Braunovy sochy na Kuksu hrály barvami, červené skvrny prosvítají dodnes

  9:10aktualizováno  9:10
Slavné Braunovy sochy z cyklu Ctnosti a Neřesti na Kuksu původně vypadaly úplně jinak, než tomu je v posledních desetiletích. Na některých místech se i po 300 letech dochovaly stopy po základovém nátěru. Základové barvy jsou vidět v záhybech.

Slavné Braunovy sochy z cyklu Ctnosti a Neřesti na Kuksu hrály barvami. | foto: Tomáš Plecháč

Kdyby návštěvníci barokního hospitálu Kuks měli možnost vrátit se o 300 let zpátky v čase a prohlédnout si slavné sochy Ctností a Neřestí v době, kdy je Matyáš Bernard Braun se svou dílnou dokončil, asi by je ani nepoznali.

Jak přesně vypadaly, dnes sice odborníci netuší, jedno je ale jisté - byly barevné. Zbytky původní polychromie jsou na skulpturách patrné dodnes.

Fotogalerie

Desetitisíce návštěvníků, kteří každoročně lapidárium s Braunovými mistrovskými díly navštíví, barevné stopy snadno přehlédnou. Drobné červené skvrny prosvítají především v záhybech drapérií – umělecky ztvárněných látkách a oděvech soch. Podle odborníků to jsou zbytky základové barvy, obsahující červený okr, která přežila působení povětrnostních vlivů i restaurátorské zásahy z konce 19. století.

„Je doložitelné, že Braunovy sochy Ctností a Neřestí byly nějak povrchově upravené, protože na všech se nacházejí zbytky základových nátěrů. Jak konkrétně ale vypadaly a jak byly barevné, nikdo pořádně neví,“ říká docent Jiří Novotný z Fakulty restaurování na pardubické univerzitě, který se svými studenty nedávno čistil sochy v Braunově Betlému v nedalekém Novém lese.

Polychromii kamenných skulptur ze 17. a 18. století dokládají odborné expertizy i dochované záznamy. Například veduty zachycující pískovcové trpaslíky, které do roku 1740 stály na louce podél závodiště u labského břehu pod hospitálem v Kuksu, než je odnesla povodeň. Barevné byly rovněž další sochy v bývalém Šporkově panství. 

Historik umění a specialista na baroko Jaromír Neumann ve své práci z roku 1959 charakterizuje pleť u sochy sv. Jeronýma, která původně stála v areálu Braunova Betléma a dnes je k vidění u zdi v rohu bylinkové zahrady, jako žlutavou, vousy šedé, roucho hnědé a modré. Žlutý lev měl červenou tlamu. Památkáři loni nechali vyrobit sádrové repliky barevných trpaslíků, které jsou součástí prohlídkového okruhu.

Barevnost přispívala k větší expresivnosti

Povrchová úprava soch byla v barokní éře zcela běžnou uměleckou metodou. „Musíme si uvědomit, jaká to byla doba. Země za sebou měla třicetiletou válku, morovou nákazu, došlo k velké výměně obyvatel, byla krize víry. Katolická církev ji potřebovala obnovit, začala proto používat obrazů a architektury, aby lid získala na svou stranu. Snažila se je zaujmout co nejvíce a všemi různými prostředky. I sochy svatých byly znázorňovány jako reálné 3D postavy. Barevnost přispívala k větší expresivnosti,“ vysvětluje Jiří Novotný.

Barevná výzdoba ze slavných soch z alegorického cyklu Ctností a Neřestí postupně mizela působením klimatických podmínek, až do 80. let minulého století byly originály vystavené před kukským hospitálem. Mnohem fatálnější následky ale mělo restaurování plastik na konci 19. století. 

„Restaurátoři tehdy sochy čistili až na holý kámen a pigmentovali je šedým olejem, čímž se původní barevnost setřela,“ poznamenává kukský kastelán Libor Švec. Zásahy souvisely s tehdejším vnímáním uměleckého díla jako takového.

„Důležitý byl tvar sochy, kterou oprostili od kanonických a ikonografických významů. Restaurátoři postupovali podle dobových názorů na prezentaci soch,“ dodává Jiří Novotný.

Originální prvky zachovávají

Dnes restaurátoři přistupují k barokním sochám přesně opačně, než to dělali jejich předchůdci v 19. století. Originální prvky zachovávají.

Patrné je to třeba na soše svatého Jeronýma, která byla zrestaurovaná v roce 2013. V centrální části je poměrně dobře viditelný červený pigment. „Fragmenty barevných vrstev se snažíme stabilizovat a konzervovat,“ potvrzuje docent pardubické univerzity.

