Soudce potrestal obviněného třemi roky vězení s podmíněným odkladem na čtyři roky. Rozsudek je pravomocný, státní zástupce i obhajoba se vzdali práva na odvolání.
Senát svůj verdikt odůvodnil tím, že Franěk nebyl doposud soudně trestán a ve svém věku musí chápat vážnost svého činu. „Sám obžalovaný se ke všemu přiznal a souhlasí s náhradou škody poškozené i zdravotní pojišťovně. Není důvod mu dávat nepodmíněný trest, jelikož si myslíme, že by to bylo zbytečné,“ vysvětlil předseda senátu Luboš Sovák.
V roce 2016 Franěk a jeho dva kamarádi popíjeli v baru na Náchodsku. Poté se rozhodli, že se přesunou do Nového Města nad Metují. Na cestu jim servírka zavolala taxík, který řídila poškozená. Po několika minutách jízdy začal mít Franěk na taxikářku narážky.
„Říkal mi, jestli ho vojedu, a ať se na něho podívám. Pak se zase bavili mezi sebou o tom, že by chtěli vyrazit do bordelu v Trutnově, ale že u sebe nemají peníze a musí se stavit doma,“ řekla poškozená.
Trojice podnapilých mužů pak řidičce navrhla, aby to vzala zkratkou přes polní cestu. Franěk podle spisu po několika minutách jízdy přes polní cestu začal na ženu řvát, ať zastaví.
„Myslela jsem si, že mu není dobře, tak jsem hned zastavila,“ popsala. Když tak učinila, vystoupil podle spisu z auta a popošel se zavíracím nožem v ruce k jejím dveřím. Řidička se v tu chvíli v autě zamkla. Franěk podle obžaloby začal bušit pěstí na okno a řvát, ať otevře, nebo jí ublíží.
Kamarádi ženě slíbili, že jí Franěk nic neudělá, když otevře. Řidička odemkla, rychle se vysmýkla ze dveří a utíkala polní cestou, kterou přijela. Franěk si podle obžaloby sedl na místo řidičky a ujel několik desítek metrů. Žena po incidentu začala trpět psychickými problémy.
Slyšel jsem zvuky a hlasy, vysvětloval obžalovaný
Obžalovaný se hájil tím, že měl strach. V autě usnul a po probuzení prý viděl v kastlíku zbraň a myslel si, že ho chtějí zabít. „Probral jsem se a zařval na řidičku ‚stůj‘. Vystoupil jsem rychle z auta a oběhl ho. Křičel jsem na ni, ať vystoupí, ale nevyhrožoval jsem jí. Jen jsem ji v klidu nechal vystoupit. Ona se ještě vrátila do auta pro doklady,“ řekl Franěk.
Tvrdí, že když si pak sedl na místo řidičky, nešlo mu auto nastartovat. „Tak jsem znovu vyběhl ven z auta a běžel jsem do lesa. Po nějaké době jsem zastavil a schoval se do křoví. Pořád jsem tam slyšel nějaké zvuky a po několika minutách se tam objevila světla a další hlasy. Čekal jsem, až bude ticho,“ pokračoval.
Vylíčil, že se po chvíli zvedl a odešel zpět polní cestou, kterou přijeli. „Šel jsem do vesnice, kde bydlím. Ještě jsem se stavil na hřbitově, kde mám bratra a rodiče. Říkal jsem jim, že jsem málem přišel o život. Pak jsem pokračoval v cestě domů, najednou na mě někdo začal svítit baterkou. Byla to policie, ale já tomu nevěřil, myslel jsem si, že jsou falešní a někam mě odvezou. Když mě odvezli na služebnu, už jsem jim věřil,“ řekl.
Ve své závěrečné řeči znovu vyjádřil lítost. „Skutečně mě mrzí, co se stalo. Chci slíbit státnímu zástupci a panu soudci, že se vyvaruji pití,“ dodal.
