Nálepky „český Aspen“ se zbavujeme, říká šéf skiareálu Špindlerův mlýn

  16:30aktualizováno  16:30
Největší investici v lyžařském byznysu má před sebou Špindlerův Mlýn. Propojí areály Svatý Petr a Medvědín. Projekt za stovky milionů počítá se dvěma lanovkami, čtyřmi sjezdovkami a parkovacím terminálem. „Jsme připraveni začít stavět,“ říká ředitel špindlerovského skiareálu René Hroneš.

Ředitel Skiareálu Špindlerův Mlýn René Hroneš. | foto: Archiv Skiareálu Špindlerův Mlýn

Od roku 2021 by se délka tratí měla oproti současným 27 kilometrům zvětšit na čtyřicet kilometrů. Poslední překážkou je kladný posudek o vlivu stavby na životní prostředí.

Letos na jaře jste požádali o posouzení vlivu stavby na životní prostředí. V jaké fázi řízení EIA nyní je?
Jsme ve finální fázi připomínkového kola, předpokládáme, že za pár měsíců se nám to podaří dotáhnout do konce. Pak už nám nic nebude bránit, abychom propojení mohli realizovat. Je to obrovský projekt, nechceme nic nechat náhodě a potřebujeme do detailu se všemi dotčenými orgány vše doprecizovat tak, aby všichni byli spokojení. Pak začneme stavět, finančně jsme na to připraveni. V roce 2021 by propojení Svatého Petra a Medvědína mělo být dokončené.

Má jít o největší investicí v lyžařském byznysu u nás. Máte spočítané, kolik bude stát?
Náklady se budou pohybovat kolem miliardy korun.

O propojení se mluví už více než deset let. Proč to trvá tak dlouho?
Jsme v Krkonošském národním parku, území jsou chráněná směrnicí Evropské unie Natura 2000. Přes některé věci z ochrany přírody zkrátka nejede vlak a my to musíme respektovat. Musíme dostát všem připomínkám dotčených orgánů, kterých se to týká. Nějaký čas také trvalo dostat projekt do územního plánu, dnes už je propojení obou areálů jeho součástí.

Jak se investice promítne do cen skipasů?
Určitě budeme muset nějak byznys model upravit. Očekáváme, že propojení Svatého Petra a Medvědína nám přinese o zhruba 20 procent vyšší lyžařskou návštěvnost. Měníme však systém prodeje skipasů, směřujeme jejich nákup na internet a učíme návštěvníky plánovat. Díky tomu dochází ke zlevnění skipasů přes internet. Cena je vždy otázkou nabídky a poptávky, odvíjí se od ekonomické situace v celé společnosti. Nemáme přesně danou tabulku, kolik a v kterém roce budou stát. Ale samozřejmě máme přesnou koncepci, kam směřovat. S přechodem na internet se chceme v budoucnu přiblížit prodeji skipasů s pohyblivou cenou, jako je to třeba u letenek.

Fotogalerie

Jednodenní skipas na pokladně bude v hlavní sezoně poprvé stát tisíc korun. Dalo by se to interpretovat i tak, že pro vás lyžaři, kteří přijedou do Špindlerova Mlýna na jeden den, nejsou atraktivní...
Rozdíl cen mezi skipasy koupenými na internetu a na pokladně je od letoška velký u všech permanentek, ne pouze jednodenních. Špindlerův Mlýn se zaměřuje na pobytového návštěvníka. Jednodenních lyžařů máme zhruba 30 procent. I pro ně je ale cena na pokladně nejméně výhodná, do prostředí internetu se snažíme dostat všechny návštěvníky. Rozhodně to není tak, že bychom chtěli jednodenní lyžaře odradit. Jde opravdu o to, přesvědčit je o výhodách online prostředí. (Více čtěte v článku Vlekaři ve Špindlerově Mlýně kompletně mění způsob prodeje skipasů).

