Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Skiareály chrlí umělý sníh. Ovlivní to i rostliny, tvrdí mluvčí KRNAP

  7:10aktualizováno  7:10
Správa Krkonošského národního parku má obavy z dalšího rozšiřování sjezdovek s umělým sněhem v nejvyšších českých horách. Čím jsou teplejší zimy, tím větší je i pravděpodobnost umělého zasněžování na stále větších plochách. Škodí umělý sníh přírodě?
Podle správců parku je na místě předběžná opatrnost. Není přesně zmapováno, jaký vliv má zasněžování na Krkonoše (ilustrační snímek).

Podle správců parku je na místě předběžná opatrnost. Není přesně zmapováno, jaký vliv má zasněžování na Krkonoše (ilustrační snímek). | foto: Jan Karásek, MAFRA

Mírné zimy a sušší roky dovedly krkonošské skiareály k tomu, že vsadily na umělé zasněžování a mají chuť dál investovat. Podle Josefa Fuksy z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka v Praze však umělý sníh škodí přírodě, což provozovatelé vleků odmítají (psali jsme zde).

Podle správců Krkonošského národního parku (KRNAP) je možné, že skiareály budou chtít v trendu pokračovat. „Lze očekávat stále větší plochu území ovlivněnou touto činností, s možnými problémy i při zásobování vodou,“ varuje mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný

Radek Drahný

Jaká z toho plynou další rizika pro krkonošskou přírodu?
To je na několik dlouhých článků. Technický sníh se svými fyzikálněchemickými vlastnostmi - vyšší hustotou, tvrdostí a obsahem vody - výrazně liší od přírodního a už sám o sobě nepříznivě ovlivňuje přírodní prostředí. Podstatným způsobem mění druhové složení vegetace a půdní fauny, snižuje biologickou rozmanitost organizmů.

Konkrétní vliv na vegetaci je jaký?
Sněhová pokrývka z technického sněhu leží na sjezdovkách o dva až šest týdnů déle než přirozený sníh a postupem času mění vegetaci od nesněhomilných směrem ke sněhomilným druhům rostlin, což jsou často trávy. Rostlinná společenstva se mohou měnit od pestrých květnatých luk ke druhově chudým loukám. Dalším příspěvkem ke změně vegetace je používání eutrofizované vody z nižších poloh, která je na živiny a minerály bohatší než ta z běžných dešťových či sněhových srážek, při zasněžování vyšších, na živiny chudších poloh.

Které oblasti v KRNAP jsou nejvíce ohrožené?
Čím výše do hor, tím horší dopady lze očekávat. Výš v horách lze očekávat přirozenější a na živiny chudší společenstva, a tím větší riziko jejich ovlivnění a vývoje nežádoucím směrem. Čím méně vodnaté toky, ze kterých se odebírá voda pro zasněžování, tím větší riziko negativních dopadů na život v nich, ale i na další dostatek vody. Čím původnější luční porost, tím horší dopady na vegetaci a její pestrost.

Kdy se v KRNAP začalo intenzivně zasněžovat?
Zhruba od začátku tohoto tisíciletí.

Pozorujete za ty roky konkrétní změny k horšímu?
Žádné vědecké instituce se výzkumu vlivu technického zasněžování na přírodu Krkonoš zatím nevěnují. Konkrétní dopady jsou však známy z početných studií z rakouských, švýcarských a francouzských Alp.

V létě jsem si v Krkonoších v oblastech nad 800 metrů nad mořem všiml, že některé potoky zcela vyschly. Bylo to sice v místech, kde sjezdovky nejsou, ale přesto, je to běžný jev?
Správa KRNAP nemá konkrétní údaje o aktuálních průtocích v krkonošských tocích, na fixních místech je monitoruje Povodí Labe. Potenciální nedostatek vody je velmi citlivou otázkou, protože její neúměrné a nekontrolovatelné odběry během suchých let mohou mít výrazné dopady na život v tocích, ale i na zásobování užitnou či pitnou vodou. Na základě výjimky ve vodním zákoně se za odběry vody pro umělé zasněžování nic neplatí.

Máte možnost čerpání povrchové vody kontrolovat a omezovat?
Správa KRNAP stanovuje minimální průtoky v tocích, které musí být při odběrech vody pro technické zasněžování zachovány. Kontrola je však pro instituci našeho typu komplikovaná, ne-li nereálná. Odběry však povolují vodoprávní orgány. Řada z dnes již povolených více než 200 odběrů pro všechny účely, nejen tedy pouze pro zasněžování, má neomezenou časovou platnost, takže je bude velmi obtížné regulovat.

Co by mohlo být signálem, že při tak razantním odběru vody z krajiny překročíme pomyslnou červenou linii?
O vlivech technického zasněžování v malých pohořích velikosti Krkonoš víme stále velmi málo. Červenou linii lze reálně předpokládat, kde však leží, nikdo patrně netuší. Posuzujeme-li takovouto neznámou aktivitu se známými negativními dopady, přinejmenším na území národního parku by bylo vhodné brát v úvahu předběžnou opatrnost.

V Krkonoších plánují obří lyžařské superstředisko:





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.