Obžaloba viní Nečesaného z pokusu o vraždu kadeřnice v Hořicích na Jičínsku v únoru 2013. Mladík dostal u soudu trest 16 let vězení, později snížený o tři roky a nastoupil do věznice. Při novém projednání hradecký soud v listopadu 2017 zprostil Nečesaného obžaloby, ale Vrchní soud s tím nesouhlasil, verdikt zrušil a věc vrátil k první instanci.
Soudce Vrchního soudu Jiří Lněnička v písemném usnesení zpochybnil způsob, jakým hradecký soudce hodnotil důkazy. Podle něj se až příliš zaklínal názorem Nejvyššího soudu.
Podle portálu Česká justice napsal advokát Koudelka v ústavní stížnosti, že Vrchní soud postupuje v rozporu se závazným právním názorem Nejvyššího soudu a obžalovanému upírá právo namítat podjatost soudce.
Nečesaný navrhuje rozhodnutí Vrchního soudu zrušit a zároveň navrhuje odložení vykonavatelnosti rozhodnutí do doby, než Ústavní soud rozhodne.
Nemohl podat námitku na podjatost
Pokud soud rozhoduje v neveřejném zasedání, musí o tom podle Koudelky informovat účastníky, aby případně mohli namítat podjatost senátu. Když tu možnost nemají, jsou kráceni na ústavních právech.
Podle advokáta byl Nečesaný nemožností podat námitku podjatosti krácen na svých právech daných Ústavou. Stěžovatel uvádí, že stížnost podává, přestože ještě řízení není skončeno a neexistuje meritorní rozhodnutí. Nemá se ale nyní jak jinak bránit než ústavní stížností.
Advokát Koudelka se také pozastavil nad tím, jak neobyčejně rychle senát Jiřího Lněničky rozhodl. Vrchní soud vydal usnesení za pouhých devět, respektive sedm pracovních dnů od chvíle, kdy se věc k soudu dostala, což podle Koudelky vyvolává pochybnosti o motivech. Přitom v případu jde o trestný čin pokusu o vraždu.
Vrchní soud se s Nejvyšším soudem neshodne nad důkazy
Podle advokáta to u napadeného rozhodnutí vypadá, že Vrchní soud vede válku o hodnocení důkazů s Nejvyšším soudem. „Odvolací soud se právním názorem Nejvyššího soudu evidentně nehodlá řídit, byť je jeho kasační rozhodnutí závazné i pro něj, když je označuje za nezávazné pokyny,“ uvedl ve stížnosti advokát Koudelka.
Tento bod stěžovatel zahrnul do stížnosti kvůli tomu, že podle něj se nyní krajský soud ocitá v klinči mezi protichůdnými názory Nejvyššího a odvolacího soudu.
Soudce Lněnička konstatoval v březnovém usnesení, že krajský soud se příliš upínal k právnímu názoru Nejvyššího soudu. Měl by podle něj respektovat právní názor v otázce výše trestu či právní kvalifikace, ale nikoli v otázce hodnocení důkazů. Měl by znovu zhodnotit provedené důkazy, ale neměl by se nechat omezovat nezávazným právním názorem Nejvyššího soudu. Pak má ve věci sám rozhodnout.
Spolek Šalamoun k tomu vydal prohlášení a v něm nařkl soudce Lněničku z lživého tvrzení.
„Kdyby si JUDr. Lněnička přečetl zprošťující rozsudek nalézacího soudu, dál než na stranu 70, asi by se z dalších sedmdesáti stran dozvěděl, že nalézací soud po obsáhlém dokazování provedené důkazy, bez jakéhokoliv ovlivnění Nejvyšším soudem, sám pečlivě zhodnotil, jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, jak mu ukládá zákon. A až po jejich zhodnocení znovu sám, bez jakéhokoliv ovlivnění Nejvyšším soudem, došel k závěru, že provedené důkazy k usvědčení Lukáše Nečesaného nestačí,“ píše předseda John Bok na webu spolku Šalamoun.
„Kdyby JUDr. Lněnička tu stranu 70 napadeného rozsudku dočetl alespoň do konce, nemohlo by mu přitom uniknout, že Nejvyšší soud nalézacímu soudu nic nenařizuje, ale jen pro nerespekt k zásadě „v pochybnostech ve prospěch“ a nutnosti se stejnou pečlivostí hodnotit důkazy, v neprospěch i ve prospěch zpochybňuje přesvědčivost dosavadního řízení,“ dodal Bok. Šalamoun dokonce podal podnět na kárnou žalobu na soudce Lněničku.
Soudce vytkl použití detektoru lži, advokát oponuje
Česká justice upozornila i na to, že advokát Koudelka měl výhrady k soudci Lněničkovi za to, že v rozhodnutí kritizuje soud prvního stupně za použití vyšetření na detektoru lži za důkaz. Lněnička uvedl, že v trestním řízení je to nepřípustné. Podle Koudelky tím narušil princip volného hodnocení důkazů.
„Je totiž něco jiného, zda je důkaz použitelný jako důkaz proti obžalovanému či ve prospěch obžalovaného např. v otázce věrohodnosti svědkyně vypovídající ve prospěch obžaloby,“ píše Koudelka s tím, že není pravdou, že důkaz, který neukazuje na vinu obžalovaného, by nešlo použít v jeho prospěch.
„Zásada nepoužitelnosti určitých důkazů v trestním řízení je zásadou chránící obžalovaného před nelegálním jednáním státu anebo před uznáním vinny na základě osamocených, nepřímých či jinak sporých důkazů,“ uvádí Koudelka.
Podle odborníků oslovených Českou justicí má ústavní stížnost značnou šanci na úspěch. Ústavní soud již zástupci stěžovatele oznámil, že bude-li návrh způsobilý k projednání, bude ji řešit senát ve složení: Josef Fiala, Radovan Suchánek a Jiří Zemánek. Soudcem zpravodajem by pak byl Jiří Zemánek.
Případ se táhne od roku 2013. Obžaloba viní Nečesaného z pokusu o vraždu kadeřnice. Pachatel ji opakovaně udeřil do hlavy polenem a ukradl jí několik tisíc korun. Vážně poraněné ženě zachránili život lékaři. Kadeřnice nejprve trpěla ztrátou paměti, později však Lukáše Nečesaného několikrát označila za pachatele. Podle obžaloby byly motivem peníze.
Soud zprostil Lukáše Nečesaného obžaloby v listopadu 2017:
