Vloni dědičku podpořil Ústavní soud, který řekl, že jí obecné soudy upřely právo na spravedlivý proces. Podle ústavních soudců si její nové důkazy o židovském původu některých předků zaslouží posouzení.
Rychnovský soud povolil dědičce obnovu řízení vloni v říjnu (více čtěte zde) a letos v lednu to potvrdil krajský soud (více čtěte zde).
Advokáti Colloredo-Mansfeldové i Národního památkového ústavu nyní zahrnuli rychnovský soud řadou archivních dokumentů i novými znaleckými posudky.
Advokát dědičky předložil soudu znalecký posudek Jana Uhlíře, odborníka na nacismus, fašismus a neonacismus, který shledal v jednání okupačních úřadů vůči doktoru Josefu Colloredo-Mansfeldovi rasové postoje.
Samosoudce Ondřej Rott, který se kauzou zabývá opakovaně, však varoval obě strany, že v případu nepůjde o historické studie období protektorátu, ale o právní posouzení.
Němci zkonfiskovali statek pro nepřátelství Říši
Kristina Colloredo-Mansfeldová se domáhá zámku, budov a pozemků podle zákona o mimosoudních rehabilitacích. Tam je i ustanovení, že oprávněnou osobou je i ten, kdo měl nárok na majetek podle Benešova dekretu číslo 5 z roku 1945 zneplatňujícího některé majetkové úkony z doby okupace. Muselo jít o majetek zabavený z důvodu rasové perzekuce, který stát po únoru 1948 nevyrovnal.
Otec dědičky doktor Josef Colloredo-Mansfeld přišel o opočenský velkostatek v únoru 1942, kdy mu ho zkonfiskovali Němci jako nepříteli Říše. Jeho dcera splnila v dosavadních soudních řízeních všechny podmínky zákona, až na jedinou. Sporné je, zda její otec přišel o majetek z rasových důvodů.
Rodina žádala o německé občanství
Podle památkářů však důkazy dědičky nesvědčí, že by rodina byla pronásledována pro údajný židovský původ. Znalkyně Helena Hofmannová z Právnické fakulty Univerzity Karlovy uvedla v expertní zprávě, že pokud by šlo o Židy, okupační úřady by jim zkonfiskovaly majetek už v letech 1939 až 1940 a nečekaly by na jiný právní předpis až do roku 1942.
„Expertizy, které jsme dnes předkládali, obsahují vysvětlení způsobu, jakým úřady Říše a protektorátu pracovaly s právními předpisy majícími za cíl postihnout osoby nepřátelské Říši nebo osoby označované za Židy,“ řekl advokát památkářů Miloš Hošek.
Rodina se podle něj chovala velmi loajálně. „Přípis advokáta Colloredo-Mansfeldů z roku 1942, v němž se bránili zabrání majetku, potvrzuje, že žádali o říšskoněmecké občanství, což bylo podle Benešova dekretu číslo 33 z roku 1945 důvodem, aby zaniklo československé občanství a aby na něj nebylo pohlíženo jako na osobu bezúhonnou,“ dodal Hošek. Německé občanství však rodina nedostala.
Dědička dokládá, že babička měla židovský původ
Advokát dědičky Tomáš Nahodil vytkl památkářům, že zůstali u původní argumentace. „Ústavní soud konstatoval, že rasová perzekuce mohla mít různou formu a různou intenzitu. Nelze na to jen úzce pohlížet jako na aplikaci norimberských rasových zákonů,“ řekl advokát Nahodil.
Argumentoval, že za války stačilo, pokud by se majitel opočenského zámku jen stýkal s Židy a úřady k němu pak mohly přistupovat stejně jako k Židům.
Dědička předložila zejména dva důkazy. Jde o rodný list její babičky Berthy Henriety Kateřiny Nadine Kolovrat Krakovské, dcery Leopolda Kolovrat Krakovského a Nadine Speranzy Kolovrat Krakovské, rozené Kalanské, a to podle knihy narození matričního úřadu Městského úřadu Janovice nad Úhlavou z roku 1890.
Druhým důkazem je několik stran z německého výmarského historicko-genealogického kapesního seznamu veškeré šlechty židovského původu z roku 1913, týkající se rodu Huppmann-Balbella. V něm se píše o dědiččině prababičce Nadine, která se vdala za hraběte Leopolda Kolovrat Krakovského. Mezi jejich děti patřila i Bertha, provdaná za hraběte Hyeronýma Colloredo-Mansfeld.
Ústavní soud rozšířil pojem rasové perzekuce
Ústavní soudci se zabývali rasovou perzekucí ohledně zámku Opočno už v roce 2004 a jeho výklad tehdy zúžili na nejkřiklavější oběti bezpráví, hlavně Židy postižené za holokaustu.
Loňský nález Ústavního soudu však shrnuje, že okupační úřady mohly postupovat proti doktoru Josefu Colloredo-Mansfeldovi nejen pro jeho politické názory, ale roli mohl hrát i jeho příklon k „židovskému liberalismu“, jak o něm píše úřední dokument z roku 1940. Podle soudců se mohly motivy Němců, kteří chtěli zámek získat, prolínat.
Památkáři, již spravují zámek, zpochybňují opakovaně židovský původ rodiny. Už v říjnu předložili rychnovskému soudu výpis z matriky zaslaný konzulátem v New Yorku, který dokládá křesťanský sňatek Bertiny matky v katolickém kostele z roku 1884.
Památkáři také poukazují na to, že zákon o mimosoudních rehabilitacích se vztahuje výhradně na křivdy spáchané v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990.
Už dřív také upozornili, že doktor Colloredo-Mansfeld ve svém životopisu ze srpna 1945 potvrdil, že podepsal dotazník Fragebogen, jímž se v roce 1940 pokoušel získat říšské občanství. Jeho originál se však nikdy nenašel.
Soudy už zámek jednou přiřkly dědičce. Starala se o něj mezi lety 2003 až 2007, ale musela ho vrátit zpět státu na popud dřívějšího nálezu Ústavního soudu a po nepříznivých rozsudcích.
Rychnovský soud se bude restituční kauzou zabývat znovu 2. června.
Rodina Colloredo-Mansfeldů vs. zámek
. |