Od roku 2012, kdy společnost Melida získala špindlerovský skiareál do dvacetiletého nájmu, jste postavili zatím pouze jednu zcela novou lanovku – šestisedačku ve Svatém Petru. Není to trochu málo?
Podle původní nájemní smlouvy jsme se zavázali za dvacet let proinvestovat 800 milionů korun. Nyní před sebou máme sedmou sezonu a investovali jsme už více než 700 milionů. Chápu, že lanovky jsou vidět nejvíce. Kdybychom ale neinvestovali téměř 200 milionů do modernizace zasněžovacího systému, tak by se dnes ve Špindlerově Mlýně už prakticky nedalo lyžovat. Původní technologie, které tam byly, by dnes nedokázaly kopce zasněžit tak, aby se na nich dalo důstojně lyžovat. Velké investice v minulých letech šly do další infrastruktury a služeb, otevřeli jsme několik apres ski barů, u horních stanic lanovek na Medvědíně a Pláních vyrostly panoramatické restaurace. V tomto směru udělalo středisko obrovský posun. Požadavky lyžařů se v posledních letech mění. Není to jen o lyžování od rána do večera, ale jde o komplexní zážitek a možnosti, jak příjemně strávit pobyt na horách i mimo svah. Proto investujeme i do služeb okolo.

Začali jste prodávat skipasy na internetu už v roce 2014. Jaký podíl dnes v prodejích tvoří?
Věrnostní systém Gopass má v celém holdingu Tatry Mountain Resorts přes jeden milion registrovaných členů, z toho návštěvníků Špindlerova Mlýna je na 200 tisíc. Prodeje přes internet dnes u nás tvoří přibližně 23 procent. Od letošní sezony zavádíme klientská centra se samoobslužnými pokladnami a ještě více cenově zvýhodňujeme permanentky koupené online. Tatranská střediska, která to také zavedla, se dostala na 70 procent identifikovatelných nákupů online. Podobných čísel chceme dosáhnout i ve Špindlerově Mlýně.

Budou se vůbec ještě za pár let papírové skipasy na pokladnách prodávat?
Doufám, že už ne. Nevidím v nejbližší budoucnosti jediný důvod, proč bychom pořád museli tisknout plastové nebo papírové karty na jedno použití. Všichni jsme svědky, jak rychle jdou dopředu všechny technologie, a naštěstí se to nevyhne ani lyžařskému byznysu.

Společnost Melida se sportovními svazy na jaře dohodla na prodloužení nájemní smlouvy skiareálu o dalších 25 let, tedy až do roku 2057. Co to z hlediska investic znamená?
Umožní nám to investice rozložit do mnohem více let a také investovat do ubytovacích zařízení, hotelů a objektů, které máme pronajaté. Řada z nich není v dobrém stavu a vyžadují rekonstrukci. Jsou to projekty z dlouhodobou návratností, minimálně 20 let. Chystáme se zvelebovat veškerý majetek, který máme v pronájmu. Prodloužení smlouvy nám zaručuje návratnost investic.

Špindlerův Mlýn má nálepku „českého Aspenu“. Nakolik vám to vadí?
Ve Špindlerově Mlýně jsem se narodil, celý život žiju, takže jsem schopný jeho vnímání posoudit z dlouhodobého hlediska. Špindl měl punc prominentního střediska už před rokem 1989 a pouze se to přeneslo do porevolučních let. „Český Aspen“ z něj udělala média, nikdy to nebyla snaha města, obyvatel nebo podnikatelů. Jako skiareál jsme nikdy tento trend nepodporovali, naší snahou rozhodně není uměle dělat ze Špindlu VIP středisko. Naopak si myslím, že se nám tuhle nálepku daří odbourávat. Nabízíme spoustu produktů, které si může dovolit každý. Děláme hodně věcí pro rodiny s dětmi, například hřiště u horních stanic lanovek či naučné stezky.

Poslední roky ukazují, že největším problémem skiareálů začíná být sucho a úbytek vody na zasněžování. Jak tomu chce Špindlerův Mlýn čelit?
Zasněžování je závislé na průtoku řek, jsme v národním parku, prostor je omezený a nikdo nám nedovolí vybudovat retenční nádrže. Pořizujeme nejmodernější technologie pro technické zasněžování, které jsou na trhu a které se umějí přizpůsobit úbytku vody. Je to trend v celé Evropě a i výrobci technologií pro zasněžování na to reagují.

