Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Hradci zjistili, jak rychle změřit ozáření. Objev zajímá lékaře i armádu

  13:35aktualizováno  13:35
Hradečtí vědci jsou na prahu velkého objevu. Vyvíjejí metodu, která mimořádně rychle určí, jak silně zasáhlo člověka radioaktivní záření. Technologii by využily nemocnice, jaderné elektrárny i armády po celém světě.
Vědcům se podařilo navázat spolupráci s oddělením onkologie a zkoumají pacient před a po ozaření (ilustrační snímek).

Vědcům se podařilo navázat spolupráci s oddělením onkologie a zkoumají pacient před a po ozaření (ilustrační snímek). | foto: MF DNES

Zvládnout to přesněji, snadněji a hlavně mnohem rychleji. Tak by mohlo znít pracovní heslo hradeckých vědců, kteří získali mezinárodní grant na vývoj metody, která dokáže určit intenzitu ozáření člověka po jaderné havárii a dalších nehodách, kdy unikne radioaktivní záření.

Pokud se jim výzkum, na kterém odborníci z hradecké fakulty vojenského zdravotnictví pracují už několik let, povede dotáhnout do konce, bude to skutečný průlom s celosvětovým dopadem.

Současná metoda je zdlouhavá

Dnes totiž sice existuje technologie, která dokáže jednoduše určit aktuální stupeň radiace v prostoru, ale změřit zpětně, jak silné záření člověka zasáhlo, je možné jen pomocí velice zdlouhavé a náročné metody.

Další slibné vědecké výzkumy

V Hradci Králové:

  • léčba tuberkulózy
    Bude to trvat ještě řadu let, ale výsledek by mohl být famózní. Hradecká Fakulta farmacie Univerzity Karlovy objevila látky ničící zákeřné kmeny tuberkulózy. Vývoj léku by před smrtelnou formou TBC zachránil miliony životů. Nadějné struktury jsou až tisíckrát aktivnější než dosavadní léky (více najdete zde).
  • látky proti chemické otravě
    Vědci z Fakulty vojenského zdravotnictví v Hradci Králové spolu s dalšími odborníky vyvíjejí látky, z nichž vzniká prostředek proti otravě chemickou zbraní. Velmi univerzální antidotum HI-6 už nyní vyvážejí do světa. Látka se plní do autoinjektorů, které má voják u sebe, když jde do mise, a může si ji aplikovat injekcí do stehna. Momentálně pracují na dalších dvou látkách, které se také jeví velmi perspektivně (více čtěte zde).
  • potlačení Alzheimerovy choroby
    Vědci z Přírodovědecké fakulty hradecké univerzity jsou na dobré cestě k vývoji účinných léků, které potlačí příznaky Alzheimerovy choroby. Od Ministerstva školství dostali grant a pevně věří, že se jim to povede (více zde).
    Zdejší badatelé se také pokouší najít lepší protijed při otravě pesticidy.

Badatelé využívají v novém výzkumu znalosti vědního oboru biodozimetrie. Pilotní projekt bude nyní pokračovat jeden rok na půdě Centra biomedicínského výzkumu při hradecké fakultní nemocnici.

A když vše dopadne dobře, pokusí se vědci svoji studii rozšířit a případně získat patent. Výsledkem bude jednoduše použitelná a přesná nová metoda. Tu pak může využít investor, který vyrobí přenosné zařízení s touto novou technologií. Využije jej armáda, nemocnice, jaderné elektrárny a další organizace po celém světě.

Armáda chce zařízení pro případ války

„Vojáky to zajímá pro případ válečného konfliktu. Ale potřeba je to hlavně v jaderném průmyslu či ve zdravotnictví, kde se může stát radiační nehoda. Kdyby se náhodou někde taková nehoda stala a vy budete muset lidi léčit, je důležité vědět, jakou dávku záření dostali,“ vysvětluje spoluautor výzkumu a odborný asistent na Fakultě vojenského zdravotnictví Aleš Tichý.

Je přitom potřeba rozlišovat mezi zářením, které prolétne tělem a zanechá stopy ve tkáni, a radioaktivním spadem, jenž ulpí na kůži. Ten se dá totiž na rozdíl od vnitřního ozáření měřit celkem snadno.

„Zjistit zpětně vnitřní ozáření člověka je velmi zdlouhavé a pracné, trvá to několik dní a navíc je na to potřeba vyškoleného a zkušeného personálu. Naší metodou v oblasti radiobiologie by to mělo jít už během několika hodin,“ věří vědec.

Nová metoda bude navíc schopná zvládnout velké množství vzorků z desítek lidí najednou. Konkrétní postup vypadá celkem jednoduše. Nejdříve se odebere vzorek tkáně, nejlépe dostupná je krev.

Ozáření zjišťují z krve onkologických pacientů

„Jen z několika mililitrů izolujeme lymfocyty, tedy bílé krvinky, na nichž se záření odráží nejvíc. Pak sledujeme jejich mitochondriální DNA, kde se zdá, že změny vyvolané zářením vydrží nejdéle,“ přibližuje Tichý.

Důvod, proč se takový výzkum daří právě v Hradci a ne na jiných prestižních vědeckých institutech v zahraničí, si vědci vysvětlují ideální kombinací několika faktorů.

Jedním z hlavních je ten, že se jim podařilo navázat spolupráci s lékaři na zdejším oddělení onkologie a díky nim získat přístup k pacientům, kteří jsou během léčby ozařováni.

„Od nich si můžeme odebrat vzorek krve před ozářením a po něm, což je pro náš výzkum naprosto zásadní,“ přiznává vědec.

Díky tomu mohou provádět testy, které jsou mnohem užitečnější, než kdyby je museli dělat třeba na zvířatech, jak je to v podobných případech obvyklé.

„Požádali jsme etickou komisi nemocnice, aby nám to povolila. Už jsme test u několika pacientů vyzkoušeli a funguje to. Celkem jsme zatím oslovili 20 pacientů,“ dodal badatel.

Hradecký projekt je unikátní také tím, že je financovaný americkou organizací National Institutes of Health.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policejní hlídky v Hradeckém kraji dostaly automatizované externí...
Na horách přibudou defibrilátory, přispěl k tomu i náčelníkův kolaps

Nečekaný kolaps náčelníka krkonošského horské služby Adolfa Klepše na Sněžce upozornil na potřebu rozmístění přenosných defibrilátorů na místa, do nichž mají...  celý článek

V dodávce, kterou v Hradci Králové zastavila policie, se mačkalo 26 dělníků....
V třímístné dodávce jelo 26 lidí, cizinci mířili do práce na stavbu

Skoro tři desítky lidí se naskládaly do třímístné dodávky, kterou policie zastavila v úterý ráno v Hradci Králové. Posádku tvořili cizinci, kteří jeli pracovat...  celý článek

I když firma strhla umělý trávník, hřiště Slavie se po intenzivním dešti ocitlo...
Nové hradecké hřiště na Slavii mělo špatné podloží a drenáž do kopce

Zánovní hřiště hradecké Slavie s umělou trávou je už déle než rok k ničemu. Že jde skutečně o hřiště, připomíná snad jen tribuna. Samotná plocha se po nájezdu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.