V okolí hlavní silnice na Prahu, v úseku mezi hradeckou městskou částí Kukleny a odbočkou na Hřibsko, se archeologům otevřelo unikátní okno do dávné minulosti o rozloze téměř dvaceti hektarů. Rozsah zkoumaného území nemá ve východních Čechách v posledních letech obdoby.
Vědcům se přes zimu podařilo objevit rozsáhlé sídliště ze starší doby bronzové, slovanské mohyly a kostrové hroby a především sídliště, která s pohřebišti souvisejí.
„Nálezy v takovém rozsahu jsme nečekali, bylo to pro nás překvapení,“ přiznává vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslav Novák.
Drony ze vzduchu nic neobjevily
Archeologové mají několik způsobů, jak nahlédnout do minulosti, aniž by museli v krajině kopat. Nejčastějšími jsou povrchové sběry na zoraných polích nebo metoda letecké archeologie, při níž vědci dokážou v krajině rozeznat stopy dávného osídlení pomocí malých, na dálku ovládaných letounů - dronů (více o práci dronů čtěte zde).
Na západním okraji města však tyto způsoby selhaly. Před výstavbou dálnice nic nenasvědčovalo, jak bohaté naleziště archeology čeká. „O této lokalitě jsme vůbec nevěděli. Dělali jsme tam povrchové sběry a letecké pozorování, vše bez výsledku,“ upozorňuje Novák.
Raně středověký mohylník starých Slovanů vpravo od stávající silnice na Prahu vědci datovali do 8. a první poloviny 9. století.
„Druhou mladší fázi raně středověkého pohřebiště představují ploché kostrové hroby z období od druhé poloviny 10. do první poloviny 11. století. Některé z hrobů byly zapuštěny do již existujících starších mohyl. Není však jisté, jestli raně středověké mohylové a kostrové pohřebiště na sebe navazovaly. V hrobech bylo velké množství keramických nádob, železných nožů či skleněných korálků. Na zkoumané ploše jich bylo zdokumentováno dvaašedesát,“ pokračuje Novák.
Silnice první třídy číslo 11 protíná jedno z největších objevených sídlišť únětické kultury ze starší doby bronzové v Královéhradeckém kraji, vědci ho mají odkryté asi ze tří čtvrtin. Našli několik stovek zahloubených jam, které tvořily základy nadzemních staveb s kůlovou konstrukcí, původně se sedlovou střechou, nebo mezi jednotlivými domy také jámy na obilí.
„Zachované půdorysy domů svědčí o široké a pestré škále budov nejrůznějších velikostí a typů konstrukce, a to je velmi cenné zjištění. Překvapivé pro nás bylo, že jsme dosud nenašli jediný hrob tehdejších obyvatel, přestože to je na jiných nalezištích této kultury pohřbívání v sídlištním prostředí běžné,“ upozorňuje Novák.
V oblasti mohlo být dosud neobjevené regionální centrum
Největší z domů dosahovaly délky několika desítek metrů. Záhadou je, proč jich v pravěké vesnici bylo tolik. Na sídlištích únětické kultury bývá často pouze jeden rozlehlý dům, který pravděpodobně sloužil vesničanům jako shromaždiště.
„Pokud bych měl použít moderní příměr, takový dům v osadě sloužil jako kulturák, kde se soustředil život vesnice. Tady přitom máme dlouhých domů, které pocházejí zřejmě ze stejné doby, nezvykle mnoho,“ pokračuje Novák.
Husté osídlení ze starší doby bronzové na západním okraji Hradce bylo pro vědce překvapením i z toho důvodu, že tam podmínky pro pravěké osídlení nebyly tak příhodné jako třeba v nedalekých archeologicky proslulých lokalitách v Plotištích nad Labem či Lochenicích. Mezi Kuklenami a Hřibskem není tak úrodná půda a Labe, důležitá pravěká dopravní tepna, je odtud daleko.
„Další sídliště přibližně ze stejné doby jsme nedávno objevili i ve Stěžírkách, které jsou na dohled. Těžko říci, co to znamená. Rozhodně koncentrace osídlení nesouvisí se surovinovými zdroji. Spíše se kloníme k názoru, že v oblasti mohlo být nějaké dosud neobjevené regionální centrum, které k sobě stahovalo hospodářské zázemí. Myslím tím dosud neobjevené hradiště ze starší doby bronzové, které osídlení přirozeně přitahovalo. Narážím na podobný model, který existoval zhruba ve stejné době v Plotištích nad Labem,“ vysvětluje Novák.
Na levé straně silnice čekalo archeology další překvapení. Několik desítek metrů východněji od okraje pravěké osady ze starší doby bronzové směrem k Hradci objevili žárové (urnové) hroby lužické kultury z mladší doby bronzové ze 13. až 10. století před naším letopočtem.
Tisíce artefaktů musí vědci pečlivě roztřídit
Obyvatelé této kultury zřejmě měli osadu na protějším břehu Plačického potoka, stejně tak jako o mnoho staletí později ti, kdo v raném středověku nedaleko v mohylách a v kostrových hrobech pohřbívali své blízké. V těchto místech pokračoval výzkum vloni v březnu a vědci teprve nálezy vyhodnocují.
Dostavba D11Dostavba dálnice před Hradcem začala po osmi letech znovu loni v červenci. Plocha staveniště má být kompletně prozkoumána na konci května letošního roku. Stavební práce za 1,1 miliardy korun by měly být dokončeny v srpnu 2017. Stavba stála od roku 2006 kvůli nevykoupeným pozemkům. |
„Největším přínosem současného výzkumu na západním okraji Hradce Králové je to, že můžeme pracovat na velmi rozlehlé ploše a vidět osídlení v souvislostech. Máme tu odkrytý ohromný segment krajiny naráz. Počtem nálezů jsou určitě v kraji významnější lokality, avšak tady je to výjimečné zkoumanou rozlohou. Pracujeme na devatenácti hektarech,“ zdůrazňuje Novák.
Podle něho jsou závěry zatím jen předběžné, protože tisíce artefaktů musí vědci pečlivě roztřídit, zadokumentovat, určit a uvést do souvislostí. Dálnice D11 nyní končí před Hradcem Králové a řidiči z ní sjíždějí přes křižovatku u Opatovic nad Labem či po provizorním sjezdu u Libišan (více o stavbě D11 čtěte zde).
