Když tam v roce 1899 našli kostru mamuta, stal se nález doslova národní senzací. Skelet s třímetrovými kly tehdy přijely do Hradce zkoumat kapacity z celé tehdejší monarchie.
„Mamut se v Hradci a okolí stal na samotném konci 19. století novým fenoménem. Místo bylo také cílem návštěv školních kolektivů a přírodovědných exkurzí. Zvýšeného cestovního ruchu tehdy využili i místní hostince a o obřím mamutovi se hovořilo rovněž ve vlacích a snad všech domácnostech,“ říká hradecký paleontolog a autor několika knih o dinosaurech Vladimír Socha, který na své stránce dinosaurusblog.com nálezy ze Svobodných Dvorů barvitě popisuje.
Podobný poprask je v dnešní době nejspíš nereálný, avšak možnost, že ze země ve Svobodných Dvorech vykoukne další mamut, zase tak nereálná není. Cennou lokalitu totiž v blízkých letech budou znovu zkoumat archeologové. Začne tam růst další část dálnice D 11 směrem na Jaroměř (více o pokračování stavby D11 zde).
Je velmi pravděpodobné, že půda pod budoucí autostrádou vydá zajímavé nálezy.
„Předpoklad archeologických nálezů máme pod 96 procenty budoucí dálnice, což třikrát převyšuje kapacitu ročního výzkumu v celé České republice,“ upozornil Tomáš Gross, ředitel závodu Praha Ředitelství silnic a dálnic, který má prodlužování dálnice na starost.
Archeolog hradeckého Muzea východních Čech Radek Bláha potvrzuje, že Svobodné Dvory k archeologicky velmi bohatým územím opravdu patří (o předchozích nálezech jsme psali zde).
„Máme tam doložené osídlení ze všech období pravěku už od starší doby kamenné. V lokalitě byly vždy velmi příznivé podmínky pro život, a to jak klimatické, tak půdní,“ vysvětluje Bláha.
Naši předkové se před několika tisícovkami let na území dnešních Svobodných Dvorů usadili především proto, že území bylo blízko vody, ale zároveň tam nehrozily povodně.
„Lokalita leží na takzvaných spraších, kde se vytvořila úrodná půda a místo vhodné pro žití i pohřbívání,“ dodává Bláha.
Podle hradeckého archeologa výzkum pod dálnicí přinese kromě šance významných nálezů z různých období ještě bonus, a to možnost porovnání práce moderních archeologů s jejich kolegy před sto lety.
„Svobodné Dvory archeologové sledují již od poloviny 19. století. Můžeme tak porovnat práci za uplynulých 150 let a zároveň si rozšířit poznání o osídlení našeho regionu,“ říká Bláha.
Co všechno by výzkum pod dálnicí mohl odhalit, hradecký archeolog ještě tipnout nechce, stáří možných nálezů ovlivní i hloubka, do níž se dostanou. Pokud bude v některých místech potřeba dálnici zahloubit víc, bude možné narazit na další mamutí kostru.
„Tyto nálezy bývají hodně hluboko, i desítky metrů, takže bude záležet i na tom, jak hluboký bude terénní zásek,“ potvrzuje Bláha.
Pokračování už za rok
Pokračování dálnice D 11 směrem k Jaroměři by podle ministra dopravy Dana Ťoka (ANO 2011), který staveniště navštívil naposledy před dvěma měsíci, mělo začít už v příštím roce.
„Přestože v tabulkách SFDI v současné době nejsou finance, jsme připraveni zahájit stavbu D11 z Hradce na Jaroměř a pokračovat, jakmile budou hotova majetkoprávní vypořádání a stavební povolení,“ uvedl tehdy (více o problémech s přidělením financí zde).
„Ve výkupech řešíme poslední jednotlivé pozemky - tedy dva nebo tři. Je velmi reálné, že v roce 2016 bychom mohli získat stavební povolení, mohl by být vysoutěžen dodavatel a na konci příštího roku nebo na začátku roku 2017 by se mohlo začít stavět. Doufám, že nebudu z toho, co říkám, v konfrontaci dvou až tří let zklamán,“ slíbil tehdy i hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc (ČSSD), který se o dálnici se starosty dotčených obcí dlouhodobě zasazuje.
Stát i kraj tlačí k aktivitě i sousední Polsko, kde směrem k českým hranicím panuje čilý stavební ruch. Poláci již vysoutěžili 35 kilometrů rychlostní silnice S3 z Legnice do Bolkowa, která se zastaví jen asi 29 kilometrů od českých hranic. Věří, že budou mít hotovo už do konce roku 2018.