Dalším problémem, který na skiareály v poslední době čím dál víc dopadá, je najít sezonní pracovníky pro obsluhu vleků, do lyžařských škol a půjčoven. Jak je na tom Špindlerův Mlýn?
Není to jednoduché. Špindl je v podstatě horskou vesničkou, kde trvale žije méně než tisíc obyvatel. Nemáme zázemí velkého města, ze kterého bychom mohli čerpat pracovníky. V zimní sezoně máme přes 650 zaměstnanců. Velká část z nich je sezonní a my jim musíme nabídnout něco, aby tady půl roku chtěli pracovat. Hodně nám v tom pomáhá Špindlerův Mlýn jako takový a krásné prostředí Krkonoš. Spousta lidí tady chce pracovat, protože jezdí rádi na hory a chtějí si tady užít čas i mimo práci. Nároky zaměstnanců jsou, jako v celé republice, čím dál vyšší. Trend bude v automatizaci všeho, co bude možné automatizovat. Příkladem jsou třeba ony samoobslužné pokladny na nákup skipasů. Další možností automatizace vidím v gastro provozech.

Autor:

Nejčtenější

Alkohol i rvačky, stovky dělníků z ciziny vyvolávají v Libáni napětí

V Libáni už se nesmí pít před večerkou ani jinde na veřejnosti (6.11.2018).

Byla to poklidná obec, teď se však Libáň na Jičínsku podle místních úplně proměnila. Napětí vyvolává přísun stovek...

Museli by střílet na dítě, neudělali to, řekl generál o padlých vojácích

Generál Petr Pavel v Broumově (6.11.2018)

Tři vojáci padlí v Afghánistánu neměli příliš na výběr, a tak se stali oběťmi sebevražedného atentátníka, řekl generál...

Na smartphony za dumpingové ceny čekaly v Hradci stovky lidí celou noc

Otevření obchodu Mi Store v královéhradeckém Auparku

Český distributor mobilů Xiaomi otevřel v Hradci Králové novou značkovou prodejnu Mi Store. Start prodeje a výrazné...

Zárybnická: Není nic hezčího, než vyběhnout a dívat se, jak Špindl svítí

Meteoroložka Alena Zárybnická našla nový domov v krkonošském Špindlerově Mlýně.

Nejznámější česká meteoroložka Alena Zárybnická je rodilá Pražanka. Láska k horám ji ale před deseti lety zavedla do...

Tisíce vězňů jsou na drogách, pašují se v časopisu, salámu i při polibku

Zakázané tablety byly ukryté v podrážkách pantoflí v balíku pro vězně ve...

Dozorci z Valdic na Jičínsku, jednoho z nejstřeženějších vězení v Česku, kde sedí i doživotně odsouzení vrazi, musejí...

Další z rubriky

Hradec se pře se státem, kdo chce podjezd pod budoucí dvoukolejkou

Správa železniční dopravní cesty chce nechat vykácet vzrostlé kaštany v...

Nové vedení Hradce Králové matou protichůdná prohlášení o kontroverzním podjezdu pod železniční dvoukolejkou na...

Dcera se chtěla zabít, muže soudí za týrání rodiny po čtvrt století

Lavice obžalovaných u Krajského soudu v Hradci Králové zůstala prázdná.

Krajský soud v Hradci Králové rozplétá 25 let starý případ. Podle obžaloby Zdeněk Š. od roku 1993 týral dvě nezletilé...

Alkohol i rvačky, stovky dělníků z ciziny vyvolávají v Libáni napětí

V Libáni už se nesmí pít před večerkou ani jinde na veřejnosti (6.11.2018).

Byla to poklidná obec, teď se však Libáň na Jičínsku podle místních úplně proměnila. Napětí vyvolává přísun stovek...

Jak měřit teplotu? Jednodušší už to být ani nemůže
Jak měřit teplotu? Jednodušší už to být ani nemůže

Doba, kdy v žádné domácí lékárničce nechyběl klasický rtuťový teploměr, už je dávno pryč. Nahradila ho celá řada inovativních nástupců, které se liší způsobem i přesností měření, ale také cenou. Žádná domácnost, především pak s malými dětmi, by bez teploměru zůstat neměla.

Najdete na iDNES.cz