Už císař František Josef I. naznačil ve své vyhlášce z července 1856, kterou dohledal hradecký odbor památkové péče, že do budoucna počítá s „kladením druhých kolejů“ na trati mezi Libercem a Pardubicemi.
Podle náměstka hradeckého primátora Jindřicha Vedlicha (TOP 09) je to další argument na podporu zdvoukolejnění trati z Hradce Králové do Pardubic. Tento měsíc už by měla být k dispozici upravená projektová dokumentace k pokračování. Město už vyčíslilo vlastní náklady.
V projektu došlo k několika úpravám. Projektant po dohodě s radnicí odstranil plánovaný podjezd pod tratí mezi Kuklenskou ulicí a Poděbradovou. Proti němu protestovali lidé žijící v okolí, neboť se obávali, že hloubení podjezdu pro automobily naruší hladinu podzemních vod, čímž by mohly vyschnout studny.
„Lidé v této oblasti přišli o vodu už jednou, a to před 30 lety, kdy se budovala kanalizace v Kuklenské ulici. Nyní máme obavy, že by mohlo dojít ke znehodnocení studní s pitnou vodou v okruhu 350 až 500 metrů od podjezdu,“ uvedl tehdy projektant Jaromír Doležal, který v hradeckém Farářství bydlí.
Radnice se nakonec s projekční firmou SUDOP, která dvoukolejku tvoří, dohodla na vypuštění podjezdu, na rozšíření dalšího a také na vytvoření tří podchodů pro chodce a cyklisty, které nevyžadují takové zahloubení jako křížení pro automobily.
Podjezdy v Honkově a Kuklenské budou každý za 40 milionů
„Součástí projektu tak bude rekonstrukce podjezdu v Pražské ulici, takzvané Myší díry, a výstavba podchodů v Honkově, Kuklenské a Bezručově ulici,“ řekl Vedlich.
Dvojkolejka
|
Město má už vyčíslené i náklady, o které se bude dělit se státem.
„Podmínkou je, že za rozšíření podjezdu město uhradí maximálně 40 milionů korun. Podjezd v Bezručově ulici bude plně v režii Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) a další dvě mimoúrovňová křížení budou placena 90 procenty ze Státního fondu dopravní infrastruktury a deseti procenty se bude podílet město,“ vypočítal náměstek.
Podle odhadů by podjezdy v Honkově a Kuklenské ulici měly stát každý 40 milionů korun, město by tedy mělo přispět dohromady osmi miliony.
Další mimoúrovňová křížení pod dvoukolejnou tratí podle Vedlicha nebylo možné zajistit. „K zakládání nových křížení je těžké SŽDC donutit,“ přiznal náměstek.
O nějakou formu křížení s tratí usilovali třeba lidé z Družstevní ulice, kde je v současnosti jen vyšlapaná cestička, přes níž se dostávají na druhou stranu kolejí. S tímto nápadem však neuspěli právě proto, že současný přechod sice už dlouhé roky existuje, ale není oficiální.
Co za alej? Město nám nemá co nabídnout
Radnice se snažila najít řešení i pro tamní obyvatele, kteří od loňského května bojují za zachování téměř půl kilometrů dlouhé dvouřadé aleje kaštanů, která má padnout za oběť dvoukolejce, neboť na položení druhé koleje není dostatek místa na druhé straně (psali jsme zde).
„Odprezentovali jsme jim zelenou stěnu a také možnosti náhradní výsadby zeleně, která by měla násobně převyšovat ztrátu,“ uvedl Vedlich.
Zástupci sdružení Kaštanka návrh města teprve prodiskutují. „Mám ale pocit, že nám město nemá moc co nabídnout. Navrhovalo i vysázení nové aleje na kousku pozemku u Družstevní ulice, tam je však problém, že bychom se tam neměli jak dostat,“ uvedl Ondřej Samek z Kaštanky.
Boj za zachování jírovcové aleje však stále nevzdávají. „Bojujeme, ale nechceme rozšiřování bojkotovat. Spíš pořád věříme, že ještě existuje nějaké řešení, že nebyly prozkoumány všechny možnosti,“ dodal Samek, podle nějž spolek stále čeká na posouzení EIA.
V tuto chvíli totiž existuje navrhované řešení, že by koleji musela ustoupit jen jedna řada kaštanů. Obyvatelé čtvrti se však obávají, že jsou stromy natolik propojené, že druhá řada osamoceně nepřežije.
