Před deseti lety, kdy se začalo hovořit o tom, že Hradec Králové by se mohl pokusit aspirovat na zápis do Seznamu kulturního dědictví UNESCO, to bylo téma jen pro pár zasvěcených. A navíc pouze pro velké optimisty. Teď už se o této iniciativě nemluví jen šeptem.
Koncem června zastupitelé souhlasili, aby se město u ministerstva kultury přihlásilo o zařazení gočárovské moderní architektury a urbanismu na národní seznam UNESCO. Hradecká snaha už není tajná, ale její výsledek je velmi nejistý, a tak k jejímu naplnění bude třeba velké trpělivosti i diplomatického úsilí.
UNESCO má být spojeno s Gočárovými stopami, tedy s moderním urbanismem a architekturou Hradce Králové z první poloviny minulého století. Město vkládá naděje do bloků činžáků, úřednických i školských areálů a objektů Sboru kněze Ambrože.
Hradeckou snahu o vstup do seznamu světového dědictví obhajuje studie, která prokázala, že v něm dosud nefiguruje stejně hodnotné město nebo aspoň jeho část, která by měla spojitost s architektonickou modernou z první poloviny minulého století.
Fotogalerie |
Město pracovalo na mapách, velmi podrobné dokumentaci i textech. A vlastně již podruhé.
„Hradec Králové projevil první výrazný zájem již před několika lety, kdy místní odborníci zpracovali první verzi srovnávací studie. V Národním památkovém ústavu byla studie posouzena opravdu zodpovědně. Osobně jsem se sešla i se zpracovateli a tehdy jsme se shodli, že v argumentaci k hodnotám ještě nebyla zcela vystižena myšlenka, čím by Hradec Králové tematicky jednoznačně obohatil seznam světového dědictví, protože každá nominace musí být opřená o jisté mimořádné univerzální hodnoty,“ říká Věra Kučová, vedoucí útvaru památek s mezinárodním statusem Národního památkového ústavu (NPÚ).
UNESCO v Česku
nehmotné kulturní dědictví:
Čekatel na UNESCO Josef Gočár |
„Je moc dobře, že se hodnoty Hradce prověřují nejen odbornými pracemi, ale že zároveň je tu i širší iniciativa vedení města, jak je prezentovat světu. Na druhou stranu určitě není kam spěchat, protože Česká republika má řadu let rozpracováno několik nominací, které je potřebné dokončit, ať již s jakýmkoli výsledkem,“ doplňuje Věra Kučová.
Primátor si přeje vyšší stupeň památkové ochrany
Úplně nově přepracovaná studie současně doporučuje vznik druhé památkové rezervace ve městě a vyhlášení areálů Sboru kněze Ambrože a sousedních škol národními kulturními památkami.
„Tato část města si zaslouží vyšší stupeň památkové ochrany než dosavadní památková zóna. Moderní architektura Hradce Králové je podle dokončené studie zcela výjimečná ne jen v celorepublikovém měřítku,“ zdůrazňuje primátor Zdeněk Fink (HDK).
Hradeckou snahu o seznam UNESCO však provází ne zcela jednoznačná podpora.
Například podle architekta Františka Křeliny by si město sice zápis zasloužilo, avšak muselo by se hodně polepšit: „Současně totiž dělá vše pro to, aby UNESCO bylo marnou snahou. Stačí se podívat například na Velké náměstí, které je do nebe volající ostudou a současně svědectvím našeho chování k takovému dědictví. Jestliže se nezbavíme jistého duševního úpadku a nenaučíme se mít úctu k takovým dílům, usilovat o zápis do světového kulturního dědictví mi přijde jako výsměch.“
Naopak architekt Karel Schmied, držitel hradecké Ceny dr. Františka Ulricha, je jednoznačným příznivcem snahy města o zápis: „To, co tady stvořil Gočár, je skutečně mimořádná záležitost. Já i všichni mí kolegové jsme se snažili navázat na Gočárovu koncepci rozvoje města. A ani bolševikům se to nepodařilo zvrátit.“
Nadšení je však třeba spíš krotit. Čekací seznam je dlouhý a podle vyjádření primátora už jen dostat se do oficiální nominace by byla čest.
Souhlasí i Věra Kučová: „Srovnávací studie je teprve začátek dlouhého procesu, na jehož konci by byla nominační dokumentace a mezinárodní hodnocení. I když je již některá lokalita zapsaná na Indikativní seznam, celý proces přípravy a hodnocení se počítá na roky. Za sebe mohu říct, že se na druhou verzi srovnávací studie těšíme, protože poznání o hodnotách Hradce Králové bezpochyby posune kupředu.“
Bude to ještě věc politiky i diplomacie, šance se nedá předvídat
O hradeckých šancích zatím nelze mluvit. Zajímavé však je, že na Seznamu světového dědictví je jen 1 073 položek, ale na Indikativním seznamu neuvěřitelných 1 714 čekatelů.
„Evropská města jsou na Seznamu světového dědictví hojně zastoupená, včetně České republiky. Některé evropské státy, například Itálie, Francie, Španělsko nebo Německo, mají i více než 40 zápisů a ještě by rády přidaly další desítky. I ony už nyní přitom bezpochyby vědí, že se jim to v takovém rozsahu nejspíš nepodaří. Rozsah a obsah Indikativního seznamu je také věcí kulturní politiky i diplomacie, kterou si v našem případě rozhodne ministerstvo kultury,“ tvrdí Kučová z Národního památkového ústavu.
Ví to rovněž primátor. „Je to záležitost mnoha okolností. Pro naše město by to bylo samozřejmě ohromné ocenění a příležitost, nicméně už jen soupis čekatelů z Česka je dnes poměrně nabitý. Pokud se Hradci podaří dostat alespoň na tento indikativní seznam, který je jakousi oficiální nominací jednotlivých smluvních stran na seznam UNESCO, bude to znamenat významný úspěch,“ říká Fink.
V UNESCO rozhodují i trochu jiné faktory než pouhá krása nebo funkčnost. Diplomacie údajně velí plnit bílá místa na mapě. Česká republika má zatím 12 hmotných památek. Zatím jako poslední v roce 2003 přibyla židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa v Třebíči.
