Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kostelík ze 17. století pokryla fólie, horký vzduch vyhubí ve dřevě hmyz

  14:56aktualizováno  14:56
Až na 75 stupňů Celsia se musí vyhřát přes 400 let starý kostelík svatého Mikuláše v Jiráskových sadech v Hradci Králové. Je to jediná šetrná metoda na vyhubení dřevokazného hmyzu, který památku už roky ničí. Kostelík proto v úterý ráno zakryla speciální fólie a obklopily ho velké horkovzdušné agregáty.

Takzvaná termosanace je součástí velké rekonstrukce pravoslavného kostela, který se do Hradce Králové přestěhoval v roce 1935 ze Slovenska. Metodu hubení hmyzu horkým vzduchem zvolili hradečtí památkáři kvůli vysoké památkové hodnotě dřevěné stavby.

„Máme od nich nařízenou povrchovou teplotu dřeva 75 stupňů Celsia, na zahubení hmyzu je uvnitř potřeba 55 stupňů a k tomu stačí, aby na povrchu bylo o dvacet víc, takže nám to vychází,“ popisuje realizační technik Hynek Kudera, který spolu s kolegy vhánění teplého vzduchu do kostela zajišťuje.

Fotogalerie

V Jiráskových sadech budou nocovat, protože kostelík je nutné zahřívat až do rána.

„Ze zkušeností víme, že nahřívat je potřeba 10 až 35 hodin, a to podle velikosti a členitosti konstrukce či podle typu dřeviny,“ říká Kudera.

Po začátku nahřívání se v úterý dopoledne přišli na akci podívat i památkáři v čele s šéfem Janem Faltou, aby zkontrolovali, jaký vliv má horký vzduch na staré nástěnné malby.

„Předpokládám, že žádný problém nehrozí, protože jsme již v předstihu udělali zkoušku odolnosti použitých materiálů na použití tepla. Zkouška nám vyšla velmi dobře, chceme ale vše pro jistotu zkontrolovat za přítomnosti restaurátora,“ řekl Falta.

O restaurátorské práce v objektu se stará akademický malíř a restaurátor Miroslav Koželuh, který má kromě nástěnných maleb na starost i ikony, kterými byl kostel vyzdobený a nyní je má ve svém ateliéru.

„Díla, která byla nějakým způsobem napadená, jsme nechali ozářit na specializovaném pracovišti v Roztokách u Prahy. Ta, která byla v pořádku, se pouze petrifikovala, dřevěnou hmotu jsme tedy napouštěli umělou pryskyřicí. Z 90 procent však ikony byly ve velmi dobrém stavu,“ říká Koželuh, který se ikony snaží restaurovat za použití co nejvíce původních materiálů.

„Všechny analýzy jsme si nechali udělat v laboratoři národního technického muzea, kde zjistili, jaká byla použita pojidla či pigmenty. Prosazuji klasické materiály, staletími vyzkoušené, například vaječnou emulzi s příměsemi proti plísním. Barvy si míchám sám,“ dodává restaurátor.

Stavba je o sto let mladší, než původně předpokládali

Velký průzkum si nechali udělat i památkáři, kteří díky němu přišli na několik zajímavostí. Například na to, že v době svého vzniku ve slovenské obci Habura, vypadal kostel jinak.

„Když jsme si digitálně spojili trámy tak, aby navazoval jednotlivý motiv, vyšel nám najednou širší kostel,“ popisuje Falta a ukazuje zdigitalizované trámy.

„Patrně z Habury do Malé Polany, odkud pak kostel koupila hradecká radnice, byl prodaný jako dříví a tam byl postaven kostel nový,“ vysvětluje hradecký památkář.

Když kostelík v roce 1935 koupil tehdejší hradecký starosta Josef Pilnáček, hradečtí ho postavili už přesně tak, jak vypadal v Malé Polaně, tedy jinak než v době svého vzniku, což památkáři zjistili až nyní při průzkumech.

Novinky přinesla i takzvaná dendrochronologická analýza, která dokáže velmi přesně určit stáří dřeva. Díky ní Falta zjistil, že stavba je o sto let mladší, než původně předpokládali (psali jsme zde).

„Tehdy se trámy neskladovaly dlouhodobě, šly hned v sezoně na stavbu, a ty nejstarší máme datovány rokem 1598,“ říká Falta a ukazuje tabulku s výsledky analýzy, z níž je možné vyčíst, v kterých letech se kostelík opravoval a přibývalo v něm mladší dřevo.

„V průzkumu tak vidíme úpravy v 19. století a v roce 1935, kdy se stěhoval do Hradce,“ dodává Falta.

Rekonstrukce kostelíku z jedlových trámů vyjde hradeckou radnici na 15 až 20 milionů korun a hotová by měla být příští rok. Kromě rekonstrukce kostel nově dostane i hromosvod, požární i bezpečnostní zabezpečovací systém a hasicí zařízení.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

V červenci začala stavební firma s opravami silnic k přechodu na česko-polské...
Lidé píší petici proti otevření přechodu pro auta, silnice už se staví

Části usedlíků a chalupářů v Machovské Lhotě na Broumovsku se příčí chystané otevření silnice na česko-polské hranici pro auta. Přestože silničáři již mají...  celý článek

Prameník minerálky Idy v Náchodě
Policie odložila případ minerálky s arzenem. Nešlo o trestný čin, rozhodla

Postup radnice v Náchodě, která po čtyři roky dovolila lidem pít minerálku Ida obsahující arzen, nebyl trestným činem. K takovému závěru dospěli rychnovští...  celý článek

Nevypadají zrovna jako praví turisté. Václav Havel, Alexandr Vondra, Jáchym...
Stopy Charty v Krkonoších. Kde se Havel a spol. scházeli s Poláky

Mobilní aplikace organizace Post Bellum, která sbírá příběhy, na něž by se nemělo zapomenout, nabízí krkonošskou trasu přibližující místa, kde se scházeli...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.