Sledovat přesný stav vody a množství srážek jim nově pomáhají moderní měřidla. Pokud bude sucho pokračovat, podzemní jezero už brzo klesne na absolutní historické minimum. Na dosud nejnižší hranici přitom hladina byla loni v únoru.
Už na první pohled není v největší krasové oblasti Krkonoš něco v pořádku. Koryto Albeřického potoka je druhé léto po sobě zcela vyschlé, požární nádrž se zelenou vodou připomíná bažinu. U vstupu do největší horské jeskyně v Bischofově lomu hladina klesla za poslední tři měsíce o dva metry.
Ve vyhrabaných dírách, které speleologové odkryli a kde jsou zbytky krasových struktur, je voda téměř na dně. Na takto nízké hranici v Albeřické jeskyni v tomto období ještě nikdy nebyla. Červená značka na stěně jeskyně, kterou tam před lety speleologové zakreslili, označovala dlouhodobý průměr vody ve vstupní části. Už několik let se k němu ale hladina v létě ani nepřiblížila, v současnosti je čtyři metry pod značkou.
„Myslím si, že za posledních deset let voda ke značce nedosáhla. Dnes je v jeskyni tolik vody jako při nejnižších stavech v zimě, a to máme teprve srpen. Pokud bude sucho pokračovat a navíc bude tuhá zima, může hladina klesnout klidně o další dva metry,“ říká šéf albeřických jeskyňářů Radko Tásler.
K minimu z loňské zimy v současnosti chybí už zhruba jen metr. Podle něj z podzemí odteklo za poslední suché roky tolik vody, že může trvat i několik let, než se voda v jeskyni vrátí na dřívější stavy.
Přesně monitorovat kolísání vodní hladiny nyní speleologové mohou díky automatické vodoměrce, kterou před měsícem do jeskyně nainstalovali. Ta měří výšku hladiny a teplotu vody každou hodinu. Monitoring je součástí pětiletého projektu zmapování jeskyní a krasových jevů na horách, který letos ve spolupráci s albeřickými speleology rozjela Správa Krkonošského národního parku.
„Rádi bychom naším novým projektem navázali na kvalitní práci nadšených odborníků, speleologů, kteří zdejší podzemí od poloviny minulého století začali objevovat,“ poznamenává ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Voda mizí neznámo kam
Albeřická jeskyně je jedinou v Krkonoších, kde je voda vázaná přímo na spodní struktury.
„Jsou zde jezera, jejichž hloubku přesně neznáme. Výška hladiny odráží dlouhodobou vodní situaci v podzemí,“ vysvětluje Tásler.
Jeskyně se zpožděním nasává srážky z celých Horních Albeřic, voda mizí v podzemí a pokračuje neznámo kam. Jiný zdroj než srážky jeskynní vodní systém nemá. Jedním z úkolů nedávno zahájeného projektu je také zjistit, kolik vody se v podzemí vlastně nachází. Kvůli tomu budou speleologové nejspíš příští rok čerpat vodu z jezírek.
Dalším cílem je zjistit, jak podzemní svět reaguje na srážky. U nedaleké Celní jeskyně proto speleologové nainstalovali automatickou srážkoměrnou stanici a díky tomu budou vědět, jak se koloběh vody v krajině promítá do stavu vody v podzemí.
„Nikdy jsme to podrobně a dlouhodobě neměřili, spíš namátkově. Podle našich zkušeností voda do podzemí po silných deštích proniká zhruba se čtrnáctidenním zpožděním. Vycházeli jsme ze všeobecných dat, která ale nemusejí přesně odrážet situaci v Horních Albeřicích. Teď budeme mít přesná data jak z povrchu, tak přímo z jeskyně,“ pokračuje Tásler.
Sucho má pro jeskyňáře i jeden pozitivní efekt. Díky němu se jim odkrývají běžně nepřístupné části podzemního labyrintu. Před rokem a půl díky mimořádnému poklesu hladiny objevili neznámou 16 metrů dlouhou chodbu. Celková délka jeskyně tak narostla na téměř 270 metrů. Pro speleology to byl největší objev v Albeřické jeskyni od roku 1985.
Pokračující sucho může způsobit, že jeskyňáři najdou další dosud neprobádané části podzemí. Na dně středního patra jsou až 20 metrů hluboká jezírka, která navazují na trvale zatopené čtvrté patro. Právě to je pro odborníky i po víc jak čtyřicetiletém výzkumu stále největším otazníkem. Speleologové dosud nevědí, kam až jeskyně pokračuje.
„Původně jsme předpokládali, že vede za jezírko směrem do Polska, ale geofyzikální měření tomu nenasvědčují. Naopak se zdá, že voda teče na velkou vzdálenost opačným směrem, rovnoběžně s údolím. Mohla by vytékat někde v Dolních Albeřicích, ale zatím to přesně nevíme,“ uzavírá jeskyňář.
