Pokud se vlci po 250 letech na Broumovsko opravdu vrátili, tak s velmi zvláštním chováním. Zřejmě se přizpůsobili zabydlené krajině, nejsou tak plaší a odvažují se až do vesnic.
Loví v noci, ale někdy i za bílého dne. A nikoli jen slabé kusy v přírodě, ale třeba i zdatné nepůvodní mufloní berany, případně jdou i po hospodářských zvířatech. Farmáři z Teplic nad Metují našli ve dvou květnových ránech dvě roztrhaná telata. Zbyly z nich jen hlava a nohy. Jejich matky je na pastvině nepřestávaly volat. V polském Golinsku zase farmářům zakousli dvousetkilovou jalovici.
„U nás na farmě strhli dvě telátka, předtím v zimě řádili nedaleko u Krecbachů v Adršpachu na ovcích (o případu jsme psali tady). I ochranáři potvrdili jednoznačně, že telata byla sežraná od vlků. Pro nás je nereálné, abychom plemeno Charolais na noc zavírali do chléva, protože u něj hrozí ušlapání telat. Krávy jsou venku v ohradě s elektrickým ohradníkem, aby měly kvalitní pastvu v době, kdy rodí. Pak mají dost mléka a telata dobře přibývají na váze. Pro nás je znatelná ztráta každého telete,“ říká Jan Manych, který hospodaří s tchánem na farmě v Teplicích nad Metují.
Přímo od něj pochází i nejvíc výsledků pozorování vlků, protože působí také jako myslivec, pronajímá si honitbu v Horních Teplicích.
„Jsou lidé, kteří je viděli třeba v jednu, dvě hodiny odpoledne. To se mi stalo taky, když jsem o víkendu jel kolem druhé hodiny autem po revíru. Mufloni vyběhli proti mně, pak jsem popojel dvě stě metrů a pán s rukama nad hlavou mě zastavil, že tam je pět nějakých bestií a něco tam žerou. Ještě jsem popojel o tři sta metrů dál a vlci tam vesele hodovali na muflonce. Když jsem přijel sto padesát metrů od nich, viděl jsem tři vlky zabíhat do lesa ve stráni na Adršpašské Hejdě,“ líčí myslivec.
První záznam o vytí
Když byl v dubnu za úplňku před půlnocí na čekané v Horních Teplicích, slyšel vytí, které se přibližovalo, později se přidávalo i z další strany. Vyšel na louky a viděl siluety dvou velkých psovitých šelem, připojily se tři další a ještě jedna. Honily se po louce a pak odběhly. Že jde přímo o vlky, ale netvrdí.
Vlci na Broumovsku První svědectví lidí o výskytu vlků začali ochranáři dostávat na podzim z Broumovské kotliny. Už tehdy ujišťovali, že lidem napadení nehrozí. V polovině listopadu šelmu poprvé zachytila fotopast (čtěte zde). Od té doby se našly už desítky stržených zvířat, ovcí, muflonů, srn i jedna laň. Návrat těchto šelem na Broumovsko po více než 250 letech souvisí s jejich rozšířením v relativně nedaleké Lužici na polsko-německém pomezí. Zoologové se domnívají, že právě z Lužice vlci na Broumovsko přišli. |
Podle ochranářů je to vůbec první záznam o vytí, které by pro vlky mělo být charakteristické. Ještě v březnu byli ochranáři přesvědčeni, že v pohraničí se pohybuje nejspíš dvojice vlků. Odpovídaly tomu stopní dráhy u zabité zvěře z doby, kdy byl sníh.
Pro vlka svědčí stopy i způsob lovu. Zdokumentována je však jen část případů. Některá zvířata se chovatelům zcela ztratila už během zimy a jara, nejspíš je šelmy odehnaly z ohrady a sežraly jinde. Ani u volně žijících zvířat se neví o všech napadených.
Záběry z fotopastí potvrzují přítomnost vlka. Teprve druhý snímek pochází ze Zdoňova z půl páté ráno 9. května. Ještě se čeká, zda se ze stěru slin odebraných ze sežraného telete v Teplicích podaří izolovat DNA. Porovnání se vzorky nasbíranými v jiných letech v Česku i v sousedních zemích může ukázat, odkud smečka přišla.
„My bychom rádi věděli, co je to vůbec za zvířata. Zda jsou to divocí vlci původně z Lužice, kteří se nyní chovají méně plaše a jdou lovit i hospodářská zvířata blíž obydlím, nebo je to skupina vlků, které někdo choval v zajetí, a proto se chovají zvláštně. Nebo zda jsou to zdivočelí psi. Ale na fotopastech je dvakrát jistě vlk. Na čerstvém snímku je to na 99 procent,“ říká Petr Kuna ze Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko.
Myslivec Manych tvrdí, že každá zvěř má mít místo k životu. Jeho honitba je prý už skoro prázdná, zbylé kusy před vlkem utekly.
