oteplování vztahů s Čínou doufat v pandy. Myslíte si, že je to eticky dobrý „obchod“?
Jako obchod bych to nerad komentoval, ale panda by bezesporu pražské zoo slušela.

Byl jste poslancem, krajským i městským zastupitelem, kandidoval jste do Evropského parlamentu. Nestýská se vám po politice?
Zažil jsem mnoho politiků, kteří odešli například na Vysočinu, říkali, že skončili a pak se vrátili. Nechci se dostat do role někoho, kdo bude muset vysvětlovat své výroky z minulosti, ale nikdy neříkej nikdy. V tuto chvíli mě úplně naplňuje práce, kterou dělám, ale ta situace se může změnit. Já bych třeba nikdy neřekl, že člověk jako Marek Eben bude politickou satirou upozorňovat na problémy ve společnosti. U takto korektního člověka bych se vsadil, že to není možné. Když to udělá Marek Eben, situace už je bezesporu vážná, a proto ani já nemohu vyloučit, že v budoucnosti se veřejně začnu více projevovat.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kamion v Červené Hoře na Náchodsku narazil do rekreačního objektu. (16. září...
Hasiči několik hodin vyprošťovali řidiče kamionu, který boural do domu

Vážná dopravní nehoda se stala v noci na sobotu v obci Červená Hora na Náchodsku. Řidič kamionu převážejícího autodíly krátce po půlnoci z neznámých příčin...  celý článek

Hájenka v hradeckých lesích po smrti nájemníka chátrá.
Lesníci opraví hájovnu, ze které původně kvůli bourání stěhovali nájemníka

Boj za královéhradeckou hájovnu U Dvou šraňků, která měla padnout za oběť modernímu environmentálnímu centru, je u konce. Život jejímu bývalému nájemníkovi,...  celý článek

Zoo ve Dvoře Králové spálila přes 33 kilogramů rohoviny, aby upozornila na...
Zoo ve Dvoře Králové znovu symbolicky spálila rohovinu nosorožců

Zoologická zahrada ve Dvoře Králové nad Labem dnes po třech letech znovu spálila své zásoby rohoviny nosorožců. Symbolickým aktem chtěla upozornit na kritickou...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.