Matyáš Bernard Braun (1684 – 1738) sochy z cyklu Ctnosti a Neřesti, symbolizující na ženských postavách dobré a špatné lidské vlastnosti, vytvořil se svou dílnou během pouhých dvou let po roce 1717. Původně jich bylo 24, alegorie Podvodu se nedochovala a v roce 1883 ji nahradila plastika Bernarda Seelinga, která dnes stojí před hospitálem. Originály jsou vystavené v kukském lapidáriu, kde je návštěvníci mohou vidět při prohlídce hospitálu s průvodcem. Podél severního průčelí hospitálu jsou rozmístěné věrné kopie odlité z pryskyřice.

Braun se svou uměleckou dílnou je také autorem unikátní přírodní galerie soch v nedalekém Novém lese, pro kterou se vžil název Braunův Betlém, a celé řady dalších plastik v bývalém Šporkově panství.

Výsledky voleb 2018

Komunální volby

Přehledné výsledky voleb jednotlivých obcí v Královéhradeckém kraji dle okresů:

Volby do Senátu

V Královéhradeckém kraji vyhrál ve druhém kole voleb do Senátu v obvodu Náchod Martin Červíček.



Nejčtenější

Hradec je novým lídrem. Chomutov má první body, slaví Sparta i Kometa

Tomáš Marcinko z Třince tečuje puk, který míří do branky hostujícího celku....

Deváté kolo hokejové Tipsport extraligy přineslo změnu na čele tabulky. Novým lídrem je Hradec Králové po výhře 3:2 v...

Za couvání na D11 dostali řidiči sedm bodů, pokutu a roční zákaz volantu

Auta na D11 se otáčela a couvala ke sjezdu z dálnice (16.8.2018).

Přestupková komise v Hradci Králové rozhodla o prvních trestech pro řidiče, kteří se v polovině srpna otáčeli a couvali...



Exmanželé dostali doživotí za popravu sběratele a přípravu tří vražd

Exmanželé Jaroslav a Petra Janákovi obžalovaní z vraždy u Krajského soudu v...

Královéhradecký soud poslal na doživotí za mříže oba exmanžele Janákovy za tři plánované a jednu dokonanou vraždu....

Cesta do Adršpachu byla z Polska opět zavřená, auta stála po celé obci

Turisté vycházející od skalního města v Adršpachu (16.8.2018).

Silnice od polské hranice do Adršpachu na Náchodsku byla odpoledne zhruba tři hodiny zavřená. Policisté ji museli po...

Zvítězilo barbarství, napsal po Mnichovu voják na zeď bunkru Jeřáb

Součástí pevnosti Dobrošov je i srub Jeřáb, svobodník Eduard Zicháček tam...

Tito vojáci si říkali „jeřábi“ a chtěli bránit Československo před Hitlerem. Tvořili nouzovou posádku pěchotního srubu...

Další z rubriky

Když vnoučata spala, osahával je a svlékal. Za lítost dostal podmínku

Krajský soud v Hradci Králové.

S mimořádně nízký trestem odešel od Krajského soudu v Hradci Králové Volodymyr O., kterého obžaloba vinila ze...

Nový šéfdirigent i varhany. Výročí státu oslaví filharmonici Smetanou

Hvězdou letošního Hudebního fóra bude varhanice Kateřina Chroboková.

Ani v 41. sezoně královéhradecké Filharmonie, do níž vstoupila s mistrovskými varhanami a novým šéfdirigentem Kasparem...

Příjezd z D11 do centra Hradce byl zavřený, pod tratí se zasekl kamion

Kamion v podjezdu v hradeckých Kuklenách strhl trolejové vedení (17.10.2018).

Podjezd pod železniční tratí v Pražské ulici poblíž hlavního nádraží v Hradci Králové byl dopoledne uzavřený. Ráno se...

Feel Eco – Přírodní produkty nejvyšší kvality pro péči o tělo i domácnost
Feel Eco – Přírodní produkty nejvyšší kvality pro péči o tělo i domácnost

Děti jsou to nejdůležitější, co v životě máme. Pro mnohé z nás se staly motivací pro odpovědnější jednání. Jak napsal autor Malého prince, Antoine de Saint-Exupéry „Zemi nedědíme po předcích, ale vypůjčujeme si ji od našich dětí.“ Nadčasový citát krásně vystihuje základní principy, kterými se řídí břeclavská značka Feel Eco.

Najdete na iDNES.cz