Je to paradox. Přestože návštěvníci z Polska tvoří v létě i v zimě většinu zahraniční turistické klientely v Krkonoších, musí se spoléhat především na vlastní dopravu.
Hromadná doprava dobře funguje mezi Harrachovem a Jakuszycemi, celoroční spoje jezdí také z Trutnova do Lubawky. Na dalších místech Krkonoš však propojení s Polskem, které by přilákalo ještě více turistů, chybí. A nic nenaznačuje tomu, že by se to v dohledné době mělo změnit.
Na Malé Úpě, kde se možnost vozit výletníky z Polska přímo nabízí, neexistuje autobusové spojení s Kowary nebo Kamiennou Górou, přestože tudy vede silnice. Královéhradecký kraj o prodloužení stávající linky v minulosti uvažoval, problém je v tom, že komunikace na polské straně není dostatečně široká, aby tudy mohly jezdit autobusy.
„Šířkové uspořádání komunikace je z pohledu bezpečnosti nevhodné a neumožňuje autobusový provoz,“ upozorňuje Michal Friček z tiskového odboru hejtmana Královéhradeckého kraje.
Pomohou peníze z EU?
Před hranicí je navíc značka zakazující vjezd vozidel těžších než pět tun. Spojení s Polskem chybí i ve Špindlerově Mlýně. Město v minulých letech pomocí dotací z evropských fondů uskutečnilo kompletní opravu poškozené silnice na Špindlerovu boudu. Ta sice končí u hranic, ale Poláci se k dostavbě strategické silnice zatím nemají.
„Je to obrovská škoda. Poláci mají Špindlerův Mlýn rádi, patří mezi stálé návštěvníky a jezdí sem raději než třeba do Zakopaného. Do Špindlu je lákají perfektní sjezdovky i levnější ceny,“ míní majitel ubytovacího portálu spindleruvmlyn.com Martin Jandura.
Změna může přijít s novým programovacím obdobím Evropské unie. „S polskou stranou jsme v kontaktu. Až bude jasné, na co bude možné v novém rozpočtovém období čerpat dotace, nabízí se možnost připravit společný projekt,“ naznačuje špindlerovský starosta Vladimír Staruch.
Na polské straně chybí dostavět asi tři kilometry silnice. Podle starosty by pak připadala v úvahu přeprava autobusy v letní sezoně. „V Polsku je stoupání velmi strmé. Neumím si představit, že by tu vozidla jezdila v zimě,“ dodává Staruch.
Mnoho možností, jak se dostat z Polska do středních a východních Krkonoš hromadnou dopravou, turisté v současnosti nemají. V letní sezoně jezdí mezi Trutnovem a polskými městy Lubawka a Jelenia Góra turistické vlaky. V provozu jsou o víkendech a svátcích stejně jako nová autobusová linka na trase Trutnov - Žacléř - Královec - Lubawka, která začala jezdit na konci prosince.
Polští turisté využijí spoje k poznávání Adršpašských skal
Cestující bude v příhraniční oblasti dopravovat do konce dubna. Královéhradecký kraj si od linky slibuje oživení turistického ruchu na obou stranách hranice.
„Výletníci z Česka mohou navštívit například přírodní rezervaci Krkavčí skála s Údolím Lásky a skokanským můstkem. Polští turisté využijí spoje především k poznávání Adršpašských skal a české části Krkonoš nebo k oblíbeným nákupům v Trutnově,“ poznamenává Michal Friček.
V západních Krkonoších mohou turisté v zimní sezoně využívat městský skibus, který dvakrát denně, vždy ráno a odpoledne, míří z Harrachova do běžeckého areálu v polských Jakuszycích.
„Skibus je určen především pro svážení ubytovaných hostů ke sjezdovkám, ale ranní a odpolední spoje do Jakuszyc využívají zejména běžkaři,“ říká Vladimíra Černá z harrachovského skiareálu, který městský skibus provozuje.
Další možností pro běžkaře i lyžaře jsou vlaky, které celoročně pendlují mezi Kořenovem, Harrachovem a Szklarskou Porebou. V nejexponovanějších měsících roku, v lednu, únoru a o letních prázdninách, jsou každodenní pravidelné linky posíleny o jeden ranní a jeden odpolední spoj.
K obnovení železnice na této trati došlo v roce 2010. Po 65 letech ji začala provozovat společnost GW Train Regio. „Počet cestujících na těchto linkách se každoročně zvyšuje, jejich vytíženost ale hodně ovlivňuje počasí. Vlaky využívají více Poláci než Češi,“ tvrdí vedoucí střediska Liberecko Michal Handrejch.
Přesné statistiky lyžařů neexistují
Poláci tvoří v Harrachově díky blízkosti státních hranic většinu zahraničních návštěvníků. Přesné statistiky, které by uváděly, kolik lyžařů využívá vlaky, však neexistují.
„Je evidentní, že v posledních letech se počet Poláků ve středisku mnohonásobně zvýšil. Patrné je to především o víkendech,“ uvádí referentka cestovního ruchu na harrachovské radnici Lenka Stehlíková.
Zatím jako plán z jiného světa vypadá projekt Úpa Expres 2020, za nímž stojí právě společnost GW Train Regio. Počítá s vlakovým propojením Špindlerova Mlýna, Pece pod Sněžkou a polské Karpacze (více o projektu čtěte zde). V současnosti je ve fázi studie, avšak bez výrazného příspěvku z Evropské unie nemá šanci na úspěch.
